Zákon o prodeji povolenek vyhrál, ale podniky nejsou připraveny
Parlamentem putující zprávy SMS s vulgárními výroky ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) měly neočekávaný dopad: vzrostl zájem veřejnosti o složitou problematiku obchodování s emisemi a o velikost českého alokačního plánu. Bouřlivé diskuse v Parlamentu dokázaly, že i někteří poslanci si oba dokumenty navzájem pletou. Velká neznalost problematiky panuje zejména u manažerů mnohých českých podniků, jichž se bude od 1. ledna 2005 zásadně dotýkat. A to dokonce i tehdy, kdyby se schvalování zákona kdekoliv zadrhlo a čeští podnikatelé by s emisemi nemohli začít obchodovat. Evropská unie klidně spustí obchodování i bez nich. Avšak na konci prvního tříletého zúčtovacího období budou tak jako tak muset skládat účet, jehož vývoj by zpočátku nemohli ovlivnit. Veledůležitý krok k obchodování s emisemi však už byl v pátek učiněn, když zákon po zdánlivě nepřekonatelných rozporech nakonec hladce schválila Poslanecká sněmovna.
V čím zájmu?
Možnost obchodovat s emisemi už od prvopočátku je tedy bytostným zájmem českých podniků, i když to mnozí jejich manažeři ani netuší. Včasné schválení zákona, který jim to umožní, je zase bytostným zájmem českých zákonodárců, i když se mnozí chovali tak, že na tom vůbec nezáleží. Proti vší logice největšími průtahy překvapovali členové sněmovního hospodářského výboru. Oleje do ohně přililo, že se ministru Ambrozkovi podařilo prosadit, aby se nečekalo na vyjádření tohoto výboru a zákon začala projednávat přímo sněmovna. Poslanec Břetislav Petr (ČSSD) jako by netušil příčinu spěchu, celý akt označil jako pouhou honbu za „čárkou někde v Bruselu“. Jedněmi ústy však stačil postrašit, že zákon může šlápnout na brzdu a výrazným způsobem ohrozit chod hospodářství. Předseda hospodářského výboru Josef Hojdar (ČSSD) varoval, že členové opomenutého výboru přednesou množství pozměňujících návrhů. „Je to jistě nepříjemná záležitost, je to prodlužování jednání Poslanecké sněmovny, ale bohužel nedá se nic dělat,“ byl si vědom Hojdar. Svůj hlavní pozměňující návrh oba diskutující pojmenovali: omezit význam ministerstva životního prostředí ve schvalovacím procesu.
Bouchly saze.
V té chvíli rozčílený Ambrozek ztratil glanc a na mobilním telefonu odeslal dvě zprávy hrubě urážející vzdorovité poslance hospodářského výboru. Jednu adresoval předsedovi představenstva společnosti ČEZ Martinu Romanovi, druhou předsedovi Svazu chemického průmyslu a šéfovi Chemopetrolu Pavlu Švarcovi. Proč právě jim? Ambrozkovo vysvětlení je velmi nesystémové, ale zřejmě vystihuje poměry v české sněmovně: „Klub ČEZ má mnohem více poslanců než klub KDU-ČSL, a tak jsem hledal pomoc. Kdyby se někomu podařilo zákon skácet, já bych měl v Bruselu nanejvýš ostudu. Průmyslové podniky by nemohly obchodovat.“
Martin Roman názorovou shodu s tímto nepřítelem průmyslu, jak vnímají Ambrozka hospodářští poslanci, vskutku potvrdil: „Pro nás je dobrý zákon rychle přijatý lepší než výtečný se zpožděním několika měsíců. Podporujeme snahy ministra Ambrozka, aby zákon byl projednán výjimečně rychle. Máme na tom s ním společný zájem,“ dodává Roman.
Švarc myslí podobně, ale kritičtěji: „Pokud by nebyla zákonná předloha a prováděcí předpisy, nemohli bychom obchodovat. Proto jsme byli pro co nejrychlejší schválení. Na předloze se však mělo pracovat daleko dříve a daleko efektivněji. Z toho neviním přímo ministra, ale jeho úředníky, pracovali velice nekompetentně,“ soudí Švarc.
Svaz chemického průmyslu trval především na změně, aby podniky neměly povinnost peníze získané z povolenek znovu investovat do ekologického zařízení. „Bylo by to diskriminační pro ty, kteří tam už peníze dali,“ vysvětlil Švarc. Zákonodárci této podmínce vyhověli a Ambrozek ujistil, že jeho ministerstvo je schopné s tímto ústupkem dál žít. „Věřím, že se podniky budou i tak chovat racionálně, snižovat energetickou náročnost, a tím i emise,“ vzkázal Ambrozek.
Zpráva o vyšetřování aféry dobytekgate.
Hojdar volal ve svém vzrušeném vystoupení, v němž přirovnal ministra k dobytku, po Ambrozkovu odvolání. To se však nekonalo, Ambrozek přislíbil hospodářskému výboru omluvu.
Schvalování zákona aféra spíše uspíšila, než aby mu uškodila. Rozpory mezi ministerstvy průmyslu a životního prostředí, které se projevily už při jednání vlády, náhle polevily, vyjednávači odmítli další eskalaci napětí a nabídli konsensuální řešení. Poslanci jejich návrhy akceptovali, takže většina podaných pozměňovacích návrhů byla přehlasována.
Protože stopa po aféře ještě dlouho zůstane, podáváme „zprávu o vlastním vyšetřování“. Zprávy SMS byly odeslány jen dvě, jak tvrdí Ambrozek. Oba adresáti jejich přijetí potvrzují. Švarcova zpráva na veřejnost nepronikla, objevil se pouze text adresovaný Romanovi. Jeho rozšiřování předseda společnosti ČEZ jednoznačně popírá: „Ta zpráva měla viditelně soukromý charakter, proto jsem ji poslal jen členu naší správní rady, náměstku ministra průmyslu Martinu Pecinovi, a to jen proto, abych na něj apeloval, že situace je velice vážná. Chtěl jsem, aby uplatnil svůj vliv na členy hospodářského výboru, aby podpořili Ambrozkovu variantu,“ uvádí Roman.
Šéf ČEZ má ovšem pochopení i pro členy hospodářského výboru: „V zásadě s jejich návrhy souhlasíme, ale netrváme na nich, kdyby měly zpozdit přijetí zákona.“ A tak se taky stalo.
Také adresát „kopie“ Martin Pecina další šíření zprávy popírá: „Do výboru jsem nic neodeslal. S panem Hojdarem se neznám tak dobře, abych mu něco takového posílal. Informoval jsem jen svého nadřízeného (ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana - poz. red.). Toho snad nepodezříváte z šíření zprávy,“ ubezpečil Pecina.
Bylo na čase stopu opustit. Když se v parlamentní polední přestávce k inkriminovanému textu dostal Josef Hojdar, viděl ho už zřejmě na více obrazovkách a snadno uvěřil tomu, že jím byli obesláni manažeři všech velkých podniků, jak prohlásil do sněmovních mikrofonů. Na své verzi však trvá, odesílatele prozradit nechce. „Mám to ověřeno a nejsem detektivní agentura, abych si ověřoval majitele čísla, z kterého mi to došlo,“ tvrdí.
Strůjci konsensu.
Obě ministerstva, která i do vlády společně předkládala zákon s dvěma rozpory, se na poslední chvíli dokázala dohodnout. Uzákoněnou změnu, že alokační plán budou v Bruselu obhajovat společně, uvítala. Resort průmyslu získal možnost do toho mluvit, z jeho partnera spadla tíha obhajovat mnohonásobně zvýšený kompromisní návrh alokačního plánu na 107,6 milionu korun, s nímž principiálně nesouhlasil. Ředitele odboru klimatických změn ministerstva životního prostředí Tomáše Chmelíka změna potěšila: „Ať si nesou svůj díl odpovědnosti. Oni si budou muset obhájit navýšení, my způsob, jak se alokační plán tvořil.“
Spornější je uzákoněná spolupráce ve správním řízení, v němž se vydává povolení pro obchod s emisemi, kterou prosadili poslanci nad rámec ministerské dohody. Dosud platný správní řád (do roku 2006) takovou dvojí odpovědnost nezná. Nikdo netuší, jak by měly rozhodovat orgány, kdyby oba úřady nedospěly k dohodě.
Poslanci měli strach, aby rozdělování povolenek nebylo jen na ekologickém resortu. Jenže přehlédli, že tu jde jen o jednorázové povolení činnosti a že povolenky se rozdávají ve zcela jiném řízení. Zároveň je to zřejmě nejslabším místem nového zákona, jež se nemusí příliš zamlouvat senátorům, kteří se nyní budou návrhem zákona zabývat.
Ambrozkova dopisová výhružka, že by svého klimatického vyjednavače Chmelíka neposlal do Bruselu obhajovat výši povolenek, viditelně neměla reálný základ, vyjednávači pojedou dva. Pecina si bude moci toho svého pohlídat, protože Ambrozkově korespondenci nevyčítal ona nespisovná slova, ale právě zákaz zaměstnanci sloužit ve prospěch státu. Také Hojdar tak zahřímal údajně proto, že ministr vlády vyhrožoval, že bude škodit České republice. A že píše sprosté soukromé dopisy na služebním telefonu za peníze nás všech.
Většina zainteresovaných čtenářů ovšem brala výhrůžku s nadhledem. Na příklad Švarc k tomu poznamenal: „Na Tchaj-wanu se v parlamentu občas dokonce perou. A určitě tam vládne parlamentní demokracie jako u nás. Takové věci občas patří k poslaneckému koloritu.“
Mrtvolná pasivita.
Vážné problémy s povolenkami přitom unikají pozornosti. Nikdo se nestará o to, že české podniky nejsou na obchodování s emisemi vůbec připraveny. Průzkum společnosti PricewaterhouseCoopers by dnes obstála jen čtyři procenta připravených společností. Většina podniků si potřebu příprav ani neuvědomuje.
Takřka třetina českých společností je přesvědčena, že systém je nebude motivovat ke snižování emisí. Pětina respondentů ho považuje za zcela zbytečný. Místo aby finanční ředitelé připravovali strategie, jak vyjít s emisním hospodařením se ziskem, a ne se ztrátou, dostali ho na starost lidé, kteří ani nejsou v manažerské funkci. Ve čtvrtině podniků se starost o povolenky stala přívažkem práce podnikového ekologa, ve třinácti procentech podniků se o přípravu systému nestará nikdo. Šest procent potenciálních obchodníků s emisemi věří, že se systém vůbec nepodaří rozběhnout, a oni mohou dál setrvat v nečinnosti.
Jak sdělil Pavel Sychrovský z PricewaterhouseCoopers, jen dvě procenta českých podniků si vypracovalo strategii obchodních důsledků klimatických změn, čtyři procenta alespoň částečně a devět procent ji zpracovává. Více než polovina českých firem to vůbec nemá v plánu. Většina účastníků průzkumu sdílí názor, že rizika budou pokryta přidělenými povolenkami a že do snižování emisí nebudou vůbec muset investovat. Sychrovský upozorňuje, že opravdová překvapení na české podnikatele teprve čekají.
SMS Martinu Romanovi: Probíhá zákon o emisích. Poslanci hospodářského výboru se chovají jako čuráci, je to horší než válečný stav. V podrobné rozpravě budou navrhovat celé seznamy pozměňováků, které převádějí veškeré kompetence na MPO - Hojdar, Teplík, Schling, Petr. Nepochybně všechno připraveno MPO nebo Vámi. Seru na to, nenavrhnu zkrácení, zákon nebude ve Sbírce a po Novém roce máte smůlu. Alokační plán v Bruselu zakážu Chmelíkovi obhajovat. Ambrozek
SMS Pavlu Švarcovi: Probíhá zákon o emisích. Poslanci hospodářského výboru se chovají jako čuráci, je to horší než válečný stav. V podrobné rozpravě budou navrhovat celé seznamy pozměňováků, které převádějí veškeré kompetence na MPO - prý hezky připraveno Vámi. Seru na ten zákon. Nenavrhnu zkrácení, zákon nebude ve Sbírce a po Novém roce máte smůlu. Alokační plán v Bruselu zakážu Chmelíkovi obhajovat. REACH (novou chemickou politiku - poz. red.) budu podporovat v nejpřísnější formě.
