Když byl před třemi lety v Římě zahájen provoz elektrokoloběžek, slibovali si od nich radní i jejich majitelé mnohé. Malá vozítka se měla obzvláště v době pandemie covidu stát vhodnou alternativou k hromadné dopravě. Nyní se ale zdá, že se očekávání nenaplnila a spoustě obyvatelů italské metropole koloběžky naopak vadí.
Kritici nejčastěji poukazují na to, že na nich lidé riskují, kvůli čemuž dochází k nebezpečným situacím, které často končí zraněním. Podle římských zdravotníků zemřeli na elektrokoloběžkách od doby, kdy toto věčné město zaplavily, už čtyři lidé. Místní nemocnice také každé tři dny řeší alespoň jedno vážné zranění, jež s nimi souvisí.
Tichá jízda je nebezpečná
Podle dostupných údajů se v třímilionové metropoli nachází nějakých 14 tisíc sdílených koloběžek. Její ulice ovšem brázdí jen zlomek, konkrétně zhruba dvě procenta. Zbytek je zde spíše na obtíž, a to doslova.
Nevhodně ,zaparkovaná‘ elektrokoloběžka představuje velký problém například pro osoby s hendikepem. Podle Giuliana Frittelliho, ředitele Italské unie nevidomých a slabozrakých, vytvářejí pro slepé doslova smrtelnou past. „Hlavním problémem je nekontrolované, divoké parkování,“ řekl pro CNN Frittelli s tím, že lidé se zhoršeným zrakem o ně mohou velmi snadno zakopnout.
Další problematický aspekt je možná na první pohled trochu překvapivý, leč rovněž potenciálně velmi nebezpečný. „Protože jsou koloběžky elektrické, nedělají téměř žádné zvuky. A pokud je neslyšíme, je pro nás mnohem těžší se kolem nich pohybovat,“ doplnil Frittelli. Ten se nyní snaží spolu s dalšími aktivisty přesvědčit radnici, aby mohli lidé vozítka zaparkovat jen na předem vyhrazených místech. Chtějí také, aby v provozu vydávala hluk alespoň 30 decibelů, což by mělo slepé upozornit, že se k nim blíží.
Podle Frittelliho koloběžky nedělají vrásky na čele jen slepým, ale i vozíčkářům, kterým se špatně objíždí. Stěžují si na ně také rodiče s kočárky, senioři nebo taxikáři. „Už jsem do nich několikrát málem narazil, protože jezdci často prudce zastavují, nebo z nich třeba spadnou. Vždy, když je vidím, ihned zpomalím, protože jsou opravdu velmi nebezpečné,“ nechal se slyšet řidič místní taxislužby Eduardo Conticello.
Představitelé římské radnice s argumenty Frittelliho a dalších částečně souhlasí. Rozhodli se proto, že od nového roku sníží počet koloběžek na devět tisíc a jejich pronajímání umožní pouze třem firmám. Kromě toho také plánují přemístění většího množství koloběžek na předměstí, aby je mohli lidé používat například při cestě ze stanice metra domů nebo na nákup do blízkého supermarketu.
Podle provozovatelů kritici přehání
Navzdory silné kritice mají římské elektrokoloběžky i řadu zastánců. Italská asociace poskytovatelů sdílené mobility Assosharing tvrdí, že na 10 tisíc jednostopých vozítek připadá jen 44 nehod. Většinu z nich navíc údajně způsobují koloběžky v soukromém vlastnictví. Ve svém prohlášení asociace uvádí, že kritici jsou odtrženi od reality a že jejich používání v ulicích této historií protkané metropole je v souladu s ostatními evropskými velkoměsty.
Itálie podle nich zaostává také v legislativě, která by koloběžkám pomohla stát se běžnou součástí dopravní obsluhy. Klíčové je pak i vybudování potřebné infrastruktury. „Assosharing zdůrazňuje potřebu zvýšit počet parkovacích míst vyhrazených pro koloběžky a zřídit nové cyklopruhy,“ pronesli zástupci asociace.
Koloběžek se přitom nechtějí vzdát ani turisté, kteří tvoří značnou část jejich klientely. „Pro projížďku centrem Říma je ideální. V úzkých uličkách je téměř nemožné najít parkovací místo, zároveň jsou ale vzdálenosti příliš velké na to, abyste všude chodili pěšky,“ řekl Walter Hughes z amerického Dallasu.
Lidé ignorují pravidla
Ironií je, že jsou to právě turisté, kdo většinou způsobují nejvíce problémů, neboť neznají či úmyslně ignorují bezpečnostní pravidla. Často je porušován například zákaz jízdy více osob na jedné koloběžce či zákaz jízdy na chodníku. Koloběžky také nesmí používat lidé mladší 18 let. Policie nicméně tyto regule příliš nekontroluje, navíc je pro ni těžké dokázat třeba jízdu na chodníku, když na nich koloběžky parkují.
Většinou tak policisté řeší jen významnější incidenty. Na začátku června například dva Američané dostali pokutu ve výši 800 eur (asi 20 tisíc korun), protože shodili koloběžku dolů ze Španělských schodů. Tím se jim podařilo rozbít mramorovou desku, přičemž památkáři nakonec vyčíslili jimi způsobenou škodu na zhruba 25 tisíc eur (přes 600 tisíc korun).
Řím není zdaleka jedinou evropskou aglomerací, která se snaží najít křehkou rovnováhu mezi řidiči koloběžek a ostatními. S podobnými potížemi se potýká i celá řada českých měst. Například v Hradci Králové už schválili vyhlášku, která stanovuje parkovací místa pro koloběžky. Jinde než na těchto místech lidé nebudou moci jízdu ukončit. Provozovatelé navíc městu budou platit tři koruny denně za každý metr čtvereční, na kterém budou koloběžky stát.
