ABY ČLOVĚK NEMUSEL VŠECHNY VĚDOMOSTI LIDSTVA NOSIT NEUSTÁLE V HLAVĚ A BIFLOVAT JE NAZPAMĚŤ, ZVYKL SI JE USPOŘÁDÁVAT DO ENCYKLOPEDICKÝCH KNIH. KDYŽ NASTALA ÉRA DOSTUPNÝCH DOMÁCÍCH POČÍTAČŮ, OPUSTILY VĚDOMOSTI PAPÍR A RÁDCI PRO KAŽDÝ DEN SE STALI TAKÉ SOFTWAREM.
Multimediální encyklopedie byly a stále v mnoha případech jsou hlavním důvodem, proč se konečně odhodlat k pořízení vlastního domácího PC s patřičnou výbavou. Pro toho, kdo vyloženě nelpí na jinak ušlechtilém sbírání až desítek tištěných svazků nabitých informacemi, mají digitální vědomosti hodně praktických výhod. První z nich je tak banální veličina, jako nároky na prostor. Zlatě zdobené hřbety mnohadílné knižní encyklopedie jsou nepochybně skvěle reprezentující dekorací bytu nebo kanceláře. Jenže vzhledem k tuzemským bytovým poměrům si ne každý může dovolit věnovat takovému dílu metry polic v knihovně. Nemluvě o potížích s jejich rychlým stěhováním. Naopak, v počítačové podobě se takové dílo vejde na jeden nebo několik CD-ROM nosičů. Rovněž cena za knižní vydání encyklopedie je podstatně vyšší. Kromě hodnoty obsahu ze v tomto případě platí také za vytištění a knihařské zpracování svazků.
VÍC NEŽ KNIHA
Hlavním trumfem v pomyslném soupeření papírových a digitálních encyklopedií je ale „přidaná hodnota“ počítačových programů. Začíná to už bleskurychlým vyhledáním požadovaného encyklopedického hesla, jakému nemůže konkurovat ani zručný knihovník s mnohaletou praxí. Navíc většina programů vám při studiu určitého hesla nabídne přímé odkazy na další, s tématem související položky. Druhým plusem je aktuálnost a aktualizace obsahu počítačových encyklopedií. Čerstvé poznatky nebo rozšiřující informace není problém doplnit přímo do původního obsahu v počítači. K tomu si připočítejme interaktivní časové osy pro přehledné seřazení událostí nebo speciality, jako například vyhledání životopisů všech malířů narozených v osmnáctém století a podobně. Dosti populárním oživením programu je pak přidání multimediálních prvků do holého textu. Obohacením tak mohou být fotografie ve vysokém rozlišení, názorné animace, zvukové záznamy hlasů významných osobností nebo krátké videoukázky. Při zkoumání počítačových encyklopedií podle obsahu je můžeme rozdělit na díla, která převzala svůj základ z nějaké klasické papírové edice a na programy víceméně původní, vytvořené speciálně pro počítače. Těch prvních je pochopitelně víc, protože práce kvalifikovaného redakčního týmu není právě levnou ani krátkodobou záležitostí. U nás se digitálního převodu dočkaly (kromě jiných) třeba historický Ottův slovník naučný i se všemi později vydanými doplňky. Původně knižní obsah má také Heuréka 2002 vydavatelství Leda.
CHYTRÝ BILL
V celosvětovém měřítku je jednou z nejznámějších všeobecných počítačových encyklopedií Encarta od společnosti Microsoft, rok co rok vycházející v upravené a aktualizované podobě. Autorský tým má ovšem z čeho těžit, protože Bill Gates díky svým neomezeným finančním prostředkům skoupil už před lety autorská práva na užití řady databází, katalogů, ale také zobrazení uměleckých děl nebo použití audiovizuálních záznamů. Nový ročník programu Encarta 2004 je tak jako předchozí vydání dostupný v několika verzích. Základní Encyclopedia Plus obsahuje 41 tisíc hesel, která by jinak zabrala 55 knižních svazků. Ještě obsáhlejší je Reference Suite verze se 130 tisíci hesel, interaktivním atlasem světa a jinými pomocnými programy. Lokalizace do češtiny bohužel neexistuje a ani se v dohledné době neplánuje, ale kvůli něčemu takovému stojí zato oprášit znalosti angličtiny.
