Energetický zákon v husté mlze

Spočítat skutečné náklady...

Celý podtitul: Spočítat skutečné náklady na redukci uhlíku v ovzduší je takřka nemožné, přesto je dopřáván prostor divokým odhadům Sněmovna reprezentantů přijala 26. června slovy Freda Kruppa, prezidenta amerického Fondu pro ochranu životního prostředí „nejvýznamnější legislativní úpravu v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky v celé naší historii“. Díky tomu, že návrh zákona zavádí limity pro emise plynů zodpovědných za změnu klimatu, se ekonomika promění a Spojené státy americké budou čistší a zelenější. Republikáni uvedli, že cena pro Američany, jejichž spotřeba energie a nejrůznějšího spotřebního zboží je vysoká, bude činit až tři tisíce dolarů na rodinu ročně. Rozpočtový výbor Kongresu kontruje: Bude to pravděpodobně něco kolem 175 dolarů na rodinu ročně.
Proč se odhady tak diametrálně liší? Především záleží na tom, z jakých základních předpokladů prognostici vycházejí. Tedy v první řadě na tom, jak rychle budou vyvinuty technologie s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Dále platí, že cena, kterou lidé zaplatí, přímo souvisí s konkrétními podmínkami zákonných norem, jež teprve budou schvalovány. „Pokud mám být upřímný, musím přiznat, že zatím není vůbec jisté, co ze zmíněné právní normy bude vyplývat,“ prohlásil Scott J. Bloomberg, šéf poradenské firmy CRA International specializující se na ekonomické modely.
Základním východiskem zákona je, že nejen všechny elektrárny, ale i ostatní podniky si budou muset opatřit povolenky na každou tunu oxidu uhličitého či jiného skleníkového plynu, který vypouštějí do ovzduší. Zároveň bude zaveden přesně stanovený strop. Ten se bude během následujících let snižovat tak, aby emise do roku 2050 klesly o 83 procent. Povolenky budou vzácné a cena za vypouštění skleníkových plynů bude stoupat.
Kam až se vyšplhá, však záleží na „okolnostech, které nejsou v tuto chvíli známy“, vysvětluje specialista na modelování Thomas Wilson z Výzkumného ústavu energetického. Ceny budou nižší v případě, že se v zemi postaví více jaderných elektráren, nebo v případě, že dodávky zemního plynu budou více než dostačující. Cena bude naopak stoupat, pokud technologie zachytávání oxidu uhličitého při spalování v uhelných elektrárnách selže, nebo pokud solární panely nepůjdou s cenou dolů.
Pokud se vám to ještě nezdá dost spletité, zaměříme se na další opatření, která návrh zákona přináší a která nejistotu dále prohlubují. Aby dopad na ekonomiku nebyl zdrcující, povolí zákonodárci firmám kupovat „kompenzace“ spočívající v tom, že podnik místo snížení emisí zabrání například odlesňování, čímž se vyhne nejen nutnosti snižovat objem vypouštěných plynů, ale i kupování povolenek. John M. Reilly z Massachusettského technologického institutu (MIT) ve své analýze uvádí, že takové kompenzace do roku 2015 sníží cenu za tunu emisí CO2 z 55 dolarů na sedmnáct. Jiné studie počítají s menším množstvím udělených kompenzací, jejich cenové odhady jsou tudíž vyšší.
Téměř nepovšimnuta zůstávají opatření týkající se důrazu na racionální energetickou spotřebu, díky níž by se mohly snížit účty domácností za elektřinu. Tyto úspory bere v úvahu jen několik málo analýz. ODPORNÁ DEMAGOGIE Vzhledem k množství proměnných mohou politici přijít s čísly, jaká se jim zlíbí. Je pravdou, že „ohledně ceny, kterou zaplatíme za zavedení tohoto zákona, se šířila odporná demagogie“, uvádí Daniel Lashof, ředitel klimatologického střediska Rady pro ochranu životního prostředí. Republikáni se často oháněli tím, že 3000 dolarů na domácnost za rok je údaj, který vychází ze studie Reillyho z MIT. Reilly však uvádí věc na pravou míru a tvrdí, že jde o dezinterpretaci a jeho údaj je řádově nižší.
V tuto chvíli lze podle expertů pokládat za nejdůvěryhodnější poměrně nízký odhad, s nímž operuje rozpočtový výbor Kongresu, přestože ani v něm nejsou zohledněny všechny neznámé. Dějiny nás však učí, že nové požadavky, jako byla například směrnice z roku 1990 o kyselých deštích, obvykle podnítí chytré nápady, díky nimž se podaří snížit náklady oproti očekávání a které jsou zároveň přínosnější. „Žádný ekonomický model dosud přesně neukázal, jakou technologickou změnu vládní úprava vyvolá,“ uvádí Joseph J. Romm, bývalý úředník ministerstva energetiky. „Odhadovaná cena je proto přehnaná.“ BOX
175 dolarů Tolik bude v roce 2010 platit ročně každá americká domácnost za aplikaci zákona o snížení emisí a obchodu s povolenkami. Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek Překlad: Edita Jiráková