ELI si musí pospíšit

Největší světový laser z Česka ovlivní budoucnost vědy, průmyslu i medicíny

Laserový komplex Extreme Light Infrastructure (ELI), který vyroste v Dolních Břežanech, bude muset vzniknout podstatně rychleji, než se původně plánovalo. Čas na „zkompletování“ celého projektu je totiž jen do konce roku 2015. Do té doby musí stát budovy, které projekt potřebuje, a na místě musí být i veškerá zařízení, aby se od ledna 2016 mohl rozběhnout provoz. Pokud by se stavba do naplánovaného termínu nestihla, mělo by Česko zásadní problém.
„To se nesmí stát, Česká republika by pak musela vrátit dotace od Evropské unie. Jde o 85 procent z celkového rozpočtu ve výši 6,7 miliardy korun. Zbylých patnáct procent, tedy zhruba miliarda, se doplácí z českého rozpočtu,“ vysvětluje Vlastimil Růžička, zmocněnec pro projekt ELI z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Dotace z Evropské unie totiž přišly v rámci rozpočtového období pro roky 2007 až 2013. Česko si sice může podle výjimky pro nové členské země posunout uzávěrku o dva roky, i tak ale celý projekt nabírá velké zpoždění. Země totiž zaspala přípravu, která v EU začala už v roce 2005. Neprospěla ani prodleva ze strany ministerstva školství, kterému nepomohlo časté střídání ministrů.
„Dá se říci, že už tu probíhají drobné přípravy, posunovali jsme body připojení na sítě, kanalizaci a podobně. Během léta by se měla uskutečnit soutěž na dodavatele bouracích prací současných brownfieldů a terénních úprav, které začnou na podzim,“ přibližuje dění v Dolních Břežanech starosta města Věslav Michalik.
Rychle by už měl být vyřešen i problém s posudky pro výkup pozemků, jejichž odhadovaná cena se liší o 110 milionů korun. V jednom případě totiž cena zohlednila i celkovou velikost potřebných pozemků i unikátní požadavky, mezi něž se počítá třeba důraz na stabilitu budovy zabraňující i minimálním vibracím, které by provoz laserových zařízení ohrožovaly. „Nazval bych to technickým problémem, který brzy vyřešíme,“ ujišťuje Růžička.
Výběrové řízení na generálního dodavatele by mělo proběhnout do konce roku, aby na jaře mohla začít stavba budov, ty by měly být hotovy během roku 2014. Fyzikální ústav, který figuruje jako investor projektu, už má pravomocná povolení i projektovou dokumentaci. Kromě generálního dodavatele stavby a dodavatelů technologií, kteří se budou poptávat ve světovém měřítku, se do soutěže o dílčí součásti projektu mohou a budou hlásit i české firmy. Z hlediska laserového zařízení mají velkou šanci například v případě kryogenních částí, speciálních skel nebo unikátních krystalů.

Práce za „evropské“ peníze

Mezitím se pilně pracuje na zajištění budoucího provozu největšího laseru na světě. Na internetových stránkách už jsou vypsána volná místa čekající na obsazení a hlásit se mohou i vědci. Těch bude zhruba 200 z celkem přibližně tří stovek zaměstnanců. V Česku se přitom připravuje šest velkých vědeckých projektů, jako je například středoevropský institut CEITEC v Brně, které budou dohromady potřebovat až na 2000 výzkumníků. Na Fyzikálním ústavu se ale neobávají, že by měl kvůli tomu jejich ELItní tým problém s lidskými zdroji.
„ELI je světově unikátním centrem, o něž je veliký zájem nejen v české, ale i evropské vědecké komunitě. Kromě neopakovatelných výzkumných příležitostí pomáhá i to, že i u nás se platy pohybují na evropské úrovni,“ ujišťuje Růžička s tím, že seniorní vědci jako vedoucí týmů mohou brát až 6000 eur.
S prostředky na zajištění platů také pomohou dotace. Ministerstvo školství už loni připravilo výzvu z druhého operačního programu na posílení lidských zdrojů pro velké vědecké projekty. Tento způsob financování bude sloužit v podstatě „k rozjezdu“ na čtyři roky, pak bude muset být centrum už soběstačné.
V týmu ELI působí již nyní několik vědeckých kapacit. Jednou z nich je například Bedřich Rus, který pracoval na vývoji rentgenových laserů ve Francii a v Česku byl zodpovědný za návrh, výrobu a instalaci interakčních zařízení v laserovém centru PALS ve Fyzikálním ústavu. Podobnou roli bude zastávat i v Dolních Břežanech, kde bude mít na starost novou generaci laserů a experimentálních zařízení, z nichž některá se teprve vyvíjejí a budou unikátní.
Kvůli laseru v Dolních Břežanech se do Česka na začátku června vrátí i Pavel Bakule, který většinu svého profesního života strávil v Centrální laboratoři britské grantové agentury STFC a na Oxfordské univerzitě. Ze slavného švýcarského urychlovače částic CERN přijel Daniel Kramer. Do oddělení ultraintenzivních laserů se podařilo získat i německého odborníka Georga Korna.

Věda, průmysl, medicína i energetika

„Díky centru tady budou desítky lidí z ciziny, což obci dodá šmrnc. U stálých obyvatel se setkávám v naprosté většině s pozitivními ohlasy a velkým očekáváním, i když se občas objeví obavy o bezpečnost a jestli náhodou nebude laser sloužit k sestřelování letadel. Většinou ale uvažují o vlastním uplatnění na projektu a na něj navázaných službách. Očekávají se i další investice a zhodnocení oblasti vůbec,“ říká starosta Michalik, podle nějž Dolním Břežanům pomohla i dobrá nabídka na trhu bytů. Pro institut proto nebude problém zajistit vědcům bydlení přímo na místě.
Provoz slibného centra ELI, jenž ročně vyjde zhruba na půl miliardy korun, ale nebude spoléhat jen na státní rozpočet. V podstatě bude placeno ze tří zdrojů – z českého rozpočtu pro vědu a výzkum, českých i zahraničních grantů na jednotlivé projekty a z příspěvků členských států laserového konsorcia ELI ERIC, které vedle centra ELI v Dolních Břežanech doplní ještě obdobná centra v Maďarsku a Rumunsku.
Pokud všechno vyjde, centrum by nemělo mít problém s projekty a zaplacením sebe sama. Vedle základního výzkumu budou probíhat i aplikované studie, které ovlivní například budoucí medicínu. Laserové pulzy budou využitelné pro urychlení protonů, které mohou pomoci s diagnostikou i možnostmi léčení nádorových onemocnění. V průmyslu by se zase mohly uplatnit tipy ze zkoumání vlastností materiálů. Vědci by mohli přispět k ovládnutí kontrolované termonukleární fúze, jakožto nového zdroje čisté energie, s čímž by se Dolní Břežany mohly připojit k evropskému projektu HiPER nebo americkému projektu NIF.

Extreme Light Infostructure - ELI V rámci panevropského laserového projektu vyroste v Dolních Břežanech centrum ELI Beamlines Facility.
Bude vytvářet novou generaci sekundárních zdrojů pro mezioborové aplikace ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách.
České centrum bude ve výzkumu doplňovat Attoseconds Facility v Maďarsku, jež se bude věnovat fyzice ultrakrátkých optických pulzů, a Photonuclear Facility v Rumunsku, které se bude orientovat na fotonukleární fyziku.
ELI má v Česku na starost Fyzikální ústav Akademie věd, který zemi zastupuje v konsorciu ELI-PP (ELI Preparatory Phase) a koordinuje národní konsorcium ELI-CZ (14 tuzemských velkých univerzit a výzkumných ústavů).