Zavedení elektronických dálničních známek zvýší příjmy z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně a zároveň sníží provozní náklady až o 120 milionů korun ročně. Zvýší se i horní hranice sazeb za roční známky. Vyplývá to z návrhu zákona o pozemních komunikacích, který je v připomínkovém řízení. Papírové kupony by měly skončit v roce 2020. Loni stát vybral na dálničních známkách přes 5,4 miliardy korun.
V rámci nového systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku příslušného auta, bude evidovat informační systém provozovaný Státním fondem dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer. Díky automatizované kontrole by se podle materiálu měl zvýšit výběr poplatků. I s ohledem na růst provozu úřad očekává, že v dlouhodobém měřítku by se příjmy mohly zvýšit až o 360 milionů korun ročně.
Cesta na dovolenou: kde si při tankování připlatíte i osm korun za litr?
Ministerstvo dopravy počítá s tím, že úspora z provozních nákladů vznikne především ušetřením nákladů na tisk a distribuci kuponů, které se pohybují okolo 280 milionů korun za rok. Nový systém bude vyžadovat jednorázové investice, jako je například pořízení informačního systému, který bude evidovat platby, aplikace pro platby nebo kontrolního systému kamer. Tyto náklady jsou podle ministerského materiálu už do ročních nákladů zahrnuty.
Návrh zákona zároveň počítá se zvýšením maximálního limitu poplatku za roční známku. V současnosti zákon dovoluje nejvyšší možnou cenu 1500 korun, což však podle dokumentu neumožňuje reagovat na aktuální náklady spojené s dopravou a výstavbou dálnic. Nově by se tak cena mohla zvýšit až na 2000 korun. Neznamená to však, že se ceny automaticky zvýší, o stanovení sazeb totiž rozhoduje vláda.
Pod jedním satelitem. Kellner přetlačil Kapsche v souboji o miliardy z mýta
Součástí návrhu je osvobození nebo zvýhodnění od poplatků vozidel na alternativní pohon. Zdarma budou po dálnicích jezdit auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měly jezdit auta poháněna zemním plynem a biometanem. Vozidel na zkapalněný ropný plyn se zvýhodnění netýká.
V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Resort dopravy však počítá, že počet elektromobilů se bude na tuzemských silnicích zvyšovat. Podle odhadu ministerstva bude roce 2020 v Česku asi 17 tisíc vozidel na elektřinu, což by snížilo výnosy z poplatků o 25,5 milionu korun za rok. Zvýhodnění aut na plyn pak připraví stát zhruba o 37,5 milionů korun ročně. Nyní je v Česku registrováno 18 tisíc aut jezdících na plyn, podle odhadu ministerstva se jejich počet do roku 2020 zvýší na 50 tisíc.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012.
Dále čtěte:
