Norsko je sice pro elektromobily země zaslíbená, ale zejména ve městech není infrastruktura dostatečná. V Oslu trvá několik hodin, než se řidič elektroauta dostane k volné nabíječce. Místní svaz řidičů elektromobilů dokonce vyzval Nory, aby si nový elektromobil nekupovali, pokud jej nemají kde nabíjet.
V Norsku začínají chybět dobíjecí stanice pro elektromobily. Zejména to platí pro hlavní město Oslo. Každé třetí nově prodané auto v zemi je na elektrický pohon, případně s hybridním pohonem a to vyžaduje budování potřebné infrastruktury.
Místní bulvární deník Dagbladet upozornil na ženu, jež chtěla prodat svůj e-Golf z roku 2016 se 14 331 najetými kilometry za 241 tisíc norských korun (675 tisíc korun). Tone Sagenová vysvětlila úmysl prodat prakticky nové vozidlo tím, že jej v Oslu nemá kde nabít. Cítí se zrazená politiky, kteří slibovali vybudování příslušné infrastruktury.
Sagenová patří k mnoha frustrovaným obyvatelům hlavního města Norska, kteří mají potíže s nabíjením svého elektrického společníka. Místní svaz řidičů elektromobilů Norsk Elbilforening radí řidičům v hlavním městě, aby si elektromobil nekupovali, pokud pro něj nemají dobíjecí stanici doma nebo v místě pracoviště.
„Je velmi těžké najít veřejnou dobíjecí stanici,“ vysvětlil mluvčí svazu Petter Haugneland. Od ledna 2015 v Oslu přibylo 12 tisíc elektromobilů, ve městě je nových 507 veřejných dobíjecích stanic. To nestačí. Řidiči musí často několik hodin čekat, než se uvolní některá z nabíjecích stanic, aby mohli dojet domů.
Zelená revoluce na silnicích způsobila i další problémy. Řidiči elektromobilů mohli původně využívat přednostní pruhy, nyní jich je ale tolik, že v dopravní špičce i oni uvíznou v zácpě. Radnice proto zavedla omezení. V elektrovoze musí sedět alespoň dva lidé, aby mohli jet v pruhu pro autobusy.
Norská vláda podporuje nákup elektromobilů tím, že odpouští DPH a poplatky k přihlášení auta. Srovnatelné modely bez spalovacího motoru vyjdou o několik tisíc eur levněji, napsal Süddeutsche Zeitung.
Eurokomisař Šefčovič sází na elektromobilitu:
Baterie pro Evropu. Slovenský eurokomisař má plán na záchranu autoprůmyslu
Podle Norsk Elbilforening v Norsku jezdí 142 tisíc elektromobilů a dalších 55 tisíc plug-in hybridů. Každé třetí nové auto, které se v Norsku prodává, potřebuje nabíjecí stanici. Do roku 2025 by měl být podíl dokonce stoprocentní, přejí si norští politici.
Haugneland tvrdí, že by na každých deset aut měla být jedna veřejně dostupná stanice. To by už nyní mělo znamenat 17 900 stanic, reálně je jich k dispozici ani ne polovina, 7300. V Německu jich je 10 700 na 55 tisíc dobíjecích automobilů.
Milion e-aut v Německu? Žádný problém
I v Německu se řeší otázka infrastruktury v souvislosti s boomem elektromobility. Tamní lobby pro elektrické vozy tvrdí, že ani rychlý nárůst počtu „aut na baterky“ nebude znamenat vyšší nároky pro rozvodnou síť. Jak zástupci německého svazu pro elektromobilitu BEM, tak zástupci svazu větrné energie pro agenturu DPA zdůraznili, že dobíjení osobních vozů nebude znamenat vyšší nároky na síť s elektřinou.
Prezident BEM Kurt Sigl to vysvětluje tím, že ani milion majitelů elektromobilů nebude nabíjet auta najednou. „Průměrně auto v Německu ujede 14 tisíc kilometrů ročně, to znamená necelých 40 kilometrů denně, což je asi hodina denně,“ řekl Sigl s tím, že jinak stojí v garáži nebo na ulici. V této době jej lze kdykoliv dobít.
Jde to i obráceně:
Naruby: elektromobil vydělá stovky eur dobíjením sítě
Obavy panují zejména v jižním Německu, kde rozšíření elektromobilů a tepelných čerpadel může způsobit vyšší nároky na síť zejména po roce 2022, kdy má Německo odstavit poslední jaderné reaktory, upozornila DPA. Mluvčí německé energetické agentury nicméně varoval, že rozšíření elektromobility a nutnost vybudovat více dobíjecích stanic, bude znamenat vyšší nároky pro rozvodnou síť.
Podle odhadů německé platformy pro elektromobilitu bude třeba mít v zemi 70 tisíc dobíjecích stanic a 7100 rychlonabíjecích stanic, pokud bude v Německu do roku 2020 jezdit milion automobilů s bateriemi, jak si již dříve vytkla německá vláda.
Berlínský think-tank Energy Brainpool odhadl, že přechod na stoprocentní podíl elektromobilů v osobní dopravě by vedl v Německu k nárůstu kapacit solárních a větrných elektráren o 63 gigawattů, což odpovídá 63 jaderným reaktorům. Zároveň by klesly emise CO2 v osobní dopravě o 70 procent oproti roku 2015.
Dále čtěte:
Elektromobily změní svět jako před 10 lety iPhone
Sám sobě regulátorem: autoprůmysl navrhuje emisní limity
Opět na scéně. Umělý benzín má zachránit spalovací motory
