Rychlý prodej špatných úvěrů bude mít i kladný sociální dopad
Aniž by všichni členové vlády tušili, má kabinet v rukávu eso, které by mu vylepšilo reputaci pošramocenou pokusy o prodej Českého Telecomu a rozhodnutími o výstavbě dálnice D 47 i nákupu gripenů. Prodejem stovek miliard špatných úvěrů, které leží v České konsolidační agentuře (ČKA), by vláda získala pozitivní body nejen v očích českých a mezinárodních finančníků, ale i u voličů. Týdeník EURO má informace, že o možnostech prodeje aktiv ČKA budou tento týden jednat někteří klíčoví ministři.
Má to logiku.
Část členů vlády by ráda pokračovala v tom, co se dařilo: v privatizaci bank. Příslušní ministři se možná ptají, proč nedokončit prodej ČSOB, České spořitelny a Komerční banky vypořádáním špatných aktiv, která po jejich privatizaci zůstala v ČKA. Je v tom ale háček: hodnota úvěrů v ČKA každým dnem klesá.
Týdeník EURO má k dispozici studie a analýzy, které volají po nutnosti takového rozhodnutí vlády. Například zprávy Světové banky, které vznikly na základě jejích misí v České republice v uplynulých třech letech, tento přístup vládě doporučují. Odklad prodeje je už nyní často kritizován novináři, kteří upozorňují na to, že otálení pouze prohlubuje ztráty (EURO 11, 12/2002).
Pakliže celý proces schvalování začne až po volbách, aktiva začnou putovat do soukromých rukou nejdříve na konci roku. Do této doby však bude pokračovat rychlá eroze pohledávek z několika důvodů. Analýzy uvádějí, že se odkladem prodeje zhoršuje kvalita zajištění aktiv. Dlužníci nemají zájem investovat do zastavených nemovitostí, protože nemají jistotu, že o zástavu nepřijdou. Budovy chátrají, což snižuje hodnotu aktiv, která jsou jimi krytá.
Konkursy.
Dalším negativním jevem je, že většina podniků, které mají své úvěry v ČKA, není schopna platit ani úroky a agentura má málo možností, jak firmám pomoct. Ke kapitalizaci pohledávek vyžaduje souhlas antimonopolního úřadu, odpuštění dluhů zákon nepovoluje. Společnostem, jejichž úvěry skončily v ČKA, ostatní banky logicky nedůvěřují a neposkytují úvěry. Taková situace pak vede k tomu, že podniky skomírají a řítí se do konkursu. Jedna investiční společnost odhaduje, že měsíčně se do konkursu dostává patnáct až dvacet pět firem, jejichž dluhy drží ČKA. Finančníci tvrdí, že rychlý prodej agenturních pohledávek by tento počet snížil na nevyhnutelné minimum. Výtěžnost konkursních pohledávek při neutěšeném stavu české justice se pohybuje kolem šesti procent. Kdyby podniky místo konkursů dostaly šanci fungovat dále, dostalo by se na dlažbu mnohem méně lidí než při oddalování rozprodeje aktiv. Na tento argument by měl slyšet hlavně ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla.
Šance restrukturalizace.
Zanedbatelné nejsou ani omezení a široký soubor vnitřních norem ve skupině ČKA, které mají zabránit svévolnému rozhodování jednotlivců a korupci. Takový systém je nezbytný, ale prodražuje provoz a - bohužel - zpomaluje rozhodovací procesy. Proto některé obchodní příležitosti agentura promarní. Vzhledem k blížícím se volbám lze pochopit i nejistotu manažerů ČKA, kteří si místo podpory rychlých řešení raději zvolí vyčkávací taktiku.
Kdyby se ČSSD po dohodě s ODS rozhodla k razantním krokům, pomohlo by to většině podniků, které mají vůči konsolidační agentuře závazky. Noví majitelé špatně vymahatelných pohledávek mají dost peněž a znalostí, aby jejich restrukturalizaci, která bývá mnohem výnosnější než pouhá likvidace, mohli zdařile dokončit. Lze počítat i s odpuštěním části úvěrů, a tím snížit úrokové zatížení.
Analýzy však upozorňují i na to, že právě restrukturalizace soukromým investorem znamená velkou šanci na přežití, na druhé straně však jde o bolestný proces. Proto se v okamžiku, kdy se vláda rozhodne pro rychlý prodej aktiv ČKA, ozvou hlasy proti. Například z úst neschopných manažerů či majitelů, kteří sami přivedli podnik ke krachu a mají jistotu, že ten, kdo od ČKA koupil dluhy, je pravděpodobně hned připraví o dobře placená místa.
Finančníci tvrdí, že prodejem balíků pohledávek z portfolia ČKA sice jednorázově poroste ztráta z prodeje, na druhé straně se ale zastaví průběžný růst ztráty, jejíž odhad na letošní rok činí až 40 miliard korun. Nerozhodne-li kabinet Miloše Zemana poměrně rychle a přenechá problém další vládě, kumulativní ztráta ČKA podle některých odhadů naroste o dalších dvacet miliard korun. Špatná aktiva ČKA financuje hlavně z úvěrů od komerčních bank. Při bilanční sumě 300 miliard korun a úrokové sazbě kolem 4,5 procenta roční náklady činí asi třináct miliard. Všeobecné provozní náklady skupiny ČKA údajně dosahují až 800 milionů korun ročně. Prodejem pohledávek by část těchto nákladů převzal na sebe soukromý investor.
Proč prodávat rychle
Odklad přinese ztráty pro stát, protože reálná hodnota aktiv bude postupem času klesat, ovšem náklady budou vyšší než v případě rychlého prodeje.
Rychlé vypořádání aktiv přinese makroekonomické dopady. Restrukturalizované podniky se rychleji dostanou do zisku, což se odrazí v příjmech státního rozpočtu.
Rychlý prodej minimalizuje možné ztráty a náklady, což může vláda před veřejnosti jednoznačně doložit.
