Elektrošok z Bušanovic

Fotovoltaické systémy vystupují z nenápadnosti

Pouhý den po uzávěrce Solární ligy, která mapuje úspěchy českých obcí a měst v instalacích fotovoltaických i termických panelů, nečekaně vstoupila do provozu další solární elektrárna. Svým výkonem o celý řád předčí dosud největší český fotovoltaický systém. Nová bušanovická elektrárna firmy Korowatt dosahuje výkonu 693 kilowattů a za rok má podle propočtů vyrobit 628 megawatthodin elektřiny. Že by to byl konečně signál k tomu, začít dohánět sousedy za západní hranicí? Nebude to lehké, vždyť mamut mezi českými solárními elektrárnami vstoupil do světového žebříčku velkých fotovoltaických elektráren na 176. místě.

Solární ráje.

Nejintenzivnější sluneční svit v Evropě se dá očekávat především ve Španělsku a v Portugalsku. Připočte-li se k této výhodě ještě dobrý motivující zákon, není divu, že právě tyto země se stávají pro investory ve fotovoltaice zeměmi zaslíbenými. Přesto portugalská Serpa, jež má sama obrovský špičkový výkon jedenáct megawattů, neodolala v žebříčku solárních elektráren náporu německého solárního parku Gut Erlasee, který ji ještě o megawatt předčil. Gut Erlasee je navíc nejdokonalejším výdobytkem solární techniky, protože jeho panely se podle dvou os natáčejí do ideálního směru vůči slunci. Polohu velkých otočných tracků s panely o celkovém výkonu osm kilowattů řídí satelitní navigace. Konstruktér rozpohybovaných solárních polí Rakušan Franz Hübner tvrdí, že natáčení panelů zvedne výrobu elektřiny až o 27 procent. Ve vhodných španělských podnebních podmínkách by to bylo dokonce o 40 procent.
Ani další producenti fotovoltaických systémů ze solárních rájů nestačí čelit německé hegemonii v tomto oboru. Do světových žebříčků dokázal s výkonem 9,51 megawattu zasáhnout na čtvrtém místě ještě španělský systém Huerta Solar Milagro a na osmém japonská solární elektrárna Sharp plant Kameyama (5,21 megawattu). Všechny další velké fotovoltaické systémy jsou v Německu. Bez ohledu na intenzitu dopadajícího slunečního svitu je tedy největším solárním rájem Německo.

Malá a velká čísla.

Zatímco v Česku se dosud sčítají desetiny megawattu, v Německu už stovky megawattů, což je rozdíl tří řádů. Český Energetický regulační úřad v roce 2006 evidoval pouhých 202 kilowattů licencovaných fotovoltaických elektráren, Lize ekologických iniciativ (LEA) se podařilo nasčítat dohromady 800 kilowattů. Němci ovšem počítají v megawattech.
Agentura DPA uvádí, že jen za rok 2005 v Německu přibylo 912 instalovaných megawattů, což je téměř dvojnásobek proti roku 2004, kdy byl evidován rekordní přírůstek 597 megawattů. Analýza společnosti Photon International v roce 2006 zaznamenala přírůstek ještě vyšší - 1150 megawattů. Nejvíc fotovoltaických panelů podle DPA nainstalovali bavorští podnikatelé - 419 megawattů. V bouřlivém rozvoji fotovoltaiky je tradičně konzervativní Bavorsko největším novátorem.
Bývalé východní německé země se ale nedaly zahnat do kouta. Jiří Dvořák z Ligy ekologických alternativ upozorňuje, že východně od Lipska už roste budoucí světový rekordman. Solární elektrárna na bývalém vojenském letišti má mít v roce 2009 výkon 40 megawattů. „Krom dosud nebývalé velikosti, kdy panely obsadí plochu dvou set fotbalových hřišť, má nový systém využívat moderní technologii tenkovrstevných panelů, a tím dosáhnout dalšího primátu - být nejlevnější fotovoltaikou světa,“ uvádí Dvořák. Co si pod tím představit? Podle Dvořáka se počítá s poklesem investičních nákladů na 3,25 eura za instalovaný watt, což je o 20 až 40 procent méně, než jsou současné ceny na německém trhu. „Budoucí světová fotovoltaická královna má ročně vyrábět 40 milionů kilowatthodin a uspořit 25 000 tun skleníkových plynů za rok,“ doplňuje Dvořák.

Elektřina není víno.

Německý fotovoltaický boom staví na hlavu zažitou představu, že slunečním elektrárnám se může dařit jen v jižních oblastech prozářených sluncem. Mamutí německé solární elektrárny dokazují i všem českým pochybovačům, že výrobě elektřiny ze slunce se daří i v našich zeměpisných šířkách. Korunu těmto úvahám dává Aleš Korostenský. Tvrdí, že Bušanovice, položené vysoko v šumavském podhůří, mají pro využití slunečního svitu mnohem lepší polohu než už fungující solární systémy například kolem Lipska. A nejen to. „V Bušanovicích jsou mnohem lepší světelné podmínky pro výrobu elektřiny než ve vinařských oblastech jižní Moravy. Každý využíváme jinou část slunečního spektra. Vinaři oceňují infrapaprsky, jejichž teplo svědčí růstu a zrání vína, my potřebujeme viditelné světlo, tedy oblast slunečního spektra mezi 450 a 750 nanometry. Jsme příbuzní fotografů, ne vinařů. Rád se napiji jihomoravského vína, ale elektrárnu bych vedle vinohradu nestavěl. Raději ji umístím hned vedle té, která už běží a má pro výrobu elektřiny velice dobré podmínky,“ uvádí Korostenský.
Svou úvahu opírá o mnoho naměřených podkladů. K jedné z jeho specializací totiž patří měření dopadu slunečního světla. Zkušeností jeho firmy využívají i další podnikatelé v oboru.

Pohlazení Evropou.

„Bez evropské dotace by to vůbec nešlo,“ hodnotí financování solární elektrárny Korostenský. Ale proč to v Německu jde? „Němci mají jiné podmínky a jiný přístup. Nemají dotaci, ale mají vyšší výkupní cenu. Vyjde to na 15,50 koruny, zatímco čeští podnikatelé dostávají 13,46 koruny (bez DPH), loni 13,20 koruny. Po patnácti letech se to srovná, ale lepší výkupní cena víc motivuje,“ vysvětluje Korostenský.
Co se nesrovná, jsou složité starosti se získáním dotace. Také velmi malá ochota v Česku působících bank poskytnout na solární elektrárnu komerční úvěr může vyvolat kalvárii. Navíc nový stavební zákon může žadateli o výstavbu elektrárny na zelené louce způsobit nebetyčné potíže už se získáním stavebního povolení. Vše završí povinnost výběrového řízení (kvůli dotaci) na solární panely, které jsou úzkoprofilovým zbožím, jež se na trhu fyzicky nevyskytuje, a všude vůkol je množství konkurenčních zájemců ochotných okamžitě zaplatit hotově.
Vyváží to zmíněné lepší přírodní podmínky, zejména ve srovnání se spolkovými zeměmi z bývalé NDR? A čím se vůbec ty lepší podmínky projevují? „Bušanovice se nalézají ve srážkovém stínu za šumavskými vrcholy, a proto máme ve vzduchu velmi nízký podíl vodních par a minimum mechanických nečistot. Výhodou je i nižší sloupec atmosféry, způsobený vyšší nadmořskou výškou více než 600 metrů nad mořem. Tato oblast je pro solární elektrárnu optimální, což ještě posiluje k slunci přivrácený sklon svahu,“ vysvětluje Korostenský.

Repete.

Projekt druhé, stejně velké elektrárny v Bušanovicích je připraven k podání žádosti o územní řízení. Část výše popsaných starostí odpadne, protože už je zakreslena vedle své fungující sestřičky v územním plánu obce. Dopředu získal Korostenský také souhlas společnosti E.ON s připojením do sítě.
Na rozdíl od mnoha jiných energetických projektů v jiných obcích přijali občané Bušanovic solární elektrárnu velice dobře. Tu a tam se někdo zastaví u venkovního displeje trafostanice, aby večer v hospodě majiteli nahlásil, s jakým výkonem zařízení v tu chvíli pracovalo. S instalací druhé plochy panelů nebudou potíže.
Korowatt má nakročeno k dalšímu solárnímu trumfu, zejména když většinu ostatních uchazečů o výstavbu velkého solárního projektu na louce mohou zdržet starosti se schválením a zkreslením záměru do územního plánu.

Ruka trhu servíruje ekologistům.

Jiří Dvořák upozorňuje, že zájmu o solární panely nestačí výrobci. Na celém světě se loni vyrobily fotovoltaické články pro instalaci 2536 megawattů, z toho 36 procent v Japonsku, 20 procent v Německu a patnáct procent v Číně. Bez ohledu na provenienci původu jich polovinu spotřebovalo Německo. Při takovém vývoji předpokládá analýza Photonu, že do roku 2010 by mohla cena panelů v Německu klesnout až o 40 procent a posléze by zde solární elektřina mohla být levnější než elektřina z uhlí. Kdyby k tomu opravdu došlo, i Česko by se podle Dvořáka konečně stalo lukrativní zemí pro rozvoj fotovoltaiky. Náš zákon totiž dovoluje snižovat výkupní ceny jen o pět procent ročně, a pád ceny solární kilowatthodiny by proto v Česku byl pomalejší než snižování nákladů na solární panely. Kdo by v té době postavil elektrárnu, určitě by nelitoval.
Ředitel odboru elektroenergetiky Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček takový vývoj nepředpokládá. Aktuální cena elektřiny je desetinou výkupní ceny z fotovoltaických systémů. Při jejich současném malém výkonu nelze ani vysledovat, jestli se solární elektřina na konečné ceně nějak podílí. Při nárůstu výroby solárních elektráren by se projevila jejím zdražením, soudí Trávníček.
Optimismus, že rozvoj fotovoltaiky přinese zlevnění panelů, a tím i ceny solární energie, je přesto na místě. Proč by se trendu po Německu chytaly i jiné velké ekonomiky, jako je japonská (219 instalovaných megawattů) a americká (100 megawattů)?

Intimní přiblížení Největší česká fotovoltaická elektrárna firmy Korowatt Aleše Korostenského stojí v katastru obce Bušanovice u Vlachova Březí. Do trvalého provozu byla uvedena 1. února 2007. Instalovaný výkon jejích panelů je 693 kilowattů. Očekává se, že za rok elektrárna vyrobí 628 000 kilowatthodin elektrické energie. Každý instalovaný kilowatt by měl za rok vyrobit 1018 kilowatthodin. Korostenský při tom vychází z předpokladu, že na čtvereční metr plochy panelu ve zvoleném místě dopadne 1028 kilowatthodin sluneční energie.
Celkové investiční náklady na výstavbu elektrárny byly 85 milionů korun, z toho 29,2 milionu představovaly dotace z operačního fondu Průmysl a podnikání. Náklady na instalaci jednoho wattu byly 141,6 koruny. Plocha instalovaných panelů v Bušanovicích je 6170 čtverečních metrů, přičemž k instalaci jednoho kilowattu je potřeba skoro devět čtverečních metrů. Provoz této elektrárny pokryje měrnou spotřebu 343 osob ve 172 domácnostech. Zabrání vzniku 725 tun emisí oxidu uhličitého.
Nenechme se zmást tím, že odborníci na fotovoltaiku často uvádějí instalovaný výkon v jednotce kilowattpeak. Pro běžného uživatele je to starý známý kilowatt, dosažený ovšem při špičkovém výkonu solárního panelu. Ten je dán maximálním zatížením světelným tokem při optimálním nastavení panelu vůči tomuto toku.
K předpokládaným výkonům své solární elektrárny Aleš Korostenský rád dodává ještě 350 kilogramů klobás, vyrobených z masného druhu ovcí, které mají ve vegetační sezoně spásat trávu mezi solárními panely.