Úřad srazil platby za přepravu ruského plynu přes české území. Ohrožuje tím plánované investice společnosti Net4Gas do posílení sítě.
Představte si, že rozhodujete o cenách zemního plynu. Na výběr máte ze dvou variant. Buď snížíte cenu za přepravu plynu pro české domácnosti a podniky, nebo snížíte poplatky za tranzit ruského plynu přes naše území do zahraničí. Jakou zvolíte? Většina lidí by logicky vybrala první možnost.
Energetický regulační úřad (ERÚ) vedený Alenou Vitáskovou se však v závěru listopadu rozhodl pro tu druhou. Provozovatel páteřních plynovodů, společnost Net4Gas, ztratí na úrovni čistého zisku zhruba 800 milionů korun ročně, státní rozpočet přichází o 200 milionů. Ruský plynárenský koncern Gazprom a další velkoobchodníci s plynem, kteří přepravní cestu přes Českou republiku využívají, naopak ušetří.
Nové cenové rozhodnutí ERÚ vstoupí v platnost od ledna příštího roku. Sazba na nejvyužívanější přepravní cestu z Krušnohoří do Lanžhotu u Břeclavi klesne o 22 procent. Úřad navíc srazil platby za plyn používaný v kompresních stanicích i další regulované tarify týkající se přepravy plynu.
Vánoční dárek pro Gazprom
Motivace regulačního úřadu vypadá na první pohled logicky. „Od snížení ceny na výstupních bodech z České republiky si slibujeme vyšší zájem o přepravu českým přepravním systémem. Zároveň věřím, že budou zdárně dokončena jednání o přepravě plynu z plynovodu Nord Stream 2, která by zajistila dlouhodobé využití tranzitního systému,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.
Zároveň vyjádřila obavu, že současné ceny by mohly obchodníky přimět k odklonění toku plynu mimo české území. Páteřní síť by zůstala nevyužita a náklady na její udržování a provoz by museli hradit v regulované složce ceny plynu čeští spotřebitelé.
Zdroje týdeníku Euro však za tímto rozhodnutím vidí temnější motivaci. Alena Vitásková dlouhodobě udržuje vřelé vztahy s šéfem Alexandrem Medveděvem a dalšími představiteli Gazpromu. Ke snížení přepravních tarifů se prý rozhodla po setkání s Rusy. Gazprom a možná i další zahraniční obchodníci ušetří okolo 1,3 miliardy korun ročně.
| Net4Gas |
|---|
| - správce páteřní sítě plynovodů v Česku o délce 3800 kilometrů |
| - jeho vlastníky jsou Allianz Capital Partners a Borealis Infrastructure |
| - loni přepravil 49,5 miliard m3 plynu, z toho 7,6 miliard m3 pro české zákazníky |
| - tržby za rok 2015 dosáhly 9,88 miliardy korun a čistý zisk 2,76 miliardy |
| - podnik zaměstnává 506 lidí |
Net4Gas v loňském roce utržil za přepravu plynu pro české a zahraniční odběratele téměř deset miliard korun. Z toho největší zákazník – ruský Gazprom zaplatil přes 5,5 miliardy. Dalšími velkými zákazníky jsou německé energetické koncerny RWE a E. ON/Uniper.
Vazba mezi Vitáskovou a ruskými plynaři je v energetické branži obecně známá. Před deseti lety se současná šéfk a ERÚ podílela na rozjezdu firmy Vemex, což je česká dceřiná firma Gazpromu, a vlastnila zde menšinový podíl. Vemex se následně zařadil mezi největší dovozce a prodejce zemního plynu na českém trhu. V posledním roce prožívá těžké časy kvůli obchodování s podvodníky, za které musel státu uhradit daňové nedoplatky za 430 milionů korun.
Ceny ropy a zemního plynu spadly na nízké úrovně a ziskovost Gazpromu taktéž. Úspora ve výdajích za přepravu plynu se může hodit. Zejména v situaci, kdy Rusové dál navyšují svůj tržní podíl v Evropské unii a stále více pronikají na vzdálenější trhy – do Francie, Itálie a Británie.
Putování se zemním plynem
Argumentace Vitáskové má navíc dvě slabiny. Poplatky za tranzit přes Česko jsou letos zcela srovnatelné s okolními státy, a navíc není kudy české území obejít. Aspoň to tvrdí zástupce plynárenské společnosti Net4Gas, který se pod podmínkou přísné anonymity s týdeníkem Euro setkal. Na anonymitě trval s ohledem na žalobu, kterou plynaři na regulační úřad podali.
Podle tohoto zdroje jsou letos platné tarify za přepravu plynu u nás – po přepočtu na stejnou jednotku vzdálenosti – srovnatelné s cenami v okolních zemích. Cenu za užití dálkových plynovodů v jiných státech často ovlivňuje zájem obchodníků. Úřad vedený Vitáskovou prý vzal nejnižší cenu, kterou platí uživatelé za nejméně atraktivní přepravní cestu v Rakousku, a tu použil pro stanovení nového tarifu v Česku.
Česko-polský plynovod zamrzl. Projekt ohrozila polská strana
Stejně tak není těžké zpochybnit argument o odklonu přepravních tras mimo české území. Stačí k tomu pohled do mapy plynovodní sítě a povědomí o ruské snaze obejít při vývozu ukrajinské území. Jak v praxi vypadá tok zemního plynu střední Evropou?
Poté, co Rusové zprovoznili nový plynovod Nord Stream pod Baltem a na něj navazující trasu OPAL vedoucí napříč východním Německem, proteče většina plynu pro centrální Evropu právě tudy. Na českoněmecké hranici v Krušných horách se cesty dělí. Většina paliva zamíří plynovodem Gazela do Bavorska a dále do Francie, zbytek skončí v tradiční přepravní trase z Hory Svaté Kateřiny do Lanžhotu.
Tudy plyn již několik let necestuje z východu na západ, ale opačným směrem. Část plynu z této trasy završí svou cestu v kotlích, bojlerech a sporácích českých spotřebitelů. Zbylé množství naším územím pouze proteče a spotřebují jej jinde – na Slovensku, v Rakousku a Itálii. Česko má svou pozici tranzitní země prakticky jistou a ohrozit by ji mohlo snad jen zuřivé zvyšování přepravních tarifů v ukrajinském stylu.
Investiční program v ohrožení
Celá záležitost je o to složitější, že se právě v těchto měsících hraje o rozšíření Nord Streamu ze dvou na čtyři potrubí. Definitivní rozhodnutí má padnout v březnu příštího roku. Ruský plynárenský gigant Gazprom již dříve vyjednal s Evropskou komisí právo více využívat plynovod OPAL. Souběžně s ním má vést nový projekt Eugal.
Co to znamená pro Česko? Objem přepravy na trase z Krušných hor na Břeclavsko se skokově zvýší na 40 miliard metrů krychlových za rok, tedy na více než trojnásobek letos přepraveného objemu. Nebude to však zadarmo. Net4Gas bude muset do posílení přepravní cesty investovat nejméně 500 milionů eur (přes 13 miliard korun), a to v průběhu následujících čtyř let.
Net4Gas má soukromé vlastníky. Původně byl součástí skupiny RWE, od léta roku 2013 jej vlastní dva finanční investoři – německý Allianz Capital Partners a kanadský Borealis Infrastructure, napojený na penzijní fond zaměstnanců z provincie Ontario. Podle informací týdeníku Euro jsou majitelé českých plynovodů zásahem ERÚ znechuceni, a není tedy jisté, zda miliardové investice do rozvoje sítě odsouhlasí.
Manažeři Net4Gasu již o této kauze informovali ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Ten jim sice dal za pravdu, doporučil jim však počkat do srpna příštího roku, kdy skončí šestiletý předsednický mandát Aleny Vitáskové a regulační úřad se snad vrátí k normálnímu fungování.
Z odpovědi ministerstva na dotaz týdeníku Euro se však zdá, že zmíněný spor úředníky příliš netrápí. „Uvedená problematika je plně v kompetenci Energetického regulačního úřadu. Z tohoto důvodu nebudeme uvedený spor komentovat ani se k němu vyjadřovat,“ reagoval mluvčí Mládkova ministerstva František Kotrba.
Nejhorší možné řešení
Tam, kde nepomůže ministerstvo, je na řadě soud. „Společnost Net4Gas je toho názoru, že pokles tarifu jako takový, stejně jako související proces vážně porušují základní standardy a zásady řádné cenové regulace. Proto se Net4Gas rozhodl proti ERÚ zahájit právní kroky,“ uvedla tisková mluvčí společnosti Zuzana Kučerová. Jedná se o jediné oficiální vyjádření Net4Gasu ke sporu.
První žalobu k soudu proti novým pravidlům cenové regulace již společnost podala. Pokud neuspěje, nelze do budoucna vyloučit ani arbitrážní řízení proti České republice. Konsorcium Allianz a Borealis před více než třemi lety zaplatilo za Net4Gas 1,2 miliardy eur – včetně převzatého dluhu se jednalo o obchod za 1,6 miliardy eur. To není ani z pohledu globálních finančních investorů malý balík peněz.
Net4Gas může provokovat regulátora svou profitabilitou. Například loňský rok uzavřel s čistým ziskem téměř 2,8 miliardy korun. Ani jeho vlastníci nejsou žádní Mirkové Dušínové. V létě 2014 ve společnosti zredukovali základní kapitál české firmy o 29 miliard korun a zatížili ji 11miliardovou půjčkou s úrokem 6,3 procenta.
Lze tedy pochopit, že se dění v provozovateli páteřních plynovodů bude těšit zvýšené pozornosti úředníků ERÚ a provokovat k zásahu. Těžko však lze zvolit horší řešení než to, které z českých plynovodů vezme třetinu zisku a tu strčí do kapsy ruskému Gazpromu.
