Díky masivní výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren disponují některé země střední a západní Evropy při vhodném počasí nadbytkem elektřiny. Skandinávské země v čele s Norskem zase mají dostatek přečerpávacích elektráren, kam je elektřinu možné uskladnit a v případě potřeby ji zase poslat zpět. To je zjednodušeně řečeno hlavní důvod, proč kvapem přibývá projektů výstavby elektrického propojení pod Severním a Baltským mořem.
Pokládání vedení vysokého napětí po dně baltského moře zažívá boom. Do pěti let se má kapacita podmořských elektrických dálnic zvýšit o 60 procent.
„Energie půjde tam, kde bude potřeba, může jít oběma směry v závislosti na počasí,“ vysvětluje Jane Amilhatová z ředitelství Evropské komise pro energetiku (DG Energy), která má na starosti rozvoj přenosových soustav v Evropě a koordinaci mezi jednotlivými regiony.
Aktuálně je ve výstavbě nebo v pokročilé fázi plánování sedm projektů o celkové kapacitě 7 tisíc megawattů. V závislosti na kapacitě a délce se náklady na jejich zbudování pohybují mezi 600 miliony a dvěma miliardami eur.
Měla by ČR podporovat více obnovitelné zdroje energie?
Třeba interkonektor COBRAcable propojí Dánsko s nizozemským pobřežím, NordLink bude transportovat elektřinu mezi Norskem a Německem, NordSeaLink zase napojí Norsko na elektrickou síť Velké Británie. Do roku 2025 tak má kapacita kabelů mezi severem a kontinentální Evropou vzrůst o 60 procent.
Intekonektory mezi dvěma státy však nejsou jedinými kabely, které na dně Baltu aktuálně vznikají. Další vedení propojují pobřeží s četnými větrnými parky, které se nacházejí i sto kilometrů od pevniny.
„Každý rok proběhne aukce na výstavbu větrných parků a Tennet k ní postaví připojení,“ vysvětluje Saskia Jaarsmaová z provozovatele přenosové soustavy Tennet.
Dohledatelní fotovoltaici: vlastníci největší solární elektrárny poodkryli karty
Společnost spravuje 22,5 tisíce kilometrů sítí v Nizozemsku a části Německa, a odpovídá tedy i za napojení rozsáhlého území mezi dánským, německým a nizozemským pobřežím, kde se v budoucnu očekává masivní rozvoj větrné energetiky. Počítá se například i s výstavbou umělých ostrovů s větrnými turbínami, které budou propojené s pevninou kabelem vysokého napětí. Některé projekty kombinují obojí. Propojení s názvem Kriegers Flak Combined Grid Solution spojuje dánské pobřeží s německým a dvěma větrnými farmami v Baltském moři. Jde o první vedení podobného typu.
Dále čtěte:
Zemkova Z-Group spustila v Maďarsku soláry za 100 milionů korun
Solární byznysmen Zemek: Nechci být obětním beránkem
Velký návrat: solárníci v Německu loni instalovali zdroje o výkonu tří jaderných reaktorů
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
Nejsilnější reaktory má Čína. Elektrárna Taišan spustila druhý zdroj o výkonu 1,66 GW
