Válka na Ukrajině pokračuje druhým dnem. Ruská vojska se stahují k metropoli Kyjevu s cílem obklíčit jej a potenciálně i svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského. Vládu suverénní země, jež vzešla z řádných voleb. V Bruselu, Londýně, Washingtonu i dalších velkých městech západního světa mezitím zasedají politici a společně se radí, jak Moskvu za rozpoutání této krize potrestat.
Vyslání vojsk NATO na Ukrajinu podle nich v úvahu nepřipadá. Stejně tak se spousta zemí staví i k hojně diskutované možnosti odpojit Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT. Alespoň prozatím. Na druhou stranu se najde celá řada sankčních kroků, které již uplatněny byly. Zde je seznam těch nejdůležitějších z nich.
Dle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zasáhnou ekonomické postihy uvalené ze strany unijní sedmadvacítky na 70 procent ruského bankovního trhu. EU totiž rozhodla o zákazu ukládání peněz do Evropy, kterýmžto opatřením cílí především na tamní oligarchy.
Podobně zareagovaly taktéž Spojené státy. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek večer ohlásil zmrazení aktiv ruských bank v USA. To se má mimo jiné týkat i dvou největších bankovních domů v Rusku – společností VTB a Sberbank. V případě prvně jmenované dal šéf Bílého domu svým spoluobčanům dokonce zákaz udržovat s ní, potažmo jejími přidruženými podniky jakékoliv styky. K podobnému opatření sáhl rovněž Londýn.
Washington dále rozšířil seznam konkrétních osob postižených sankcemi. Po šéfovi Promsvjazbank Pjotru Fradkovi se na černou listinu dostali například i výkonný ředitel ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a šéfové dvou běloruských bank. Již ve středu zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili, že sankce uvalí na všechny poslance ruské Dumy, kteří počátkem týdne zvedli při zasedání ruku pro uznání nezávislosti dvou povstaleckých regionů na východě Ukrajiny.
Jak EU, tak USA omezí dovoz některých klíčových součástek do Ruska. Má jít zejména o díly k ruským rafinériím a vyspělé technologie včetně telekomunikačního vybavení, leteckých komponent i elektroniky. To samé se týká i polovodičů.
Co se letecké dopravy týče, k ráznému kroku přikročila Velká Británie, jež zapověděla letounům ruských státních aerolinií Aeroflot možnost přistát na jakémkoliv jejím letišti. Na to Moskva v pátek dopoledne odpověděla vlastním opatřením, které pro změnu zakazuje vstup do vzdušného prostoru Ruska letadlům britských aerolinek.
Došlo přirozeně i na vízovou politiku. Předsedkyně EK se nechala během čtvrtka slyšet, že ruským diplomatům, podnikatelům a dalším významným osobám již nebude umožněn privilegovaný přístup na území evropské sedmadvacítky.
Ani ostatní prozápadně orientované země, byť ležící v jiných koutech planety, nezůstaly pozadu. Austrálie uvalila finanční sankce na osm vytipovaných představitelů Ruska, kteří údajně pomáhali s přesuny tamních vojsk na Ukrajinu. Všem pochopitelně zakázala i vstup na její území. Podobně se k celé věci postavil i Nový Zéland, který navíc znemožnil i veškeré obchodování s ruskými vojenskými a bezpečnostními složkami.
Japonsko se zaměřilo na rozšíření ekonomických postihů ve třech oblastech a zakázalo obchodovat s ruskými státními dluhopisy. Dále pak slíbilo omezit tamní finanční instituce působící na svém území a vývoj vojenského vybavení. O uvalení sankcí informoval rovněž ostrovní Tchaj-wan, což je důležité zejména proto, že zde sídlí i společnost TSMC, největší producent polovodičových čipů na světě.
Válka na Ukrajině má své důsledky pochopitelně i ve světě sportu. Fotbalová asociace již rozhodla, že květnové finále Ligy mistrů bude z ruského Petrohradu přeloženo do Paříže. Pod tlakem se ocitá i formule 1, která má na letošek (stejně jako v předcházejících letech) naplánovanou na autodromu v Soči Velkou cenu Ruska. O jejím osudu se nyní jedná, avšak pilot stáje Aston Martin a čtyřnásobný mistr světa Sebastian Vettel se již v průběhu týdne nechal slyšet, že pokud se vedení šampionátu rozhodne na pobřeží Černého moře v září jet, on sám se závodu nezúčastní.
