Z nové zprávy společnosti Deloitte s názvem „Pohled na deset nových otázek v energetice v roce 2011“ vyplývá, že na konci globální ekonomické krize stojí energetické společnosti před řadou nových výzev.
Foto: Miloslav Hamřík
S rostoucí poptávkou po energii v důsledku celosvětového nárůstu populace se důležitým úkolem stává zajištění bezpečnosti dodávek. Zpráva, která letos vychází již druhým rokem, nabízí pohled do problémů a trendů pro příští rok a identifikuje příležitosti v energetice. Mezi ně patří rovněž značné rozšíření nekonvenčního plynu a související výzvy - zajištění bezpečnosti dodávek energie.
„Dopad událostí v Japonsku na výrobu elektřiny z jádra bude dalekosáhlý a dlouhodobý. S trvajícím růstem poptávky po energii budou energetické společnosti čelit obrovským výzvám, aby udržely rovnováhu mezi bezpečností a poptávkou po energii,“ uvádí Peter Bommel, vedoucí partner pro globální energetiku a zdroje společnosti Deloitte.
Podle aktuálních studií výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od konce ekonomické recese stále intenzivněji roste. Největší růst zaznamenává solární a větrná energetika a vrací se i popularita hydro-projektů, a to zejména v Evropě. Stejně důležité může být nově vznikající spojení mezi výrobou elektřiny ve zdrojích na zemní plyn, větrnými a solárními elektrárnami.
„Uhlí by mohly pomoci technologie čistého spalování uhlí a zpracování uhlí na kapalné palivo. Investice do obnovitelné energie ve formě solárních, větrných a geotermálních zdrojů nadále rostou na úkor nově budovaných jaderných zdrojů, které jsou v řadě zemí předmětem diskusí,“ uvedl Vladimír Vaněk, vedoucí partner pro oblast energetiky ve skupině Deloitte Cental Europe.
Faktory, které budou mít na odvětví energetiky globální dopad:
- Energetické společnosti jsou schopné vyrábět elektřinu z různých zdrojů - obnovitelných, jaderných, uhelných či zemního plynu (nekonvenčních zdrojů plynu). Energie z obnovitelných zdrojů obvykle vyžaduje dotace, slevy na dani z výroby a jiné formy státních pobídek. Vyrobená energie je čistá, ale může být drahá a v některých případech dodávaný výkon značně kolísá. Jaderná energie čelí po tragédii v Japonsku novým problémům. Pro elektřinu vyráběnou v příštích několika desetiletích je naopak pravděpodobným dominantním zdrojem paliva uhlí. Je ho stále dostatek a pro vyrábějící země je dostupné, nicméně čisté uhelné technologie budou před uvedením do komerčního provozu pravděpodobně vyžadovat ještě řadu dalších zlepšení.
- Výroba v plynových elektrárnách bude zřejmě nadále stabilně růst až do roku 2035, ačkoli se růst od počátku 90. let poněkud zpomalil oproti prudké expanzi celého trhu. Větší využívání plynu v elektro-energetice je citlivé na několik základních tržních faktorů, mj. na hloubku a délku stávajícího boomu břidlicového plynu a jeho dopad na ceny, na intenzitu a tempo zavádění vládních opatření pro snižování emisí uhlíku a míru využívání obnovitelné energie na trhu.
- S ohledem na omezené vyhlídky na organický růst jsou jednou z možností růstu energetických podniků na intenzivně regulovaných trzích fúze a akvizice.
- Řešení výhodné pro vlády, energetické podniky i spotřebitele nabízejí programy energetické účinnosti a řízení poptávky. Jasným trendem je rovněž rostoucí důležitost analýz dat využívaných energetickými podniky. S analýzou obrovského množství dat pro tvorbu scénářů a fundované rozhodování pomáhají energetickým podnikům stále více moderní informační technologie.
- Stále více zkapalněného zemního plynu míří do Asie, zatímco ještě před pár lety byl zkapalněný zemní plyn dovážen především na západ. Nejde o náhodný jev, ale spíše o důsledek rostoucí poptávky v Asii a rostoucích zásob plynu ve Spojených státech a Austrálii.
„Při pohledu na deset nejdůležitějších trendů letošní zprávy je jasné, že jednotlivé oblasti budou mít na energetické podniky odlišný dopad v závislosti na jejich obchodním modelu. Celé spektrum energetických zdrojů bude během roku 2011 i v dalších letech ovlivňováno zemětřesením a následnou vlnou tsunami v Japonsku. Nejdůležitějším poznatkem letošní zprávy je možná potřeba řídit rizika související s infrastrukturou. Nehledě na to, zda elektrárny a energetické podniky využívají zemní plyn, uhlí, jádro či obnovitelné zdroje, budou nově klást důraz především na bezpečnost infrastruktury,” dodává, Peter Bommel, vedoucí partner pro globální energetiku a zdroje společnosti Deloitte.
