Prodeje farmaceutických firem poklesnou, tvrdí viceprezident IBM
Počítačový gigant IBM se v posledních letech zaměřil na netradiční IT sektor - připravuje zázemí pro vývoj revoluční datové sítě pro zdravotnictví. Biologické vědní obory považuje za velmi perspektivní a předpokládá, že se jeho technologie brzy uplatní i ve farmacii a dalších oborech, které souvisí s kvalitou života. O možnostech využití IT pro rozvoj těchto disciplín týdeník EURO hovořil s viceprezidentem IBM pro aplikaci IT v biologických vědách a zdravotnictví Jamesem Coffinem.
James Coffin je původem kvantový chemik, fyzikální chemii vystudoval na University of Arkansas. Má za sebou šest let v biotechnologické společnosti Biosym Technologies a také do IBM nastoupil jako manažer pro využití výpočetní techniky v chemii. Dnes je viceprezidentem IBM pro oblast Life Sciences.
EURO: Proč zrovna biologie a zdravotnictví? COFFIN: IBM považuje biologické vědy za motor dalšího rozvoje IT technologií. Jde o sektor, který vykazuje obrovský růst. Globální roční přírůstek v IT části biologických věd se pohybuje kolem osmnácti procent ročně, ostatní obory rostou o méně než deset procent.
EURO: Kde konkrétně se může IT uplatnit? COFFIN: Žádný velký projekt v oblasti genetiky, biologie či zdravotnictví se dnes neobejde bez masivní podpory nejmodernějších IT technologií, což znamená velký prostor pro nabídku hardwaru, softwaru a služeb. Ve farmaceutickém výzkumu například dosahují průměrné náklady na vývoj nových léků 802 milionů dolarů a jejich uvedení na trh trvá deset až patnáct let. Promyšleným použitím výpočetní techniky lze tento čas výrazně zkrátit a celý proces zlevnit.
EURO: Jak se zlevní farmaceutický výzkum? COFFIN: Počítačová simulace může nahradit část testů předepsaných pro zkoumání účinků nových léků, a to nejen při testování na zvířatech, ale i u zkoušek toxicity pro lidský organismus. Místo dvaceti pokusů stačí provést třeba jen pět. Některé špičkové léky, skutečné novinky, dokážou po vstupu na trh vydělat až dvě miliardy dolarů ročně. Každý týden, o který předběhnete konkurenci, vyděláte desítky milionů dolarů navíc.
EURO: Mluvíte o snížení nákladů na vývoj. Může to znamenat zlevnění léků? COFFIN: Určitě. Pacientům však nechceme dát jen nákladově výhodnější, ale také bezpečnější léky. Vývoj je drahý, a aby se jeho náklady vrátily, jsou dnes léky určeny pro poměrně široké cílové skupiny. Širokospektrální přípravky samozřejmě dosahují vyšších tržeb, ale jsou logicky méně účinné pro každou konkrétní chorobu. Když snížíme náklady na vývoj, je tady prostor pro vývoj přípravků určených pro menší skupiny pacientů.
EURO: Takový vývoj by však vedl k výraznému snížení zisků farmaceutických firem… COFFIN: K propadu jejich tržeb určitě dojde – říká to i naše studie Pharma 2010. Farmaceutické firmy budou muset změnit systém myšlení, od léků se širokým záběrem k cílené péči. Polovina léků, které dnes lidé berou, nemá očekávaný účinek. Pacienti často musí vyzkoušet řadu přípravků, než najdou ten vhodný. Při lepším nasměrování účinků jim bude stačit jen jeden.
EURO: Jaké prostředky vydáváte na podporu biologických věd? COFFIN: Za výzkum a vývoj IBM utratila v posledních jedenácti letech každoročně pět miliard dolarů. Velká část šla právě do biologických věd. Divize zaměřená na tuto oblast vznikla před třemi lety a měla dva zaměstnance. Nyní má tisíc spolupracovníků: biology, bioinformatiky, chemiky a genetiky. Naším úkolem však není biologický nebo jiný výzkum – pouze vyvíjíme infrastrukturu, výpočetní nástroje, vydáváme prostředky umožňující spolupráci lékařů a výzkumníků.
EURO: Má využití i ve zdravotnictví? COFFIN: Zdravotnictví generuje obrovské množství informací, ale jednotlivá pracoviště nejsou propojená a neumí využít možnosti jejich předávání a sdílení. IT prostředky, například datové sklady, zvyšují možnosti spolupráce a přispívají k rychlejší a přesnější obsluze pacientů. Ve Spojených státech už vznikl Národní digitální mamografický archiv (NDMA), který shromáždil snímky 70 procent žen postižených rakovinou prsu.
EURO: Je monitorování rakoviny jedinou možností? COFFIN: Archiv pomáhá zachytit nemoc v časném stadiu. Většina projektů se proto zatím kromě rakoviny zaměřila na AIDS a civilizační choroby. Cílem projektu NDMA, na kterém se podílíme, má obecně vytvořit celosvětovou datovou síť a depozitář lékařských záznamů. Do propojeného systému by bylo možné zadávat veškeré lékařské snímky, záznamy a klinické nálezy pacientů. Takové záznamy by pak sloužily jednak pro sledování vývoje choroby u jednotlivého pacienta a také k porovnání, jak se daná choroba vyvíjela v ostatních, podobných případech.
EURO: Mohou se nějaké aplikace uplatnit v Česku? COFFIN: Česká zařízení často nemají dostatečné počítačové vybavení, ale tento deficit se snaží co nejrychleji dohonit. Mají určitou výhodu - nezdědila již zastaralé vybavení z osmdesátých nebo počátku devadesátých let jako třeba v Německu.
EURO: Co přineslo IT do nemocnic nového? COFFIN: Nejvýznamnějším přínosem je přechod od filmů a rentgenů k digitálním snímkům. Digitální záznamy umožňují jednodušší nakládaní s daty i úsporu nákladů. Návratnost investice do digitálního snímkování se ve velkých nemocnicích pohybuje kolem dvou až tří let. To je skvělé, když uvážíme, že se snímky musejí ze zákona archivovat minimálně deset let.
