Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského klesl loni meziročně čistý zisk o 27,8 procenta na 16,1 miliardy korun (630 milionů eur). Konsolidované tržby stouply o 16,5 procenta na 178,9 miliardy korun (sedm miliard eur).
„Rok 2018 byl pro EPH dalším úspěšným rokem. Kromě pokračujícího růstu a silné provozní a finanční výkonnosti jsme dokončili několik strategických akvizic a také dokončili přeměnu a zahájili provoz jedné z největších evropských elektráren na biomasu Lynemounth ve Velké Británii,“ uvedl ve výroční zprávě Křetínský.
Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů - EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EPIF v EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, skladování plynu a teplárenství. Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Křetínský se většinovým vlastníkem EPH stal předloni, nyní drží 94 procent akcií holdingu.
Provozní zisk EBITDA holdingu EPH loni klesl o 3,2 procenta na 44,6 miliardy korun (1,7 miliardy eur). Holding zahrnuje 50 firem v Česku, na Slovensku, Německu, Itálii, Velké Británii, Polsku a Maďarsku. Společnosti, které jsou součástí skupiny EPH. zaměstnávají téměř 25 tisíc lidí.
Přečtěte si: Tykač a Křetínský pokukují po italských elektrárnách
Do EPIF podle webu firmy kromě majoritního podílu v Pražské teplárenské a v maďarských teplárnách Budapesti Erömü patří mimo jiné podíly holdingu ve společnosti Eustream, kde jako manažer působí bývalý premiér Mirek Topolánek, či společnosti Nafta, která na Slovensku provozuje zásobníky plynu.
Druhou větví holdingu je EP Power Europe. Zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Na začátku letošního července EPH oznámil, že získá elektrárny a další aktivity německé skupiny Uniper ve Francii. Nabídka byla podána právě přes EP Power Europe. V létě 2016 pak EPH ovládl německé hnědouhelné doly, které v konsorciu s firmou PPF Investments koupil od švédské společnosti Vattenfall.
Za největší českou energetickou firmu bývá označován ČEZ. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Čistý zisk meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle firmy značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy Kč z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské skupiny MOL. Tržby ČEZ loni činily 184,5 miliardy korun a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard korun.
Dále čtěte:
Draze zaplacené uhlí. Tykač dal za mostecké doly 28 miliard
Křetínského EP Energy loni klesl zisk o pětinu na 7,6 miliardy korun
Proti Křetínskému. Novináři z Le Monde mu chtějí zabránit v získání kontrolního podílu
Křetínského skupině EPIF loni klesl provozní zisk o 5,6 procenta na 1,4 miliardy eur
