Když elektromotor neslouží ke snížení spotřeby, ale ke zvýšení výkonu
Hybridní technologii pohonu si zpravidla spojujeme s hospodárností a bezemisním provozem v městských zácpách. Kombinace spalovacího motoru a jednoho či několika elektromotorů je ale v oboru stále velké novum. Automobilky teprve objevují její potenciál a postupně přicházejí na to, že hybridní agregát lze využít všelijakými způsoby – například jako další prostředek ke zvýšení výkonu. BMW ActiveHybrid řady 7 není, pravda, nijak zářně úsporné, ale zato velice rychlé.
Éterické přednosti
Většina dosud existujících hybridů spojuje akumulátory napájený elektromotor s relativně malým benzinovým motorem. Takové auto dokáže absolvovat předepsaný evropský test emisí oxidu uhličitého (z nějž se následně vypočítává spotřeba paliva) s vynikajícím výsledkem, protože spalovací motor po velkou část testu neběží. V praxi bohužel rychle zjistíte, že reálná spotřeba je sotva lepší než u libovolného turbodieselu. Další přednosti této technologie jsou pak příliš éterické, než aby vyvážily vysoké pořizovací náklady. Hybridy mají ještě čistší složení výfukových plynů než nejmodernější naftová auta splňující normu Euro 5 a některé dokážou s plnými akumulátory jet pouze na elektřinu, ovšem jen velmi nízkou rychlostí a pouze několik kilometrů.
BMW ActiveHybrid 7 ale nedokáže ani to. Jedná se o takzvaný „mild hybrid“, což v lidské řeči znamená, že jeho elektromotor není dost silný a akumulátor dost velký na to, aby dokázaly uvést dvě tuny těžkou limuzínu do pohybu bez pomoci starých dobrých fosilních paliv. Primárním zdrojem hnací síly je fenomenální vidlicový osmiválec o objemu 4,4 litru, známý z modelu 750i. Jeho dvě turbodmychadla ale tlačí vzduch do válců pod ještě vyšším tlakem, což přineslo zvýšení výkonu z 408 na 465 koní. Točivý moment pak narostl z už tak dost strašidelných 600 Nm o rovnou stovku. Ještě na začátku právě skončené dekády by takové údaje byly předmětem nesmírné závisti i ve světě dvanáctiválcových sportovních aut těch nejvěhlasnějších a nejexotičtějších značek. Což nás samozřejmě přivádí k otázce, k čemu vlastně takový reaktor potřebuje pomoc malého elektromotoru?
Určitě ne k dosažení rekordně nízké spotřeby, to si přiznejme rovnou. BMW jako značka je zatím nejdál v aplikaci různých úsporných technologií do svých běžných modelů. A to od rekuperačního dobíjení přes alternátor, který běží jen tehdy, když je to zrovna potřeba, až po sofistikovaný proces samotného spalování. Paradoxně právě kvůli tomu není ActiveHybrid 7 ve skutečnosti o mnoho úspornější než 750i, přestože tabulka technických údajů slibuje kombinovanou spotřebu nižší o dva litry (9,4 oproti 11,4 l/100 km). Mnichovští konstruktéři tady použili malý elektromotor jako „třetí turbodmychadlo“. Auto má enormní sílu už od nejnižších otáček a při plném sešlápnutí plynu začne deformovat časoprostor s nenucenou autoritou, jakou dosud znali jen majitelé velkých bentleyů. K pocitu bezpracné síly přispívá i dlouhé odstupňování výtečné osmirychlostní automatické převodovky – na dálnici se motor po většinu času jen líně převaluje pár set otáček nad volnoběhem.
Pozor na brzdy
Nevýhody má bavorský hybrid v podstatě jen dvě. Stejně jako u Mercedesu S400 Hybrid při jemném sešlápnutí brzdového pedálu téměř nezpomaluje, což je způsobeno systémem rekuperačního získávání kinetické energie z brzd. A hybridní agregát přidává k už tak obludné hmotnosti modelu 750i (2020 kg) další metrický cent. Vskutku, je-li zde co kritizovat, pak spíše vlastnosti společné všem modelům řady 7. Řízení s elektrickým posilovačem má protivně umělou odezvu. S pneumatikami runflat nedosahuje jízdní komfort úrovně konkurenčních modelů, což je v kontextu českých silnic špatná zpráva pro všechny, kteří očekávají od své luxusní limuzíny také luxusní svezení. A v Mnichově jsou patrně natolik zaneprázdněni vymýšlením všech těch vzrušujících nových modelů s pohonem všech kol a sloganů obsahujících slovo „radost“, že už jim nějak nezbývá čas dělat auta pořádně. Ve třech ze čtyř nových BMW, s nimiž jsem měl v poslední době tu čest, se vyskytl nějaký problém s kvalitou. V ActiveHybrid řady 7 to byly reproduktory, které přestaly reprodukovat – ať už šlo o rádio, telefon nebo zvuk parkovacích senzorů. Zamknutí, odemknutí a opětovné nastartování problém vyřešilo, ale zákazníci v této třídě jsou sotva připraveni zacházet se svým novým autem, jako by to byl počítač s Windows 95.
Neklidná povaha
Nejhorší vlastností sedmičkové řady ale je, že není dost pohodlná. Ovládací prvky, motor i podvozek jsou nastaveny příliš sportovně, což možná zní jako dobrá věc, ale není. Místo řidičského uspokojení je totiž výsledkem pocit ustavičného neklidu, který se z auta přenáší na řidiče. Schopnost konejšivě zklidnit tep, která činí z Mercedesu třídy S nejkompetentnějšího zástupce své kategorie, bohužel ActiveHybrid 7 do značné míry postrádá, aniž by na oplátku nabídl skutečný požitek z jízdy. Tedy za předpokladu, že nespatřujete požitek z jízdy jen ve schopnosti drtivé akcelerace – v takovém případě se ocitnete v sedmém nebi řidičských radostí. BMW s hybridním pohonem tedy není zcela dokonalá limuzína, a už vůbec ne dokonalý hybrid. Odsoudit ji jako nesmysl by ovšem byla velká chyba. Tohle auto je totiž zejména obrovský příslib do budoucna. V zákulisí automobilového průmyslu se lze stále častěji setkat s názorem, že kombinace spalovacího motoru s malým elektromotorem se prosadí jako převládající koncepce pohonu v nadcházejícím desetiletí. Vyšší výkon bez vyšší spotřeby je totiž něčím, co v nejbližší době určitě nevyjde z módy.
Value for money 7/10
Radost z jízdy: 18/40
Komfort: 25/30
Praktičnost: 14/20
Charisma: 7/10
Celkem: 64 ze 100
BMW ActiveHybrid 7
Cena 2 585 000 Kč Motor přeplňovaný V8 4,4 l + elektromotor, 342 kW, 700 Nm 0–100 km/h 4,9 s Nejvyšší rychlost 250 km/h Spotřeba 9,4 l/100 km
