Země patří k nejtěžším hospodářským pacientům světa
Když před necelým rokem usedl Joširó Mori do premiérského křesla, oblétly svět snímky přibližující tohoto muže jako hráče ragby. Tokijské ministerstvo zahraničí, které je rozesílalo, tím chtělo dát najevo, že výkonné moci se v Zemi vycházejícího slunce chopil tvrdý a energický chlapík, jehož týmu se konečně podaří rozhýbat dlouhodobě ospalou ekonomiku. Nepodařilo se. Důvěra veřejnosti ve vládu po četných skandálech klesla. Mori, o jehož odchodu se už několik měsíců spekuluje, to má zřejmě spočítané. Moriho Liberálně demokratická strana, vládnoucí spolu s dalšími dvěma koaličními partnery, by ale chtěla premiéra ještě podržet. Jde také o mezinárodní pověst Japonska, neboť devatenáctého března má Mori odletět do Washingtonu na jednání s prezidentem George Bushem a o necelý týden později ho v Irkutsku přivítá ruský prezident Vladimir Putin. Jen i burza jako oběti. V uplynulých dnech potěšila alespoň jedna zpráva z druhé největší ekonomiky světa. Její hrubý domácí produkt (HDP) za loňské poslední čtvrtletí v meziročním srovnání překvapivě vzrostl o 3,2 procenta. Celkově chmurnou náladu to ale nezlepšilo. Příliv průmyslových objednávek citelně zeslábl a měsíční statistika v lednu zaznamenala pro Japonsko velice řídký jev – schodek zahraničněobchodní bilance. „Hospodářská a politická nejistota v Japonsku tlačí japonskou měnu do defenzivy, uvádí ekonom společnosti Merrill Lynch Neil MacKinnon v březnové analýze. Kurs jenu vůči americkému dolaru láme rekordy slabosti a může spadnout až na 130–135 JPY za USD. Japonské akcie, které v roce 1999 zářily a jejichž úhrnná hodnota tvořila skoro polovinu celosvětové tržní kapitalizace, míří dolů. Na světovém trhu těchto papírů jim co do aktuální hodnoty patří zhruba desetina, informoval list The Wall Street Journal Europe. Stěžejní index Tokijské burzy cenných papírů Nikkei se před dvěma lety přiblížil hranici 39 000 bodů, dnes je pod 13 000. Skandály na pokračování. Analytici se shodují v tom, že premiér Mori promarnil čas nejrůznějšími půtkami uvnitř strany i s opozicí. Jeho beztak nevalná popularita dále klesla minulý měsíc, když se veřejnost dozvěděla, že ani tragická srážka japonského rybářského plavidla s americkou ponorkou ho při golfu nevyrušila. Letos v lednu rezignoval ministr hospodářství a průmyslu Fukuširo Nugaka, obviněný z braní úplatků od jedné lobbistické skupiny zastupující malé a střední podnikatele. Tento skandál si vyžádal i několik dalších skalpů z řad Sněmovny poradců – horní komory parlamentu. Z ministerstva zahraničí byl vyhozen vysoký úředník, který sáhl do fondu určeného na zahraniční cesty vlády a nakoupil dostihové koně. Zmíněné (i další) skandály jsou hlavní důvod, proč Moriho podle průzkumů japonského tisku podporuje jenom 8,6 procenta obyvatelstva. Patří tak k nejméně oblíbeným premiérům za celé poválečné období. Jak rozhýbat poptávku? Současná politická paralýza už nemohla přijít v horší dobu pro japonské hospodářství balancující na pokraji recese. Veřejné finance loni skončily schodkem odpovídajícím asi šesti procentům hrubého domácího produktu. Podle zprávy společnosti Merrill Lynch má mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) horší ukazatel jenom Česká republika (7,7 procenta). Obří dluh veřejného sektoru kolem 130 procent HDP (nejvyšší v rámci OECD) už znemožňuje poskytovat ekonomice další fiskální injekce. Za poslední dekádu jich byl skoro tucet, ale k ozdravení hospodářství, zejména k povzbuzení poptávky, nepřispěly. Hlavní je vyhrát volby. Poslední pokus o ozdravení ekonomiky předvedla vládnoucí koalice devátého března. Její nový stimulační balík obecně slibuje další daňové úlevy, ale hlavně se snaží rozhýbat akciový trh. Vláda vybízí banky držící akcie v podnicích, aby je odprodaly soukromým fondům výměnou za majetkové podíly v těchto institucích. Tím by se mělo zlepšit finanční zdraví bank. Opozice okamžitě návrh zpochybnila jako nekonkrétní. Kromě toho by si tato dílčí reforma vyžádala úpravu legislativy – nejlépe ještě před volbami do Sněmovny poradců, jež se budou konat v červenci. Zatímco finančníkům dělá starosti neutěšený stav japonského hospodářství, Moriho Liberálně demokratická strana dává najevo, že klíčovou prioritou jsou pro ni zmíněné volby. Opozice už oznámila, že pokud vláda ztratí v horní komoře většinu, bude požadovat vypsání předčasných voleb i do Sněmovny reprezentantů (dolní komory). Podle západních pozorovatelů není zcela nereálná varianta, že liberální demokraté letos přijdou o vládní veslo. Moc by tak ztratili teprve podruhé za posledních pětačtyřicet let.
