Škoda Plzeň vytvořila nové české kapitalisty, kteří se měli a mají čile k světu.
Plzeňská Škoda je symbolem českého průmyslu už déle než sto padesát let. Za tu dobu prošla obřími proměnami a také vydělala svým vlastníkům pěkné peníze. A zdá se, že ti, kteří plzeňskou fabriku před nedávnem prodali, patří v tom vydělávání mezi nejúspěšnější.
Ta nedávná historie je řadou lidí vnímána často jako kontroverzní a nejde se tomu ani moc divit. Nicméně je třeba vnímat, že Škoda Plzeň je zároveň fascinujícím příběhem transformace české ekonomiky, a je tak trochu zázrak, že firma dnes stále žije a vyrábí konkurenceschopnou produkci s vysokou přidanou hodnotou, což se žádné jiné takto velké české strojírenské firmě nepodařilo. Samozřejmě s výjimkou těch, které převzal silný zahraniční koncern. Avšak jak dokládá historie třeba pražské Tatrovky, ani to často nepomohlo.
Dlouho se šetřilo
Škoda byla privatizována hned na počátku devadesátých let, kdy minoritní podíl získal bývalý komunistický ředitel libereckého Elitexu Lubomír Soudek, který časem firmu zcela ovládl pomocí úvěrů Investiční a poštovní banky. Velikášské sny a nedostatek kompetence, kdy přikoupil ještě Liaz a Tatru, přivedly firmu zaměstnávající pětadvacet tisíc lidí do neřešitelné situace.
Po měnové krizi v letech 1997 až 1998 Škoda fakticky zbankrotovala a Zemanova vláda ji zařadila do svého revitalizačního programu. V roce 1999 došlo k poměrně složité restrukturalizaci firmy, kterou již vedl tehdy mladý a nadějný manažer z Janky Radotín Martin Roman. Dceřiné společnosti Škodovky byly vyvedeny do nové a čisté firmy Škoda Holding a původní firma v ní držela majoritní podíl a zůstala vlastníkem pozemků a řady nemovitostí. Poté prošla konkurzem, z něhož dostali věřitelé zhruba desetinu svých pohledávek, ale výroba běžela dál.
Kde se líhnou miliardáři: odcházející majitelé Škody Holding vydělali až 50 miliard
Dceřiné společnosti byly rozprodávány a získané finance sloužily k provozu stěžejních fabrik vyrábějících zařízení pro energetiku a dopravní zařízení. V roce 2003 pak došlo k privatizaci, v níž se manažeři, kteří provedli restrukturalizaci, potají spojili s Appianem. Od té doby se stále řeší, jak to opravdu bylo a zda tam nedošlo k nějaké korupci, leč nikdy nikomu nic nebylo dokázáno. A šetřilo se dlouho a kdeco.
S Emilem na pivo
Na druhé straně noví vlastníci Škodu dál zeštíhlili a udělali z ní moderní strojírenský podnik, který dokázal sypat miliardy. A k tomu Česko zůstalo jednou z mála zemí světa, kde jsou schopni vyvinout a vyrábět tak složitý stroj, jako je lokomotiva. Jistě i díky dost velkorysé zakázce Českých drah. Ale ani Siemens nedostane zakázku na novou lokomotivu od nikoho jiného než od Deutsche Bahn. Obvykle se tomu říká průmyslová politika státu.
Škoda tak vytvořila nové české kapitalisty, kteří se měli a mají čile k světu. Coby první generace velkých vlastníků to stejně jako všude jinde a ve všech dobách nejsou zcela nepochybně Mirkové Dušínové či Old Shatterhandové. Ale na rozdíl od jiných tady neběhají s nekonečnou nestoudností pod protikorupčním praporem a nedomáhají se absolutní politické moci.
Zcela nesporně jejich zásluhou je zde silný strojírenský podnik, který má před sebou solidní budoucnost a Česku ještě může mnoho přinést. Byť už s jiným vlastníkem. A Emil Škoda by s nimi na pivo asi bez problémů zašel.
Přečtěte si také:
