Pádem vlády jsme se v EU zesměšnili a poškodilo nás to, říká bývalý ministr zahraničí
Šlechtic, lesník a politik. To je stručná vizitka asi nejznámějšího českého diplomata. „Nicolas Sarkozy rád hraje významnou roli. Patří mezi prezidenty, kteří mají tuto slabost. Nijak zvlášť mě to nerozčiluje, poněvadž mi důležití úředníci z EU i členských států potvrdili, že jsme předsednictví vedli dobře,“ vzpomíná v bilančním rozhovoru bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který se těší na volný čas.
EURO: Nebude mít české předsednictví EU s novou úřednickou vládou ve zbývajících dvou měsících nižší politickou váhu? SCHWARZENBERG: Předsednictví pokračuje. Ministerstva existují stejně jako Evropská komise, která mimo jiné ujistila nového českého premiéra Jana Fischera o plné podpoře jeho vlády. Není však pochyb, že jsme se pádem vlády v Evropě zesměšnili a že nás to poškodilo. Ukázali jsme, že vnitropolitické zájmy jsou pro Čechy důležitější než Evropa. Bude úkolem nové vlády, aby si opět získala respekt. Řeči o tom, že nás to nijak nepoškodilo, považuji za „kecy“.
EURO: Pro francouzského prezidenta Sarkozyho to byla opět příležitost postěžovat si na vedení EU pod taktovkou ČR. Jak se na to díváte? SCHWARZENBERG: Sarkozy si do nás rád rýpl. Je v tom několik pohnutek. Za prvé, francouzská politika k EU vychází z letité představy direktoriátu. Dle ní jen velké státy mají na to řídit Evropu. Za druhé, Nicolas Sarkozy rád hraje významnou roli. Patří mezi prezidenty, kteří mají tuto slabost. Nijak zvlášť mě to nerozčiluje, poněvadž mi důležití úředníci z EU i členských států potvrdili, že jsme předsednictví vedli dobře. Dva vysocí představitelé mi dokonce otevřeně řekli, že jsme je mile překvapili.
EURO: S vaším francouzským protějškem Bernardem Kouchnerem jste oznámili, že povedete pravidelné konzultace, aby se předešlo politickým nedorozuměním. Jak to bylo v praxi? SCHWARZENBERG: Neformální konzultace byly. Kupříkladu jsem oslovil Kouchnera, aby byl součástí námi vedené delegace EU do Gazy během lednové krize. Tušil jsem, že to Sarkozy nevydrží a něco podnikne. Francie hraje na Blízkém východě tradiční roli. Proto jsem to chtěl propojit. Během našeho setkání s francouzským prezidentem v Ramalláhu se odehrál věcný rozhovor. Dohodli jsme se, kdo a co bude dělat. V soukromí, bez novinářů a voličů, byl Sarkozy výtečný partner.
EURO: Vaše angažmá v českém předsednictví EU ukončil summit Východní partnerství. Běloruská opozice však proti spolupráci EU s režimem prezidenta Alexandra Lukašenka protestovala. Bral jste v úvahu porušování lidských práv v této zemi? SCHWARZENBERG: V běloruské opozici se ozývaly různé hlasy. Jedni uznávali, že je nutné udržet Bělorusko v Evropě. Že by zemi neprospělo, kdyby byl Lukašenko odkázán na ruského premiéra Vladimira Putina. S běloruskou opozicí jsem se navíc setkal jak v Minsku, tak v Praze.
EURO: Jak je na tom běloruská opozice? SCHWARZENBERG: Opozice je do určité míry roztříštěná, ale situace se zlepšuje. Budí však dojem, že je roztříštěnější, než ve skutečnosti je. V těchto věcech jsem starý mazák, a proto mi to tolik nevadí. Pamatuji si, jak mi před 25 lety různí novináři psali, že oceňují moje lidskoprávní snahy, že Václav Havel je bezvýznamná osoba izolovaná ve své buržoazní rodině nebo že disidentské hnutí je naprosto rozdělené a podobné nesmysly. Věděl jsem, odkud tyto dopisy pocházejí, a proto jsem zdvořile odpověděl – udělal jsem však, co jsem chtěl. Samozřejmě že v běloruské opozici jsou různé názory, ale neperou se tolik mezi sebou. Roste jim podpora i díky univerzitě v Pobaltí a satelitní televizi.
EURO: Předmětem sporu v EU byla vízová politika se zeměmi Východního partnerství. V čem byl problém? SCHWARZENBERG: Je to složité. Některé evropské státy mají totiž strach z uvolnění.
EURO: Můžete uvést konkrétní státy? SCHWARZENBERG: Nebudu nikoho jmenovat. Během českého předsednictví EU se však podařilo dosáhnout pokroku. Vízová politika se uvolní jak vůči západnímu Balkánu, tak vůči zemím z Východního partnerství. Považuji to za nutné. Už koncem šedesátých let se otevřelo Polsko a Maďarsko, podmínky pro lidi se zlepšily. Ve srovnání s tehdejším Československem, nemluvě o Rumunsku a Bulharsku, v nich situace vypadala úplně jinak. Tyto režimy nejvíce rozleptává zkušenost a setkání s okolním světem. Pokud se moc izoluje, má mnohem bezpečnější základnu. Proto jsem zastáncem toho, abychom co nejvíce cestovali na Kubu a Kubánci zase k nám. Podobné je to s Běloruskem. Lidé se seznámí s jinými možnostmi.
EURO: Nedemokratický režim vládne i v Turkmenistánu, v němž se Evropa uchází o plyn. Vyměnil se obchod za dodržování lidských práv? SCHWARZENBERG: Bavil jsem se o tom s exministrem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a zjistili jsme, že pokud se jedná se zeměmi, které mají větší zásoby ropy a plynu, i ti největší západní hlasatelé demokracie zaměňují lidská práva za stabilitu. To však nevylučuje možnost pracovat na zlepšení lidskoprávní situace jinými prostředky. Jste-li členem Helsinského výboru, Amnesty International nebo nějaké podobné organizace, můžete psát články a protestovat. Jsem-li ministr zahraničí, cíl zůstává stejný, ale musím se zamyslet, jak jej dosáhnout. Nesmím se ohlížet na postup, který mi zajistí největší ohlas v novinách.
EURO: Jak tedy jednat s Turkmenistánem? SCHWARZENBERG: Žádná ze zemí Jižního koridoru není demokracií, jaké známe ve Skandinávii nebo ve Švýcarsku. Nejdůležitější je navázat s nimi dialog. To je zkušenost, která se osvědčila i v boji s komunismem. Díky propojení zemí Jižního koridoru se zvýší kontakty lidí, budou tam cestovat podnikatelé.
EURO: A co Čína? Nezdá se, že by se díky uvolněné ekonomice otvírala politickým změnám. SCHWARZENBERG: Ano i ne. Je pravda, že čínský režim v restriktivní politice vůči menšinám nepolevil. Jste-li na venkově, mimo velká města na východním pobřeží, pocítíte tuhost režimu. Mohu si představit, že v ní nastane přesun moci od komunistického vedení k osvícené diktatuře nějakého místního Josefa II. Nesmíte zapomínat, že u nás cesta k demokracii trvala průměrně dvě stě let. Takové rychlé zhroucení Sovětského svazu způsobila prachobyčejná neschopnost a „dědkokracie“, nemůžeme se spolehnout, že tomu bude podobně jinde.
EURO: Nesnížila politickou váhu summitu Východní partnerství nepřítomnost Nicolase Sarkozyho, který se spíše snaží o rozvoj vztahů v rámci Středomořské unie? SCHWARZENBERG: Francii na něm zastupoval premiér François Fillon a ministr zahraničí Kouchner. To je dobrá reprezentace.
EURO: Nevysvětlujete si jeho neúčast tím, že ho východní Evropa nezajímá? Francouzi se tradičně zajímají o své sousedy a Středomoří. SCHWARZENBERG: To je s prominutím jasné.
EURO: To však ovlivňuje váhu tohoto projektu v EU. Nebo snad nikoli? SCHWARZENBERG: To není pravda. Před tím nebylo nic a teď je něco. Od počátku je zřejmé, že o středomořskou politiku se budou rozdílně zajímat Španělé a Poláci. Platí to i naopak. Podařilo se však jak směrem na jih, tak na východ ustavit jistý mechanismus, do kterého je zapojená celá EU. Nějaký čas potrvá, než začne plně fungovat.
EURO: Velkým kritikem užší spolupráce EU a postkomunistických zemí je Rusko. V článku z ledna jste napsal, že vztah EU a Moskvy bude během českého předsednictví EU klíčový. Domníváte se, že se vzájemné vztahy zlepšily? SCHWARZENBERG: To bude ještě nějakou dobu trvat. Rusko je země, která dosud praktikuje politiku 19. století. Rusové se nezbavili myšlenky, že bývalé země Sovětského svazu jsou jejich hájemstvím. To mimo jiné charakterizuje spor o radar. Rusové v něm chtějí mít právo veta. Rusko vždy bylo velkou říší a stále je velkou zemí. Bude nějakou dobu trvat, než se zbaví imperiálního myšlení. Generace dnešních ruských politiků navíc vyrostla v sovětských časech. Putin to řekl jasně. Rozpad Sovětského svazu byl pro něho největší geopolitickou katastrofou 20. století. Nezajímalo ho, že byly dvě světové války a masové vyhlazení.
EURO: Co si myslíte o komunistické minulosti některých členů nové vlády?
SCHWARZENBERG: Byl jsem v zahraničí a nebyl jsem vystaven ani tlaku, ani pokušení, proto mi nepřísluší soudit. Ze zkušenosti však vím, že opravdových nadšenců je málo a svatých ještě méně a taktéž úplných zločinců. Ostatní se pohybují v různých odstínech šedi. Ten, kdo od té doby poctivě pracuje a pokouší se napravit bývalé chyby, si zaslouží odpuštění, bez kterého nelze v tomto národě žít. Pro pobavení vám řeknu jednu historku.
V jižních Čechách se tradičně chodilo v dávno minulé době s problémy ke knížeti pánu, aby pomohl. Pamatuji si, jak si mi několik lidí po roce 1968 stěžovalo. Byli vyhozeni ze strany a jejich kariérní postup se tím zkomplikoval. Musel jsem jim však říct, že šlechtické časy jsou minulostí a nemohu jim už pomoci. Nikdo – ani na Západě – nepočítal s tím, že se komunistický systém natolik rychle zhroutí. Myslel jsem, že půjde o pomalý rozpad podobný drolení Osmanské říše.
EURO: Co bude dle vás symbolizovat české předsednictví EU? Pád vlády? SCHWARZENBERG: Nebo Entropa? Ukázalo se, že to byl mimořádně úspěšný projekt. Na začátku vyvolala Entropa velké rozčilení. Krátce po její instalaci jsem byl v Jihoafrické republice. Zapnul jsem si v hotelu televizi a viděl jsem Entropu. Byla to atrakce. Žádné jiné dílo nevyvolalo takovou senzaci. Většina národů to nakonec vzala s humorem. Nepoškodilo nás to. Naopak zvýšilo povědomí o ČR. Nevybrali jsme nějakou oficiální nudu, jakou byla většina instalací, které byly v Bruselu vystavovány. Lidi to zaujalo. Dostal jsem spoustu gratulací. Nikoli od Čechů, ale od novinářů a lidí z kultury z Rakouska a Německa.
EURO: Jedním z vrcholů českého předsednictví EU byl summit EU–USA. Jak na vás zapůsobil prezident Barack Obama? SCHWARZENBERG: Je to inteligentní a bystrý člověk. Má půvab a charisma. A také mladistvou svěžest, což je milé zpestření – v protikladu k obvykle unaveným státníkům, mezi které se počítám. Pečlivě studuje podklady, o čemž jsem se osobně přesvědčil. Bylo to na prvním setkání s evropskými politiky v Baden-Badenu. Obama s manželkou vešel do místnosti. K všeobecnému překvapení mnoha přítomných prezidentů a premiérů zamířil přímo ke mně. Všichni si pak říkali, proč šel právě ke mně. Vysvětlení je prosté. V jeho podkladech byly i fotografie státníků. Obama si řekl: „Aha, ten ,kníráč‘ je ze země předsedající EU, musím ho tedy pozdravit jako prvního.“
EURO: Do vlády vás nominovala Strana zelených. Jak hodnotíte její šance na úspěch ve volbách do Evropského parlamentu (EP)? SCHWARZENBERG: Nevím, zda uspěje. Volební klání je velmi nákladné. Ostatní strany na ně vydávají neskonale vyšší prostředky. Pro ČR je důležité, abychom v EP, který bude mít po zavedení Lisabonské smlouvy mnohem větší pravomoci i v oblasti rozpočtu, zelené měli. Nebudeme-li mít při rozdělování evropských peněz lidi, kteří chtějí, aby se na životní prostředí vydávaly potřebné finance, zůstanou nám ekologické problémy z minulosti. Proto se zúčastním předvolebního boje a pomohu s kampaní. Na rozdíl od zbytku Evropy naše velké strany zelené myšlenky nepřijaly – ani ODS, ani ČSSD. V Německu, ve Švýcarsku, ve Francii a v Británii se přitom staly součástí programů většiny politických stran.
Box:
Karel Schwarzenberg (71)
Narodil se na Den lidských práv 10. prosince 1937 v Praze-Bubenči. Pochází z orlické větve Schwarzenbergů. Nejstarší syn Karla VI. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu. Dětství prožil v Praze, na Orlíku a v Čimelicích. V prosinci 1948 byl z politických důvodů nucen opustit republiku a uchýlit se do zahraničí. Vystudoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci, v Mnichově pak lesnictví. V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. V letech 1990 až 1992 pracoval jako kancléř prezidenta Václava Havla. V roce 2004 uspěl ve volbách a stal se senátorem za Prahu 6. V lednu 2007 byl nominován za Stranu zelených do vlády, v níž zastával funkci ministra zahraničních věcí až do jejího pádu letos v březnu.
