Nejméně přes 21 milionů korun zaplatila v minulém volebním období Městská část Praha 11 bezpečnostní firmě ABL. Vyplývá to z materiálů, které vedení radnice předložilo kontrolnímu výboru. Firma, jež v té době patřila exministru dopravy Vítu Bártovi (VV), získala mnohé zakázky neoprávněně nebo za ně zaplatila několikanásobně více, než by měla, tvrdí opozice. „Jde přitom jen o střípky. Domníváme se, že vedení města velmi selektovalo a ony materiály, na základě kterých to můžeme tvrdit, se k nám dostaly jen díky chybám úředníků,“ tvrdí Jiří Štyler, zastupitel opozičního Hnutí pro Prahu 11.
Na květen proto zastupitelé Hnutí pro Prahu 11 a TOP 09 svolali schůzi mimořádného zastupitelstva. Jednání se ale nekonalo – ODS hlasovala proti navrženému programu, druhá vládnoucí strana ČSSD se zdržela hlasování a část opozičních komunistů na jednání vůbec nedorazila.
Stanovisko starosty Prahy 11 Dalibora Mlejnského (ODS) je jasné: opozice se chce jenom „zviditelnit“. To uvedl bezprostředně po zrušení zasedání mimořádného zastupitelstva. Týdeník EURO se pokoušel od Mlejnského získat podrobnější reakci na celou věc, starosta však nebyl telefonicky k zastižení. Nedostupná byla i mluvčí úřadu městské části. Nakonec zareagovala po dvou dnech s tím, že by Mlejnský odpověděl písemně, ale až po uzávěrce tohoto čísla.
Zlaté vejce
Směsice činností, které ABL pro radnici „jedenáctky“ od 2007 prováděla či stále provádí, je skutečně pestrá – od provozování protikorupční a informační linky přes personální audity v příspěvkových organizacích městské části až po takzvanou pasportizaci bytů.
Právě poslední ze zmíněných zakázek, pod kterou je podepsán současný ministr školství Josef Dobeš, byla přitom podle všeho pro ABL skutečně „zlatým vejcem,“ neboť firma za ni inkasovala přes devět milionů korun. Takzvaná pasportizace spočívala v kontrole nájemníků necelých čtyř tisícovek městských bytů. Detektivové měli za úkol zjistit, zda je obývají oprávnění nájemníci a zda nejsou pronajímány na černo. Navíc měli posoudit, jaké jsou majetkové poměry nájemníků, a to podle vybavení domácností. Pátrali také po tom, zda nájemníci nevlastní jinou nemovitost, ve které by mohli bydlet. Za prvních 3676 bytů dostala firma 7,7 milionu korun (v přepočtu zhruba 2000 Kč za jeden byt), dalších 214 bytů ABL zkontrolovala za 1,4 milionu, což znamená 6700 korun za každý zkontrolovaný byt. Podle opozičních zastupitelů byly přitom náklady spojené s touto zakázkou minimální – návštěva prý trvala jen několik minut, evidenční listy bytů ABL dodaly správní firmy zdarma a informace o vlastnění jiných nemovitostí jsou snadno dohledatelné na internetových stránkách katastru nemovitostí.
„V této zakázce měla ABL 95procentní ziskovost a firma vydělávala kolem 250 tisíc korun denně,“ tvrdí Petr Slavík, zastupitel TOP 09 a člen kontrolního výboru. Podle opozice navíc takovou činnost mohla provést sama městská část bez externí firmy. „Podobné akce probíhaly už za předchozího vedení radnice a vždycky je bylo možné provést bez externí firmy. Provedly je buď správní firmy placené městskou částí, nebo úředníci v rámci své gáže,“ tvrdí Štyler.
Jako velmi problematické v souvislosti s pasportizací bytů vnímají zkoumání „majetkových poměrů“ nájemníků. „Není vůbec jasné, proč si to městská část nechávala zjišťovat,“ dodává Slavík. Opozice upozorňuje i na to, že bezpečnostní firma získala rodná čísla a další údaje o čtyřech tisícovkách lidí z Prahy 11 – jinak by jen těžko mohla pátrat po informacích týkajících se případného vlastnictví dalších nemovitostí.
V Bártově linii
Bez zajímavosti není ani způsob, jakým se ABL k zakázkám Prahy 11 v minulosti dostávala. Zdá se, že se řídila doporučeními Víta Bárty zaznamenanými na zveřejněných nahrávkách. Jedno z nich se týkalo spolupráce s konkurencí a posilováním pseudokonkurenčních firem. Právě na Praze 11 si ABL tuto strategii patrně velmi důkladně vyzkoušela.
Například do výběrového řízení na pasportizaci bytů se přihlásily čtyři firmy: kromě ABL také Samcor, Moroz & Partners a ABI Special. Podle všeho se přitom všechny subjekty - vyjma ABI, která na nabídku nereagovala – „trefily“ těsně k hranici částky, kterou nabídla ABL, což je u zakázky, jejíž cena byla podle všeho významně nadhodnocena, přinejmenším pozoruhodné. Samcor požadoval o 27 tisíc více a firma Moroz & Partners, která v tu dobu patřila náměstkovi exministra vnitra Radka Johna, Michalu Morozovi, byla z řízení vyřazena – nedodala totiž potřebné dokumenty. „Můžeme se jen ptát, zda šlo o úmysl nebo naprostou neznalost,“ říká k tomu Štyler. Stejné firmy se pak objevovaly u většiny výběrových a poptávkových řízení, jež radnice vypsala. V jednom z nich, na provozování sociální intervence a integrace (SISI), se objevila další firma – Skarabeus team. Jedním z jejích spolumajitelů byl Tomáš Jánský, který se vyskytoval zároveň ve společnosti 1. Jihoměstská společně s některými členy komise, jež zakázky hodnotila. Je tedy pravděpodobné, že se znali. Podle informaci týdeníku EURO je Jánský v současnosti zaměstnancem ABL. Informaci se ale nepodařilo u firmy ověřit, protože její mluvčí na dotaz nereagoval.
Jiné zakázky získala ABL v rozporu s tím, co jako bezpečnostní firma uvádí v obchodním rejstříku. Týkalo se to například personálního auditu v příspěvkových organizacích, protože tuto činnost ve své náplni firma nemá.
ABL, nebo ABI?
Jako pseudokonkurenční firma patrně svou roli na Praze 11 sehrála ostravská ABI Special. Vyhrála už zmíněné výběrové řízení na provozování SISI za 6,77 milionu korun. Takovou částku inkasovala za pouhého půl roku. První fázi – tedy zajištění a uvedení SISI do provozu přitom zajistila v roce 2008 za 1,89 milionu korun. Zajímavé je, že prezentaci ABL zajišťovala tehdejší projektová manažerka firmy (a pozdější komunální politička za stranu Věci veřejné na radnici v Praze 1) Jana Pařízková. Později prezentovala to samé, tentokrát už ale za ABI Special, jejíž zaměstnankyní nikdy nebyla.
Propojenost mezi oběma firmami je zřejmá z kopie faktury, kterou má týdeník EURO k dispozici. Radnice zde fakturuje 593 tisíc korun firmě ABI Speciál za dvouměsíční ostrahu staveniště. Namísto podpisu a razítka ostravské firmy se zde ale objevuje razítko ABL s nečitelným podpisem.
Opoziční zastupitelé se ani po zmařeném jednání mimořádného zastupitelstva nevzdávají. „Svoláme jej s návrhem stejného programu znovu,“ řekl po skončení hlasování Petr Lukeš, zastupitel Hnutí pro Prahu 11. Jak ale soudí jeho kolega Slavík, nebude to jednoduché – už samo získávání faktur a dalších dokladů radnice záměrně zdržuje. „Chtějí to na radnici uhrát tak, aby tam ještě alespoň rok zůstali. Doklady totiž mohou po pěti letech skartovat, jak jim dovoluje zákon. A příští rok tato lhůta pro mnohé materiály vyprší,“ uzavírá Slavík.
