„Naše ekonomika zcela zkolabovala.“ Tuto nepříjemnou zprávu oznámil Srílančanům jejich premiér Ranil Wickremesinghe. Zemi zcela došly peníze na zaplacení potravin i paliva a svůj dluh již nesplácí. Vyhlídky na nejbližší měsíce jsou přitom podle agentury AP velmi špatné, premiér totiž dále dodal, že stát směřuje k „úplnému dnu“.
Srílančané mají velké finanční problémy již delší dobu. Světový potravinový program OSN uvádí, že téměř 90 procent rodin vynechává nějaké jídlo, protože na něj nemají peníze. Tři miliony lidí pak dokonce dostávají humanitární potravinové balíčky. Zoufalou situaci dokazuje i to, že státním zaměstnancům bylo uděleno několik dnů volna navíc, aby si doma mohli vypěstovat své vlastní potraviny.
Ekonomické problémy ale ovlivňují úplně všechny. Lékaři se uchýlili k sociálním sítím, aby se pokusili získat zásoby nezbytného vybavení a léků. Rostoucí počet Srílančanů se také snaží vycestovat za prací do zámoří. I bohatší lidé pak často stojí ve frontě před čerpacími stanicemi dlouhé hodiny v naději, že na ně zbude alespoň pár litrů pohonných hmot. Do vypuknutí krize přitom ekonomika rostla a její střední třída se výrazně zvětšovala. S tím je však nyní konec.
Na vině jsou mimo jiné teroristi i covid
Důležitým motorem hospodářského růstu Srí Lanky byl dlouhodobě cestovní ruch. Ten se ale výrazně snížil po teroristických útocích v dubnu 2019. Při nich islamističtí atentátníci zavraždili během několika minut 259 lidí, přičemž jejich cílem byly kromě kostelů také luxusní pětihvězdičkové hotely. Ačkoliv vláda po útocích přijala rozsáhlá bezpečnostní opatření a do ulic bylo nasazeno několik tisíc vojáků, turisté se na ostrov vraceli jen pomalu. Ještě horší důsledek pak mělo vypuknutí pandemie covidu, díky čemuž se cestovní ruch prakticky zastavil.
Důvodů současné situace je ale mnohem více. Ekonomové tvrdí, že krize pramení především z domácích faktorů, jako jsou roky špatného hospodaření a korupce. Po týdnech protivládních protestů, které postupně přerostly v násilnosti, odstoupil bývalý premiér Mahinda Radžapaksa, bratr stále vládnoucího prezidenta Gotabaji Radžapaksy.
Právě jejich vláda budovala rozsáhlé infrastrukturní projekty, zároveň ale výrazně snížila daně, díky čemuž si musela velkou část peněz vypůjčit. S rostoucím dluhem věřitelé snížili Srí Lance rating a zabránili jí půjčovat si další peníze, protože její zahraniční rezervy klesaly. I tak ale nyní stát dluží 51 miliard dolarů (zhruba 1,2 bilionu korun).
Kromě enormního dluhu vláda bratrů Radžapaksů situaci zhoršila i diskutabilními restrikcemi. Například v dubnu 2021 byl zcela zakázán dovoz chemických hnojiv. Tlak na ekologické zemědělství farmáře zaskočil a zdecimoval produkci rýže, což vyhnalo její ceny nahoru. Aby se ušetřilo na devizách, byl následně zakázán i dovoz jiných položek, které byly považovány za přepych. Poslední kapkou pak pro ostrov bylo vypuknutí války na Ukrajině. Ta posunula ceny potravin a ropy do závratných výšin. Inflace se v květnu blížila 40 procentům a ceny potravin vzrostly téměř o šedesát.
Země bojuje o pomoc a díky strategickému významu ji asi dostane
Současný premiér Wickremesinghe nyní s řešením situace spoléhá převážně na mezinárodní pomoc. Ostatně slova o kolapsu tamní ekonomiky použil nejspíš právě proto, aby přitáhl zahraniční pozornost a zdůraznil, v jak moc špatné situaci se jeho země nachází. Zatím Srí Lance nejvíce pomáhala sousední Indie, která jí nedávno poskytla úvěr ve výši čtyř miliard dolarů. Další jednání pak proběhla minulý čtvrtek. Na druhou stranu se nedá očekávat, že by indická pomoc ostrovnímu státu sama o sobě stačila.
Wickremesinghe proto aktuálně vkládá největší naděje do Mezinárodního měnového fondu (MMF). Minulou středu oznámil, že s ním intenzivně jedná, a předběžnou dohodu o záchranném plánu očekává do konce července. Kromě MMF pak zemi poskytly několik set milionů dolarů rovněž vlády USA, Japonska či Austrálie.
Aby byla Srí Lanka z dlouhodobého hlediska soběstačná, musí namísto shánění finančních prostředků v zahraničí usilovat o něco docela jiného. A sice o vymýcení politické korupce. Ta nejenže pomohla zemi přivést do současné situace, ale komplikuje i její finanční záchranu.
Anit Mukherjee, politik a ekonom z Centra pro globální rozvoj uvedl, že jakákoli mezinárodní pomoc by měla být doprovázena přísnými podmínkami, aby se zajistilo, že bude dobře využita. Dodal každopádně, že Srí Lanka leží na jedné z nejrušnějších námořních tras světa, a proto její krach nepřichází v úvahu: „Nemůžete nechat zkolabovat zemi tak velkého strategického významu.“
