Ta žaloba spadla ze stolu stejně potichu, jako byla podána. To je s podivem hned ze dvou důvodů. Zaprvé, hraje se, pokud ne o samotnou existenci mnoha evropských hnědouhelných elektráren, minimálně o miliardové náklady, které na ně dopadnou. A zadruhé, Evropskou komisi nezažaloval nikdo jiný než šestý nejbohatší Čech Daniel Křetínský, respektive společnosti Leag a Mibrag, pod které spadají jeho německé hnědouhelné elektrárny a doly.
A k žalobě se připojily i další těžké váhy. Patřila mezi ně Elektrárna Počerady patřící ČEZ, skupina Sev.en uhlobarona Pavla Tykače, největší polská energetika PGE, Svobodný stát Sasko, nebo dokonce Francie. Společně se dožadovaly zrušení maximálních limitů pro vypouštění oxidu dusíku a rtuti do ovzduší platných od srpna 2021. Evropský soudní dvůr v Lucemburku žalobu už loni v prosinci bez větší pozornosti odmítl.
Je přitom trochu s podivem, proč se do boje proti směrnici pustil s takovou vervou právě Leag. Horní hranice 175 miligramů oxidu dusíku (NOx) na metr krychlový je příliš nízká pro mnoho znečišťovatelů. Problém budou mít zcela určitě Počerady, Tykačovy Chvaletice, a jak třeba vyplývá ze zprávy německé uhelné komise, v celém Německu se vejdou do limitů pouze čtyři uhelné bloky.
Konkrétní elektrárny sice komise neuvádí a vyjádřit se odmítl i Leag, s největší pravděpodobností však projdou právě Křetínského zdroje.
Podle Rolfa Beckerse ze Spolkového úřadu pro životní prostředí elektrárny Schwarze Pumpe, Lippendorf a Schkopau by nové limity NOx bez větších potíží splnit měly. Výjimkou v německém impériu EPH je pouze zastaralá lužická elektrárna Jänschwalde, která se však už nyní postupně odstavuje a tak jako tak se s ní do budoucna příliš nepočítalo. Co se týče oxidu dusíku, patří tedy Křetínského německé elektrárny ktěm nejčistším. To opravdu nezaznívá v souvislosti s energetickým podnikáním českého miliardáře příliš často.
Kila za rok, mikrogramy na kubík
Problém je však jinde, a sice v druhé látce, které se žaloba týkala. Horní hranice sedm mikrogramů rtuti na metr krychlový okrádá v současnosti nejednoho vlastníka elektrárny či teplárny o klidný spánek.
UNOx je vesměs známo, kolik ho kdo produkuje aco je potřeba udělat, aby nový limit splnil. V zásadě se tedy hraje jen o to, zda se vyplatí do drahých technologií investovat.
Kolem rtuti je situace mnohem složitější.
Jak upozorňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková, pro toxickou látku doposud žádná maximální norma stanovena nebyla. Rtuť vypouštěná do ovzduší se sice měřila, ovšem pouze jednorázově, nikoliv kontinuálně, jak požadují nová pravidla. Následně se pak stanovovalo, kolik kilogramů kovového prvku ten či onen zdroj do ovzduší vypustí za celý rok.
Chybí tedy jak metodika měření, tak informace o současné míře vypouštěných škodlivin v požadovaných jednotkách, tedy v mikrogramech na kubík. A hlavně neexistují ani technologie uzpůsobené speciálně pro středoevropské hnědé uhlí, a vlastníci elektráren tak tápají, kolik je to celé bude stát. „Neexistuje prokazatelně ověřená technologie, kterou bychom mohli jen koupit, nainstalovat a zprovoznit‘ afungovala by na našem typu uhlí a parametrech spalin. Nacházíme se v etapě výzkumu, vývoje a zkoušek technologií původně vyvíjených v USA pro černé uhlí a technologií vyvíjených pro spalovny odpadů. Proto je nelze jednoduše aplikovat v podmínkách spalování českého hnědého uhlí“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Kvalitní obuv pro komíny
Jednotliví hráči se proto perou s novou povinností různě. Skupina ČEZ sestavila tým odborníků, kteří experimentují s nejrůznějšími metodami. Podle Kříže dobrých výsledků dosahuje s aktivním uhlím v elektrárnách Tušimice a Počerady.
Aktivní uhlí testuje i v Trmicích v kombinaci s látkovými filtry a hodně si slibuje od technologie Gore, která by se brzy měla objevit v Mělníku.
Pokud vám název něco připomíná, pak odpověď zní ano. Jde opravdu o tu samou firmu, která stojí za známým funkčním materiálem Gore-Tex, a v podstatě i o identickou technologii. ČEZ není jediný, kdo na Gore sází. Podle Beckerse probíhají testy i na sasko-anhaltské elektrárně Schkopau, kterou skrze společnost Saale Energie vlastní spolu s německou společností Uniper Křetínského EPH. Dosavadní výsledky naznačují, že by se emise rtuti daly srazit až na pět mikrogramů na kubík.
Stejně jako u bot, které propustí vlhkost ven, ovšem nikoliv dovnitř, se však nejedná o levnou záležitost. „Ve všech případech se jedná o velmi nákladná řešení,“ dodává Kříž. ČEZ disponuje aspoň přibližným odhadem nákladů. Nové limity přijdou tuzemské znečišťovatele až na 20 miliard korun. Čtvrtina z toho připadne na polostátní skupinu, přičemž dvě až tři miliardy by měla spolykat samotná rtuť.
Tykačova Sev.en mluví proto o neúměrných nákladech, které si vyžádá i zanedbatelné snížení vypouštěné rtuti.
Elektrárna Chvaletice si proto získala zatím nejvíce pozornosti, když rovnou požádala o výjimku z nových limitů jak u NOx, tak u rtuti. Namísto sedmi mikrogramů požaduje pro zdroj maximální limit až 25 mikrogramů na metr krychlový, čímž naštvala nejen ekology.
Těm vadí především fakt, že Sev.en žádá o výjimku jak pro kotle, které už prošly modernizací (a limity 2021 stejně nesplňují), tak ty, které zatím očistou neprošly. Upozorňují navíc, že v roce 2024 dojde elektrárně uhlí z dolu ČSA a bude nucena začít pálit méně kvalitní uhlí z dolu Vršany. Pro stejné množství elektřiny bude potřeba spálit více uhlí, a tím vznikne více zplodin. To Sev.en odmítá, podle skupiny ovlivňuje produkci spalin mnohem více faktorů než jen výhřevnost uhlí.
„Pro Pardubický kraj se ani v případě udělení výjimky nejedná o žádné ohrožení zdraví obyvatel. Imisní zatížení rtutí v okolí elektrárny bude naprosto minimální. To potvrzuje i rozptylová studie, kterou jsme přikládali k žádosti o výjimku“ argumentuje mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová.
První výjimka pro Olomouc
Na výjimky sázeli producenti škodlivin i v minulosti a už dnes mnoho z nich neplní limity NOx platné od roku 2016, od úřadů obvykle dostali odklad právě do roku 2021. To však nově není zdaleka tak snadné. Pirátský návrh na úplný zákaz výjimek sice neprošel, do procesu však může mluvit mnohem více aktérů než dříve. Proti žádosti Sev.en se tak postavilo město Pardubice, některé obce a samozřejmě ekologické organizace. I pokud by se nakonec podařilo výjimku získat, půjde o složitější a zdlouhavější proces.
Jako první si to vyzkoušela olomoucká teplárna patřící Veolii, která získala výjimku z nových hodnot pro rok 2021 jako první. Společnost však žádala pouze o odklad pro oxidy dusíku, síry a amoniak, který získala do roku 2025, respektive 2029.
Podle mluvčí firmy Marcely Dvořákové instaluje společnost do termínu opatření, které hodnoty škodlivin sníží na požadované množství. O výjimku na rtuť však teplárna vůbec nežádala.
Co se týče rtuti, veškerá pozornost aktuálně směřuje ke Chvaleticím. Pokud v žádosti Sev.en uspěje, může to inspirovat i další znečišťovatele. Většina z nich se v tuto chvíli nechce k potenciálnímu boji s úřady, ekology i obcemi vyjadřovat, třeba ČEZ však přiznává, že se s největší pravděpodobností nestihne na nové limity připravit včas a aspoň žádosti o časově omezený odklad se nevyhne.
První vstřícný krok státu směrem k producentům emisí už nicméně přišel. Ministerstvo životního prostředí zahrnulo po vzoru Německa do chystané vyhlášky možnost „nejistoty měření“. V praxi to bude znamenat, že producenti si od naměřených hodnot rtuti budou moci 40 procent odečíst. Ministerstvo návrh obhajuje právě tím, že kontinuálně se zatím rtuť nikdy neměřila, a nejsou s ní tedy žádné zkušenosti. Koncentrace schválené Evropou jsou podle resortu velmi nízké, aoto složitěji se měří.
Nicméně Chvaletice se s největší pravděpodobností ani s tolerancí do nových hraničních hodnot nevejdou. Stejně jako řada dalších. 0
Největší znečišťovatelé rtutí v ČR
(v kg/rok)
0
elektrárna počerady (čeZ)
třinecké železárny
elektrárna prunéřov (čeZ)
Elektrárna Tisová (Sokolovská uhelná)
elektrárna vřesová (sokolovská uhelná)
elektrárna Mělník (čeZ)
elektrárna tušimice (čeZ)
teplárna plzeň (Město plzeň + eph)
elektrárna kladno (alpiq)
Elektrárna Chvaletice (Sev.en)
188
161
132
106
104
89
86
81
76
74
Zdroj: Greenpeace, podle dat InteGrovaného reGIstru ZnečIšťování Za rok 2017
Veškerá pozornost aktuálně směřuje ke Ohvaleticím. Pokud v žádosti Sev.en uspěje, může to inspirovat i další znečišťovatele.
O autorovi| Jan Brož, broz@mf.cz
