Co je to energetický štítek budovy?
Energetický štítek domu je v pravém slova smyslu označení, které vyjadřuje energetickou náročnost v souvislosti s prostupností tepla obálkou budovy. Nejedná se o zákonem vyžadovaný dokument, ale poslouží vám například při žádosti o dotaci. Jelikož si ale mnozí lidé pletou pojem energetický štítek s pojmem průkaz energetické náročnosti budovy, budeme v následujícím článku hovořit o energetickém štítku ve smyslu tohoto průkazu, aby byl text všem srozumitelný.
Průkazem energetické náročnosti budovy neboli PENB se rozumí označení konkrétní energetické třídy, v níž se daný objekt nachází. Průkaz energetické náročnosti budovy vám sice neřekne konkrétní částku, kterou budete muset vynaložit za spotřebu energií, ale stupeň, jímž je označen, vám dává orientační přehled o tom, zda se jedná o úspornou budovou, nebo objekt, ve kterém budou náklady na život vysoké. PENB i energetický štítek obálky budovy mají stejně značenou škálu náročnosti, a sice od písmene A po písmeno G, kdy A je nejúspornější a G nejméně úsporná varianta.
Kategorie energetické náročnosti:
- třída A = mimořádně úsporná,
- třída B = úsporná,
- třída C = vyhovující,
- třída D = nevyhovující,
- třída E = nehospodárná,
- třída F = velmi nehospodárná,
- třída G = mimořádně nehospodárná.
Pokud plánujete nákup domu nebo bytu, který má energetický štítek C a hůře, ničeho se nebojte. Úspora energií se dá vždy řešit rekonstrukcí nebo pořízením úsporných technologií. Poslední z uvedených, tedy energetický štítek G, se navíc využívá u budov, které průkaz nemají zpracovaný. Ve finále tak může mít inzerovaná nemovitost třídu úspornější, ale není možné ji kvůli absenci průkazu uvést.
Kdy je potřeba energetický štítek domu?
Energetický štítek rodinného domu či jiné nemovitosti ve smyslu průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) potřebujete ve chvíli, kdy chcete rekonstruovat, stavět nebo nabídnout nemovitost k prodeji či pronájmu. Průkaz musejí nezbytně mít také administrativní budovy a objekty, které využívají orgány veřejné správy. Energetický štítek novostavby je pak součástí projektové dokumentace. Jestliže jej nebudete mít zpracovaný, nedostanete od úřadu stavební povolení.
Pokud energetický štítek při prodeji domu nebo v dalších výše uvedených případech nemáte, riskujete pokutu od Státní energetické inspekce, a to až ve výši 100 tisíc korun. U právnických osob je tato částka dokonce vyšší a může se vyšplhat až na dvojnásobek. Pokud máte družstevní byt, pak povinnost obstarat průkaz PENB připadá družstvu.
Jiné podmínky však mají pro energetický štítek staré domy. U nemovitostí, jež byly postaveny před rokem 1947, není nutné tento průkaz opatřovat, avšak pouze za předpokladu, že v nich nebyla nikdy provedena rozsáhlejší rekonstrukce. Stejně tak to není potřeba u rekreačních budov do 50 metrů čtverečníchvztažné energetické plochy, které nejsou využívány celoročně a kde je spotřeba energie nižší než 25 procent odhadované spotřeby energie v případě celoročního užívání.
Jak získat energetický štítek domu?
Energetické štítky budov mají oprávnění vydat pouze certifikovaní specialisté, kteří prošli zákonem stanovenou akreditací. Za jejich odbornost odpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu a právě na jeho webových stránkách je možné prohlížet seznam kompetentních osob, jež mohou tento průkaz vypracovat.
Ze seznamu vyberete odborníka, jenž se nachází nejblíže místu, kde stojí objekt, pro který se bude štítek zpracovávat. Jakmile oslovíte některého z pověřených specialistů, budete mu muset poskytnout několik dokumentů, na základě nichž bude moci energetickou náročnost budovy stanovit.
Pro vypracování PENB je zapotřebí doložit například následující podklady:
- projektová dokumentace,
- půdorys stavby s vyznačením místností,
- alespoň jeden řez objektem,
- informace o orientaci budovy ke světovým stranám,
- údaje o provozním režimu nemovitosti,
- dokumentace o technickém stavu zařízení budovy, a další.
Jaká je platnost energetického štítku?
Štítek energetické náročnosti budovy má platnost 10 let od jeho vypracování, po uplynutí této doby musí majitel nechat vyhotovit nový. Může ale nastat situace, kdy objekt prochází výraznou rekonstrukcí nebo rozsáhlými stavebními úpravami. V takovém případě je potřeba průkaz energetické náročnosti aktualizovat. Dle české legislativy je aktualizace nutná za předpokladu, že dojde ke změnám na více než 25 procent plochy obalové konstrukce budovy.
Cena energetického štítku
Asi vás bude zajímat, jaká je stanovená pro energetický štítek budovy cena. Neexistuje jednotná částka určená pro všechny typy budov. Cena za zpracování průkazu se odvíjí vždy od několika parametrů, které je do posouzení energetické náročnosti budovy nutné zahrnout. Mezi faktory, jež cenu za zpracování štítku ovlivňují, patří:
- velikost plochy objektu,
- typ a stáří budovy,
- požadavky na rychlost vyhotovení,
- upřednostňovaná forma dokumentace (elektronická nebo tištěná).
Cena energetického štítku v případě bytů a rodinných domů bývá nejlevnější a většinou nepřesáhne částku pěti tisíc korun. Dražší jsou potom bytové domy, kde za zpracování průkazu zaplatíte od pěti do deseti tisíc korun. Nejnákladnější jsou komerční objekty a instituce, kam patří například školy, nemocnice, hotely, restaurace či kancelářské budovy. Zde už se vyhotovení energetického štítku pohybuje kolem v rozmezí od 20 do 40 tisíc korun.
Výpočet energetického štítku budovy
Specializovaný pracovník, který je ministerstvem pověřen provádět posouzení energetické náročnosti budovy, musí při stanovení štítku vycházet z výpočtů energie užívané nebo potenciálně užívané. Tato energie se týká procesů, které jsou na ní závislé pro zajištění funkčních potřeb budovy. Samotnými procesy je myšleno:
- vytápění,
- větrání,
- klimatizace a chlazení,
- ohřev vody,
- osvětlení.
Pro účely výpočtu je dále potřeba stanovit celkovou roční dodanou energii a dílčí spotřeby dodané energie pro všechny zóny budovy, které jsou vytápěné, chlazené, větrané nebo klimatizované. Energetická bilance se pak stanovuje na úrovni budovy a energetických systémů. Na úrovni budovy se sledují následující parametry:
- tepelný tok mezi zónou budovy a okolím,
- tepelný tok větráním mezi budovou a okolím,
- vnitřní tepelné přírůstky od vybavení, osvětlení a osob,
- vnější tepelné zisky od solární radiace,
- tepelné zisky v konstrukcích budov,
- potřeba energie na vytápění v čase, kdy je objekt skutečně vytápěn.
- potřeba energie na chlazení v časovém úseku, kdy je zóna budovy ochlazována.
