Samotná cena elektřiny přitom tvoří zhruba polovinu sumy
uvedené na faktuře. Zbývající část připadá na regulované platby na provoz sítě,
distribuci elektřiny nebo na podporu obnovitelných zdrojů. Loni v listopadu k
dalšímu zdražování přikročili největší dodavatelé energií na trhu.
Zatímco velké podniky si nakupují elektřinu samy na burzách
podle aktuální potřeby, menší firmy proud odebírají a platí průběžně. Výsledná
cena pro menší odběratele je tak obvykle kombinací cen elektřiny na burze za
poslední dva až tři roky.
Trojnásobné zdražení
A právě rostoucí ceny na burze stojí za současným zdražením
pro malé firmy. Zatímco v roce 2016 se za jednu megawatthodinu na burze platilo
zhruba 20 eur, po prudkém růstu její ceny vyskočily téměř na trojnásobek. Loni
v létě se pohybovaly kolem 56 eur. I když od té doby padají k hodnotě 44 eur,
stále jsou oproti době před čtyřmi lety více než dvojnásobné.
Pro firmy jsou tak stále atraktivnější úspory energií. Právě
na tuto oblast se zaměřují dotační programy, které vyhlásilo ministerstvo
průmyslu a obchodu prostřednictvím Agentury pro podnikání a inovace (API).
Například výzva Akumulace energie umožňuje podnikům získat
dotaci až 80 procent s minimální výší 300 tisíc korun na realizaci inovativních
projektů na zavádění technologií sloužících k akumulaci energie - a to nejenom
elektrické, ale například také tepla, stlačeného vzduchu či pohybové energie.
Na tyto účely je nyní vyčleněno 50 milionů korun.
„Dotace pro zavádění nových technologií v oblasti úspory
energie a jejích obnovitelných zdrojů firmy využívají ke snížení výdajů za
spotřebu energií. Dalším přínosem je mimo jiné i zkvalitnění prostředí výroby a
samozřejmě možnost využít ušetřené zdroje pro další investice,“ říká Lukáš
Vymětal, generální ředitel API.
Znovuzrození solární energie
Další výzva připravená agenturou umožňuje příjem žádostí
programu Úspory energie, konkrétně na instalace fotovoltaických systémů, ať už
s možností akumulace vyrobené elektřiny, nebo bez ní. Možnost získat dotace na
tyto účely je přitom nově výrazně jednodušší než v předchozích obdobích.
„Zrušili jsme povinnost dokládat podnikatelský záměr, historickou spotřebu,
projektovou dokumentaci či položkový rozpočet. Zároveň jsme zvýšili maximální
možný instalovaný výkon fotovoltaického systému na 2 MWp, zjednodušili a
snížili hodnoticí kritéria a zavedli další opatření, od nichž si slibujeme, že
povedou k větší atraktivitě výzvy pro žadatele i zrychlení hodnocení žádostí,“
říká Petr Kolář, ředitel Sekce rozvoje podnikatelského prostředí API.
Drahá Energiewende. Němce čeká kvůli přechodu k obnovitelným zdrojům další růst cen elektřiny
Vyrobenou elektřinu mohou podniky využít jen pro vlastní
spotřebu. Plánovaná alokace na tuto výzvu je 500 milionů korun. Malé podniky
mohou na projekt získat podporu ve výši až 80 procent celkových nákladů,
střední podniky pak 70 procent a velké společnosti 60 procent. Výše dotace sahá
od dvou do 50 milionů korun.
Díky dotační podpoře v Česku rostou počty nových
fotovoltaických zdrojů. Loni firmy a domácnosti nainstalovaly celkem 25
megawattů (MW) nových solárních elektráren. To je oproti roku 2018, kdy bylo
instalováno přibližně 11 MW, nárůst o 130 procent. V drtivé většině jde o
střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu
Cechu akumulace a fotovoltaiky mezi jeho členy a všemi třemi
elektrodistribučními společnostmi.
Možnosti jsou větší
Celkem bylo loni postaveno přes 3400 fotovoltaických
elektráren. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun.
Sektor do státního rozpočtu přispěl 200 miliony korun za odvedenou DPH, další
desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců
a ze zisku firem, spočítali zástupci společností, které v Česku fotovoltaiku
prodávají a instalují.
Rozvoj českého fotovoltaického trhu se přitom po ukončení
podpory pomocí pevných výkupních cen v roce 2014 téměř zastavil. V letech 2014
až 2015 se v Česku instalovalo pouze několik málo jednotek MW nových
fotovoltaických elektráren ročně. V roce 2016 se díky novým dotacím z programu
Nová zelená úsporám (NZÚ) podařilo českou fotovoltaiku „restartovat“. Nový
instalovaný výkon pak v letech 2017 rostl postupně ze 7 MW nových fotovoltaik
ročně na 11 MW v roce 2018. Rozvoj nových FVE táhl také zájem zákazníků o
instalace s baterií, ve kterých lze vyrobenou solární energii skladovat pro
vlastní spotřebu v noci či během odběrových špiček.
„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i
podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré
nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu
Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci
ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Přes loňský nárůst ale Česko stále nedosahuje v této oblasti
svého potenciálu. Podle střední varianty rozvoje fotovoltaiky odpovídá českému
trhu přírůstek zhruba dvacetkrát větší, než byla loňská čísla, tedy 400 až 500
MW ročně.
Zjednodušené úvěry
Kromě dotací bude rovněž jednodušší získat úvěr na projekty
zaměřené na energetické úspory. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Českomoravská
záruční a rozvojová banka (ČMZRB) zaktualizovaly program Úspory energie, který
mohou využít podnikatelé z celé České republiky s výjimkou Prahy.
U projektů do třech milionů korun celkových způsobilých
výdajů bude nově - v souvislosti s určením předpokládaných úspor energií -
stačit zjednodušený výpočtový modul místo klasického energetického posudku.
Program úvěrů na úspory energie má za cíl snížit
energetickou náročnost podnikatelského sektoru. Podniky mají s jeho pomocí
přijmout konkrétní opatření, která uspoří energii. Firmy budou moci čerpat
bezúročné úvěry například na stavební úpravy, jako jsou zateplení budovy určené
k podnikání, výměna osvětlení, kotlů, regulace energie, využití odpadního tepla
či obnovitelných zdrojů energie v podnikatelské činnosti a podobně. Základní
podmínkou pro to, aby podnikatel získal zvýhodněný úvěr, je, že projekt uspoří
minimálně deset procent energie oproti předchozímu stavu.
Právě dobře nastavené, a především jednoduché dotační
programy jsou podle firem klíčové k tomu, aby Česko dokázalo splnit klimatické
cíle pro energetickou účinnost v letech 2021 až 2030.
Balíček podpoří dotace
Evropská směrnice o energetické účinnosti požaduje, aby
členské státy vykázaly od roku 2021 každý rok nové úspory energie ve výši 0,8
procenta z průměrné spotřeby energie za roky 2016 až 2018. Svaz průmyslu si
nechal zpracovat studii, která vyčíslila náklady na splnění tohoto cíle v Česku
v letech 2021 až 2030 na 600 až 1000 miliard korun. Náklady tak mohou každý rok
dosáhnout více než dvou procent českého HDP.
Na přelomu let 2018 a 2019 proto Svaz uzavřel dohodu s MPO,
že ministerstvo nejprve nechá spočítat a prověřit potenciál úspor v Česku. Pak
teprve rozhodne o způsobu plnění cíle tak, aby mělo co nejnižší negativní
dopady na konečné spotřebitele energie. Na základě detailních analýz Svaz
průmyslu ministerstvu navrhl, aby stát pokračoval i po roce 2020 v plnění cíle
pomocí politických opatření. To znamená, že vláda iniciuje a podporuje nová
úsporná opatření. Jednou z možností jsou právě dotace zaměřené na tuto oblast.
„Nezbytný pro úspěch plnění cíle energetických úspor je
aktivní přístup státu. Vláda se musí skutečně jednotlivým nástrojům věnovat,
například atraktivně a jednoduše nastavit dotační programy,“ dodává Bohuslav
Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.
Bez jediné koruny
Energetické úspory pomáhají šetřit prostředky nejenom
jednotlivým podnikům, ale přinesly také vytvoření samostatného oboru služeb.
Takzvané EPC, tedy energetické služby se zárukou, jsou pro zákazníky výhodné v
tom, že nemusejí do úspor vkládat žádné vlastní prostředky. Investici zaplatí
dodavatelská společnost a splácejí se přímo z ušetřených peněz. Navíc dodavatel
za dosaženou úsporu každoročně ručí, jinak rozdíl sám doplácí.
Elektrony na vzestupu. Prodeje elektromobilů v Evropě loni rostly
Největší projekt tohoto druhu se letos rozběhl v Praze.
Energetickou modernizací tam projdou areály studentských kolejí ČVUT.
Univerzita tím uspoří 20 milionů korun a 4125 tun CO2 ročně. V porovnání se
současným stavem to znamená úsporu zhruba 26 procent proudu ročně.
„Projekty energetických úspor realizované formou EPC kladou
velký důraz nejen na úspory energií, ale také na životní prostředí a snižování
klimatické stopy.
Ročně díky tomuto projektu uspoříme více než čtyři tisíce
tun CO2 a výrazně zvýšíme provozní efektivitu našich budov a díky souvisejícím
modernizačním opatřením i jejich hodnotu,“ vysvětlil rektor ČVUT Vojtěch
Petráček.
Dodavatelem projektu je společnost ENESA z ČEZ ESCO. Ta se
na projekty v oblasti modernizace energetiky zaměřuje. Perspektivu tohoto oboru
ukazuje také to, že po pěti letech existence se roční tržby ESCO společnosti
vyhouply na částku přesahující šest miliard korun na českém a slovenském trhu a
firma má 16 dceřiných společností.
Zahraniční část podniku ESCO International měla loni tržby
přes 16 miliard korun a řídí 47 dceřiných společností v Německu, Polsku a
Rumunsku.
Bilionová investice
Obě ESCO společnosti působí celkem v pěti státech, pracuje
pro ně 5500 zaměstnanců a realizují ročně přibližně 14 tisíc zakázek. Jedná se
například o výstavbu velkých energetických zařízení, kogeneračních jednotek
nebo fotovoltaických elektráren, energetický management a projekty energetických
úspor nebo dodávky osvětlení, vzduchotechniky, klimatizací či elektromobilní
infrastruktury.
„Současné cíle EU 2030 v oblasti energetických úspor si
vyžádají v Česku investice minimálně v řádu stovek miliard a možná až bilionu
korun. Pro řadu sektorů to bude bolestivé, ale pro ESCO je to velká
příležitost. Plán uhlíkově neutrální Evropy nicméně znamená, že tyto cíle budou
brzy ještě zvýšeny,“ říká předseda představenstva a generální ředitel ČEZ
Daniel Beneš.
Investice vedoucí k omezení a nakonec i k celkovému vymazání
uhlíkové stopy budou muset učinit všechny evropské státy. Již současné cíle
znamenají vynaložit do roku 2030 investice ve výši pěti až 50 procent ročního
HDP podle jednotlivých zemí. Například v Německu půjde o stovky miliard až bilion
eur.
S Německem v zádech
„Naším nejsilnějším trhem je přirozeně Německo, které je
evropským tahounem moderní energetiky i klimatické neutrality, kde vlastníme
skupinu Elevion a skupinu Kofler Energies. Dynamicky rostoucím trhem je ale
také třeba Polsko. Tam ESCO byznys rozvíjejí naše dcery Metrolog a OEM Energy,“
říká místopředseda představenstva a ředitel divize obchodu a strategie Pavel
Cyrani. Do stejného odvětví se podle něj pustily také další velké společnosti z
Německa, Francie nebo Skandinávie.
Ekologická řešení přitom neznamenají jen úsporu emisí, ale také provozních nákladů. Například projekty EPC zákazníkům ČEZ ESCO zejména městům, obcím a krajům uspořily téměř 1,4 miliardy korun. ČEZ ESCO má nyní na trhu EPC v Česku zhruba 40procentní podíl.
Článek vyšel v magazínu Profit
