MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL KONTROLOVAT POŠTU, KTEROU ZAMĚSTNANEC NA PRACOVIŠTI OBDRŽEL NEBO KTEROU SÁM Z PRACOVIŠTĚ ODESLAL?
Při právním posuzování otázky, kdo má právo číst e-maily ve firmě, je nutné vyjít z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje ochranu listovního tajemství, a z trestního zákona. Ústavní zásadu ochrany listovního tajemství rozpracovává trestní zákon. Trestného činu se dopustí ten, kdo úmyslně poruší tajemství uzavřeného listu nebo písemnosti při poskytování služby poštou či jiným dopravním zařízením, nebo zprávy podávané telefonem, telegrafem nebo jiným takovým veřejným zařízením. V tomto případě může být pachateli uložen trest odnětí svobody až na šest měsíců. Tajemstvím je chráněn obsah písemnosti nebo zpráva bez ohledu na jejich hodnotu pro adresáta, odesílatele či pachatele. Ochrana v trestním zákoně se vztahuje i na přenos zpráv elektronickou cestou. Nejde však jen o ochranu listovního tajemství. Novela trestního zákona zavedla v roce 1991 novou skutkovou podstatu trestného činu spočívající v poškození azneužití záznamu na nosiči informací. Tohoto trestného činu se dopustí pachatel, který v úmyslu způsobit jinému škodu nebo získat sobě nebo jiné osobě neoprávněný prospěch získá přístup k nosiči informací a takových informací neoprávněně užije nebo je zničí, učiní neupotřebitelnými nebo zasáhne do technického nebo programového vybavení počítače. Pokud by tedy zaměstnavatel měl např. přístup k disketě zaměstnance a na ní uložené informace by zneužil ke svému neoprávněnému prospěchu, dopustil by se trestného činu, za který může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti, peněžitý trest nebo propadnutí věci. Srovnáme-li si tuto zákonnou úpravu s praxí, docházíme k překvapivým výsledkům. Vycházejí zřejmě z nedostatečných znalostí současné právní úpravy. Z různých výzkumů vyplývá, že elektronické dopisy zaměstnanců kontroluje čtyřicet procent českých firem. Přibližně sedmnáct procent podniků monitoruje e-maily pravidelně. Tento postup je v rozporu s právní úpravou. Přijde-li elektronická pošta do osobní e-mailové schránky zaměstnance, tak ji zaměstnavatel nemůže číst. To je jedna stránka věci. Naproti tomu jsou však zaměstnanci povinni plně využívat pracovní dobu, nemohou si v pracovní době vyřizovat své soukromé záležitosti a nejsou oprávněni zneužívat služební počítače pro své osobní účely. Podnik může zneužívání zabránit tím, že bude kontrolovat od koho a v jakém rozsahu zaměstnanec do firemního počítače maily dostává a komu píše. Když zjistí, že soukromá elektronická pošta zaměstnance dosahuje takového množství, pro které neplní povinnost spočívající v plném využívání pracovní doby, může jít o porušení pracovní kázně a následovat sankce ze strany firmy. V závažných případech může zaměstnavatel se zaměstnancem skončit pracovní poměr. Toto porušení pracovní kázně musí zaměstnavatel věrohodně a objektivně prokázat.
Pramen: Právní rádce, 5/2003
