Menu Zavřít

ELEKTRICKÝ MOLOCH NA PLYNOVÝ POHON

1. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Francouzská energetika

Francouzská státní Electricité de France využívá svou silnou pozici z monopolních dob a snaží se ji prosadit nejen na otevírajícím se trhu s elektrickou energií, která byla dosud její doménou, ale i na trhu s plynem nebo v t elekomunikacích. Spolkne proto státní Gaz de France?

Prezident státního podniku Electricité de France (EDF) Francois Roussely, který byl na svůj post dosazen vloni v létě, promluvil o strategických záměrech firmy až na konci října. Když se tehdy ředitel plynárenské skupiny Gaz de France (GDF) dozvěděl, že Roussely se mu chce „v příštích měsících co nejvíce přiblížit jako „svému dvojčeti , zbledl.

Je jasné, že EDF chce využít liberalizace evropských trhů s elektrickou energií a plynem k tomu, aby se firma stala „hlavním energetikem kontinentu . Zkrátka rozšířit aktivity s cílem nabídnout pokud možno co nejširší paletu energetických služeb. Plynárny ale brojí pro vlastní nezávislost, i když odjakživa s elektrárnami spolupracují.

Militantní elektrárny

Francois Roussely se obklopil některými novými lidmi a v říjnu nabídl své vize i nástroje ke splnění cíle. Cestu k dosažení silných pozic spatřil ve zdvojnásobení investic na zhruba 25 miliard franků. Se strategií nemohl otálet, protože už od letošního února má 400 jeho velkých klientů, kteří odebírají čtvrtinu francouzské elektrické energie, možnost obrátit se na jiné dodavatele.

Zdá se, že ambice nového ředitele jsou dostatečně přesvědčivé pro všechny. I zaměstnanci, unaveni rozbroji kolem 35hodinového pracovního týdne s předchozím vedením firmy, vzali plán nové strategie za svůj. To, že se nejedná jen o planá slova, vyplývá už z životopisu Francoise Rousselyho. Ještě ve funkci ředitele kabinetu francouzského ministra obrany vysvětloval, že restrukturalizaci francouzské obrany věnoval šest let a další dva roky obrannému průmyslu. Jde tudíž o manažera, který nemluví proto, aby nic neřekl, ale je naopak zvyklý na lakonická vojenská hlášení.

I z tohoto důvodu nevzala konkurence ohlášenou ofenzivu na lehkou váhu. Odmítavou reakci plán sklidil samozřejmě u profesních organizací energetického a stavebního sektoru. Podle nich je možné, že společnost zneužije svého dominantního postavení a bude provozovat nekalou konkurenci. Státní podnik by neměl svůj monopol na prodej energie soukromým odběratelům využívat pro silný vstup na konkurenční trhy, namítají. Bojí se, že EDF začne skupovat firmy ve svém okolí ze zdrojů pocházejících z monopolních aktivit. A tak žádají, aby jí byly uděleny zřetelné limity.

Atom pod nadvládou plynu

Electricité de France obrací padesátiletou stránku své monopolní historie a začíná se více orientovat na jednotlivého klienta a specializovat se na rentabilnější kogenerace, kombinovanou produkci elektrické energie a tepla na bázi plynu. Paradoxně přitom právě ona dosud blokovala rozvoj této produkce energie vzhledem k rozsáhlosti svého jaderného parku. Diverzifikací nabídky může celá skupina proměnit svůj profil dosud orientovaný pouze na atom.

Pro EDF udeřila hodina firemní revize. Nejde jen o tlak, který na ni vyvíjejí ekonomové, ale i o tlak ekologických hnutí. Podle Rousselyho ústí vývoj k vytváření velkých energetických skupin založených na propojení elektrické energie a plynu, který je dnes nejlevnějším zdrojem energie. Tyto skupiny mohou využívat nízkých cen plynu, který poputuje do centrál, vyrovnávat cenové výkyvy plynu a elektřiny a rozšiřovat svou základnu klientů. Cílem Rousselyho je podle všeho dosažení silné konkurenční pozice v boji s koncerny veřejných služeb jako Suez -Lyonnaise des Eaux nebo Vivendi, které mohou zásobovat své odběratele zároveň vodou, elektřinou i plynem. Nový prezident se proto snaží překročit princip specializace, která byla doposud podniku vlastní. Záležet bude patrně nejvíc na vládě, zda se rozhodne nechat jít státní podnik touto cestou. Však i Vivendi a Suez-Lyonnaise des Eaux si otevřely své filiálky na trhu s elektrickou energií, tudíž expanze EDF bude jen odpovědí, namítá Francois Roussely.

V případě telekomunikací francouzská vláda snahy předchozích šéfů podniku brzdila. Pokud by se společnost pustila i do sektoru s optickými vlákny a koupila například nezanedbatelnou část telekomunikační firmy Bouygues Telecom, stala by se velkým konkurentem France Télécom. A o konkurenci mezi dvěma státními podniky nechce francouzská vláda ani slyšet. Roussely sice říká, že „telekomunikace nejsou hlavním oborem rozvoje , neopomene ale dodat, že „EDF prozatím na plány v tomto sektoru nezapomněla . Telekomunikační služby mohou znamenat i sítě přenosu dat a právě v tomto oboru je firma velkým expertem, zdůrazňuje Roussely.

Plynové sny

Kolem vstupu Electricité de France na plynárenský trh panují rozpaky. Prezident Gaz de France je pro, když mluví o společných odpovědích na tendry vyhlašované v zahraničí nebo o spolupráci na francouzských tepelných elektrárnách využívajících zemní plyn. Jedním dechem ale dodává, že v žádném případě není možné jít za tyto limity a sloučit oba podniky do jednoho koncernu, který by byl vzhledem k její váze jasně pod kontrolou Electricité de France. Hlasitě zdůrazňuje, že Gaz de France není na prodej.

FIN25

Proto, zatímco Francois Roussely mluví o tendenci směřující k ucelení sektoru s elektřinou a plynem, ředitel Gaz de France upozorňuje na problémy takových uskupení. Například ve Španělsku se úřady pro dohled nad volnou soutěží pozastavují nad projekty spolupráce mezi dodavatelem elektrické energie Endesa a plynárenskou společností Gas Natural, které by mohly zabít na tomto trhu rodící se konkurenci. Stejný argument by patrně zazněl i z úst bruselských protimonopolních úřadů v případě eventuálního spojení zmiňovaných francouzských státních podniků, jež by ovládlo přes polovinu francouzského energetického trhu. Podle nejnovějšího vyjádření Rousselyho však firmě v rozvoji nebrání Evropská komise tolik jako největší klienti.

Ať bude podoba rozšiřování elektráren jakákoliv, ponese se v jednom duchu: „globální nabídka . Svým globálním odběratelům bude chtít nabídnout jak plyn, tak elektřinu a teplo. „Musíme bojovat stejnými zbraněmi, jaké mají naši konkurenti, zdůraznil jeden z členů vedení EDF.

  • Našli jste v článku chybu?