Č E Z
Elektrárenská společnost ČEZ prodává první ze svých elektráren, Tušimice I. Není to ale začátek privatizace, zatím je to podle představitelů firmy ekonomická nutnost. Pokud se nenajde kupec, elektrárna definitivně končí.
Verdikt nad tušimickou elektrárnou vyneslo nové vedení ČEZ zhruba měsíc po svém jmenování, když oznámilo, že s její modernizací končí. Podle představitelů firmy je tato investice ne-efektivní a zbytečná. Přesto by v ní mohl někdo pokračovat. Týden po zveřejnění původního verdiktu totiž společnost ČEZ oznámila, že elektrárnu nabídne k prodeji.
Rozhodnutí o ukončení modernizace vyvolalo řadu protestů. Starostové místních obcí upozornili, že v kraji s vysokou nezaměstnaností přijde o práci více než 800 lidí. Ozvali se i dodavatelé, kteří nyní musejí hledat jiné zakázky. „Zastavení zahájené rekonstrukce nás sice nepoloží, ale způsobí problémy, které mohou mi- nimálně vyústit v propuštění montérů, uvedl generální ředitel ZVVZ Milevsko Stanislav Kázecký. Firma podepsala vloni koncem roku smlouvu na dodávky za půl miliardy korun.
K zastavení investice u „tušimické jedničky (kromě ní má ČEZ ve stejné lokalitě ještě fungující a odsířenou elektrárnu Tušimice II) došlo přesně rok poté, co dřívější vedení společnosti ČEZ rozhodlo, že původně odepsané kapacity budou dál vyrábět. Hledal se další zdroj a v porovnání s výstavbou nové elektrárny byl i nákladný retrofit Tušimic (zahrnující odsíření a modernizaci) levnějším řešením. Modernizace tří bloků této elektrárny měla přijít na 4,8 miliardy korun, výstavba nového zdroje o stejném výkonu by stála nejméně třináct miliard. Se spuštěním elektrárny, která už od loňska sloužila jako záložní zdroj a od začátku tohoto roku nevyrábí, protože nesplňuje ekologické předpisy, se dalo počítat do dvou let.
O tom, že domácí elektrárenská soustava bude po roce 2000 potřebovat vedle Temelína ještě další novou kapacitu, nikdo donedávna nepochyboval. Ještě začátkem tohoto roku předložil ministr průmyslu Miroslav Grégr vládě analýzu, po-dle které se měla stavět další jaderná elektrárna.
Podle prohlášení nového vedení společnosti ČEZ je však nyní zdroj o výkonu třikrát 110 megawatt zbytečný. Spotřeba elektřiny už dva roky klesá a ani pro letošní rok nelze počítat s jejím zvýšením. Rozhodnutí vycházející z odhadu, podle něhož nebude domácí ekonomika v příštích letech potřebovat další elektrárnu, je podle odborníků ošidné. Pokud se ovšem odstaví uhelný zdroj v Tušimicích, vzniká prostor pro jinou, například paroplynovou elektrárnu. V nynějším kroku společnosti ČEZ by tak mohly hrát určitou roli i dřívější „plynárenské aktivity nového předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Milana Černého. V české firmě Gas-Invest, napojené na špičky ruského dodavatele plynu (společnost Gazexport), se angažoval až do svého nástupu do firmy ČEZ.
Přestože někteří potenciální investoři (například Severočeská a Západočeská energetika) už oznámili, že o nabízenou elektrárnu nestojí, může se podle odborníků kupec najít. V konkurenčním porovnání je výroba v Tušimicích zajímavá. Palivo se do elektrárny dodává bez dodatečných nákladů na dopravu přímo z pásů nedalekých Severočeských dolů. Háček je však v tom, že právě v těchto dolech je ČEZ majoritním vlastníkem.
Pro další osud elektrárny Tušimice I tak bude důležitý i postoj nynějšího majitele. Náklady na palivo jsou při výrobě rozhodující položkou, společnost ČEZ by se tak musela zavázat, že vůči novým vlastníkům neuplatní restriktivní cenovou politiku.
Pro vstřícný přístup přitom nemá ČEZ mnoho důvodů. Nákladově zajímavou výrobou mu totiž vyroste konkurent, se kterým se bude muset prát o prodej elektřiny.
Pokud se nenajde žádný investor, chystá se ČEZ elektrárnu definitivně zavřít. Majoritní akcionář, kterým je se 67 procenty akcií stát, by zřejmě ani proti tomuto řešení neprotestoval. Místopředseda představenstva František Hezoučký prohlásil, že i po rekonstrukci bude elektrárna zastaralá a její účinnost bude nízká. Podle ministra Miroslava Grégra je nabízená elektrárna důkazem, že se česká elektrárenská soustava nebrání konkurenci. „Prodej je poměrně dobrým řešením, protože dává určitý signál, že i v tomto odvětví může dojít k významnému privatizačnímu kroku, řekl.
Šalamounské řešení, při kterém chce ČEZ prodat elektrárnu, o které tvrdí, že se nevyplatí její modernizace, může být odrazem nynějších úsporných programů. Tušimice nejsou jedinou položkou, kde hodlá tento elektrárenský monopol škrtat. Podle ředitele pro ekonomiku Petra Vobořila chce o další miliardu korun snížit i ostatní investice. Rezervy se hledají i v nákladech, které by se mohly řádově snížit o stamiliony korun. Podle předběžných výsledků skončilo loňské hospodaření firmy ziskem 6,4 miliardy korun po zdanění, což je v porovnání s předchozím rokem téměř dvojnásobek. K tomu však podle Vobořila přispěl hlavně příznivý vývoj kursů, díky nimž může firma rozpustit v zisku část kursových rezerv. Mírně (ze 33 na 32,7 procenta) se snížilo i zadlužení. Pro odstavení elektrárny však může mít firma i finanční důvody. „Zejména prodejem by si uvolnili ruce, říká například analytik ČSOB Martin Kocura. Finanční situace firmy je nyní podle něj napjatá i proto, že ji v tomto a příštím roce čekají velké investiční výdaje kvůli dokončení Temelína.
