Hamburské duo producentů Digitalism právě pracuje na nové desce, kterou částečně přijelo představit i na pražský Metronome Festival.
Druhá polovina minulé dekády. Doba, kdy velkou část ostrovní a evropské klubové scény zachvátila potrhlá móda, neonová světla, pestrobarevné vizuály. Vžilo se pro ni označení new rave, které v sobě neslo mladistvou touhu vybudovat novou scénu a znovu propojit klubovou elektronickou hudbu s kytarami a absurdními zvuky analogových
syntezátorů. Ačkoliv už je tato éra nenávratně pryč, skladba Pogo, o kterou se postarali němečtí Digitalism, vyvolává chuť se střemhlav vydat na taneční parket zapocených klubů i po letech. Dvojice DJs a producentů, Jens Moelle a Ismail Tüfekçi, společně tvoří a objíždějí svět už přes patnáct let. Když jsme se setkali v backstage Metronome Festivalu, na pódiu zrovna hrály hlavní hvězdy a průkopníci elektronické hudby, němečtí Kraftwerk.
* Jak důležitý je pro vás, jakožto německé producenty, legendární Kraftwerk?
Jens Moelle: Mám doma jejich desky, které mi dal před lety táta. Samozřejmě nás muzikanti Kraftwerku ovlivnili a jejich hudba formovala, už jen proto, že spoustu postupů v elektronické hudbě vymysleli právě oni. Ale abych řekl pravdu, zas tak často si je nepouštím. Nejsou to pro mě vyloženě über hrdinové, ale přesto jsou skvělí.
* Myslíte, že by se i dnes mohl v Evropě objevit hudebník, který definuje úplně nový žánr a ovlivní umělce po celém světě?
Ismail Tüfekçi: Myslím, že podobně důležití byli i Daft Punk, ale dopadu Kraftwerku se nemůžou rovnat. Povedlo se jim totiž jako prvním spojit techno, punk a další žánry dohromady. Neumím si představit, že by to někdo mohl takhle osobitě udělat ještě dneska. Jens Moelle: Samozřejmě dneska narazíte na spoustu velkých umělců, kteří jsou kreativní a oslovují lidi napříč generacemi, ale světu nepřinesli nic takhle zásadně nového. Kraftwerk přišli a prostě oznámili: „Máme pro vás elektronickou hudbu, tady to je.“
* Digitalism byli taky svým způsobem u vzniku nového hybridního stylu. Jak se dneska ohlížíte za fenoménem new rave?
Ismail Tüfekçi: Pořád cítím, že jsme byli součástí tohoto hnutí. Rozdíl je v tom, že jsme se nikdy nechtěli stát jen artefaktem v muzeu, na který lidi vzpomínají a občas se na něj přijdou podívat. Rostli jsme, vyvíjeli se a po 15 letech pořád jezdíme turné a nechceme zpomalovat. Hodně newravových kapel už se rozpadlo, kromě nás dodnes aktivně fungují třeba Justice a Boys Noize. Myslím, že se new rave stal zásadní pro mladé Evropany a Brity, kterých už se tolik nedotkla předešlá éra Chemical Brothers nebo Daft Punk.
* Takže byste celou tu pestrobarevnou, vesmírnou a záměrně kýčovitou estetiku new ravu zpětně označili za samostatný žánr?
Jens Moelle: Něco na tom bude. Lidi ze všech možných scén se sešli a dali dohromady nový sound a styl. Novináři to takhle nálepkovali, ale spíš šlo jen o něco, co se zrovna dělo, a všichni se u toho skvěle bavili. Ismail Tüfekçi: Nebyl to žánr, byly to prostě jen krásné časy.
* Předpokládám, že se za tu dekádu proměnila i elektronická scéna v Německu. Liší se dnes například přístup producentů v Berlíně a Hamburku?
Ismail Tüfekçi: Mám pocit, že hudebníci žijící v Hamburku berou celý tvůrčí proces daleko seriózněji. V tu samou chvíli jsou trochu solitéry, lidi se navzájem znají, ale společně toho zas tolik netvoří. Jens Moelle: Obecně bych řekl, že se klubová scéna ve všech evropských městech výrazně rozdrolila na víc jednotlivých elementů. Už není tak sjednocená jako dřív.
* Letos jste symbolicky vydali nové EP s názvem Chapter 4. Co všechno vás v rámci nové kapitoly čeká?
Jens Moelle: Už jsme oficiálně oznámili, že vyjde nová řadová deska. Zatím vypouštíme jen různé fragmenty – nejdřív vyšel Chapter 1, potom Chapter 4 a určitě dojde i na chybějící části mezi tím. Celé dlouhohrající album nás stoprocentně nemine.
* Asi nemá cenu se ptát na to, do jaké míry budete zkoušet nové věci a zvuky… Existují podle vás nějaké hranice pro lidskou kreativitu v oblasti elektronické hudby?
Jens Moelle: Když se podíváte třeba na basy, vždycky se dá jít dál a do větších extrémů než minule. Můžete vytvořit, cokoliv chcete, je to trochu jako digitální grafický design. Vždycky bude existovat možnost, že přijdete s něčím, co nikoho před vámi nenapadlo. Ale kdo ví, jestli se to stane. Lidi často rádi říkají, že už slyšeli všechno, ale pak se objeví někdo nový, kdo je znovu přesvědčí o opaku. Možnosti elektronické hudby jsou neomezené, není totiž tak striktně definovaná a předvídatelná jako třeba country.
* Hraje v tom nějakou roli i prostředí internetu?
Jens Moelle: Ano, hlavně v tom, že za jakýkoliv kus umění okamžitě dostanete instantní zpětnou vazbu od celého světa. Lidi se naučili soudit velmi rychle a dávat na první dojmy. Hudebník tak může kolikrát přijít s něčím šíleně odvážným, ale kvůli špatnému přijetí publika od toho upustí.
* Takže se v kultuře streamovacích platforem reálně pracuje obtížněji?
Jens Moelle: Myslím, že pro nás jsou dobré. Nejsme obrovská kapela jako Coldplay a díky tomu, že už nahrávky vydáváme na vlastním labelu, tak získáváme skvělou možnost poslat je do světa, kdy se nám zamane.
* Pracuje se vám lépe takto nezávisle bez velkého vydavatelství za zády?
Ismail Tüfekçi: Vlastně jo. Ale každá etapa přinesla jiný přístup, ať už jde o distribuci hudby, nebo způsob poslouchání. Když jste dneska vycházející hvězda bez velkého labelu, může nastat situace, že po vás po třech letech neštěkne pes, protože se všechno děje tak strašně rychle. Uvidíme, co se stane za pět let, třeba už majoritní vydavatelství ani nebudou existovat, protože už budou jejich služby k ničemu. ¶
O autorovi| Vojtěch Tkáč @vojta_tkac
