Menu Zavřít

Energetické čarování v Evropské unii

29. 9. 2015
Autor: Euro.cz

Během několika příštích let by se měl změnit celý energetický systém EU

Evropská unie, která je největším dovozcem energie na světě, připravuje velkolepý projekt tzv. energetické unie. Má přinést spolehlivější dodávky energií, lepší propojení národních sítí, snížení závislosti na dovozu z Ruska, lepší pozice při vyjednávání energetických kontraktů. Skutečnost se ale od těchto proklamací často diametrálně liší.

Plán na vznik energetické unie schválili prezidenti a premiéři zemí EU na summitu letos v březnu. O energetické unii tehdy mluvil odpovědný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič jako o nejambicióznějším projektu od vzniku Společenství uhlí a oceli v padesátých letech minulého století. Podle něj energetická unie podobným způsobem jako tehdy společenství podpoří evropskou integraci.

Během několika příštích let by se měl změnit celý energetický systém EU. Podle Šefčoviče se dotýká všech oblastí od energetiky přes klimatickou politiku, dopravu, průmyslovou politiku až po vědu a výzkum. Energetická unie ale nebude zcela izolovaná, spolupracovat bude i s partnery mimo EU. Mluví se například o jihovýchodní Evropě.

energetická unie A REALITA Přesto projektu řada odborníků nedává moc šancí. „V současné době se děje přesný opak - v Evropě máme Francii, která je zcela jaderná, máme Polsko, které je zcela uhelné, máme tady Německo, které bez ohledu na své sousedy a bez ohledu na politiku Evropské unie prosazuje vlastní cíle,“ říká analytik J&T Banky Michal Šnobr. „V tomto směru nejsem optimista. Pokud by měla energetická unie vzniknout, tak by musela Evropská komise především přehodnotit svůj pohled na energetiku jako celek.“

A stejný názor má i ředitel pro strategii společnosti EP Energy Jiří Feist, podle něhož je plán jednotného energetického trhu stále větší utopií. „Myšlenka liberalizovaného trhu byla hezká na začátku, ale bohužel regulatorními zásahy Evropské komise se té liberalizaci spíše vzdalujeme,“ míní Feist.

Ostatně výkyvy německých větrných elektráren způsobují Česku značné problémy - když na severu Německa hodně fouká nebo svítí slunce, teče k nám nekontrolovatelně německý proud. Potíž je totiž v tom, že Němcům chybí na jihu Bavorska vedení, a dochází tak k přetížení české přenosové sítě. „Je to přibližně třikrát víc, než je maximální spotřeba v České republice,“ dodává předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek proto chce, aby na nás brali Němci ohled a postarali se o výstavbu vlastních energetických sítí, aby nemuseli spoléhat na přenosové soustavy ostatních zemí. Příliš mnoho energie by mohlo totiž českou síť poškodit. Její český správce, společnost ČEPS, proto do nových rozvoden a vedení investuje desítky miliard korun.

Rozšíření plynovodu Nord Stream

Dále v rozporu s proklamacemi o snižování závislosti na dovozech energie z Ruska západoevropské firmy v čele s německou firmou E. ON připravují s ruským Gazpromem rozšíření plynovodu Nord Stream, který ještě více zvýší závislost Evropy na ruském plynu, a navíc obejde Ukrajinu. O tranzitní poplatky přijde i Slovensko.

Evropská komise upozorňuje, že projekt musí být v souladu s evropskými pravidly. Jeho existence by neměla negativně dopadnout na obchodní bilanci některých evropských zemích. Toho se ale obává například Slovensko nebo Ukrajina, kudy část plynu proudí.

„Potřebujeme řešení, které nesrazí některé evropské země v obchodu s plynem do záporné bilance, ale zlepší (energetickou) bezpečnost pro všechny,“ prohlásil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Navíc všechny projekty takového rozsahu musejí vyhovovat evropským pravidlům. Gazprom podepsal počátkem září dohodu o projektu

Nord Stream-2 s německými společnostmi E. ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. K dohodě se ale kriticky staví Spojené státy americké i některé další země.

Přijdou další problémy na Ukrajině?

Například slovenský premiér Robert Fico ji označil za „zradu“, která bude stát jeho zemi a Ukrajinu miliardy eur na ztracených tranzitních poplatcích. Podle premiéra Bohuslava Sobotky plán bude znamenat destabilizaci Ukrajiny. Vyjádřil nepochopení nad tím, že Evropská komise mlčí a dohodu nekritizuje. Pochyboval tak o evropské solidaritě, když se Unie předtím dohodla kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině na sankcích vůči Moskvě.

Gazprom s partnery by měl vybudovat pod Baltem třetí a čtvrté potrubí, které by přepravovalo dalších až 55 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně. Nový podmořský projekt je hlavně veden zájmem Ruska na tom, aby byly dodávky ruského plynu nezávislé na nejistém tranzitu suroviny přes Ukrajinu.

Kapacita nynějších dvou větví Nord Streamu by se přístavbou zdvojnásobila. Gazprom odhaduje náklady projektu až na deset miliard eur (270 miliard korun). Plyn by měl v nových potrubích začít proudit do konce roku 2019.

Zároveň se ale Evropská unie snaží omezit závislost na dodávkách ruského plynu a podporuje rozvoj alternativních zásobovacích tras od Kaspického moře a ze Spojených států. Gazprom loni pod tlakem EU zrušil projekt plynovodu South Stream, který měl dopravovat ruský plyn přes Černé moře a Bulharsko.

Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně Česka.

Rusko se dohodlo o U krajině

bitcoin_skoleni

Dobrou zprávou je, že Rusko se dohodlo s EU na podmínkách zimních dodávek plynu na Ukrajinu. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak potvrdil, že Rusko je připraveno poskytnout Ukrajině podobnou slevu jako sousedním zemím, například Polsku. Šéf ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexej Miller, který se jednání rovněž zúčastnil, upozornil, že výše slevy zatím nebyla stanovena.

Dohoda uzavřená ještě do konce září by podle Šefčoviče vyslala uklidňující signál, že Evropa během nadcházející zimy obdrží stabilní dodávky plynu. „Měli jsme dvě velmi dobrá kola bilaterálních schůzek s ukrajinskými a ruskými delegacemi. Teď máme text, na kterém pracujeme, a já doufám, že do konce měsíce budeme moci přikročit k poslednímu kolu vyjednávání,“ citovala jej agentura Reuters.

  • Našli jste v článku chybu?