Paralelně s Českem probíhají jednání o budoucí vládní koalici i v sousedním Německu. Pravděpodobní členové budoucí vlády sestávající z křesťanských demokratů, zelených a liberálů se postupně dostávají k jednomu z nejproblematičtějších bodů. A sice budoucí podobě energetické politiky Německa a snižování emisí.
To je zásadní téma i pro Česko. Jednak rozhodnutí Německa mají obvykle značný vliv na tuzemskou energetiku, především se však hraje i o hnědouhelný byznys EPH Daniela Křetínského v Lužici. Zelení už dlouho tlačí na uzákonění takzvaného Kohlenausstieg, tedy odklonu od uhlí. Ten by znamenal okamžité uzavření 20 nejšpinavějších elektráren, zákaz výstavby nových uhelných zdrojů, stejně jako stopku pro otvírání nových dolů.
Společnost LEAG, která německé aktivity EPH zastřešuje, by se tak musela rozloučit nejen s elektrárnou Jänschwalde, ale definitivně i s plány na rozšíření dolů Nochten a Welzow – Süd II. LEAG už přitom dříve odpískal potencionální těžbu u ložiska Jänschwalde a počítá jen s částečným vytěžení dolu Nochten.
O Křetínského aktivitách v Německu čtěte více:Energie z uhlí do baterií. V Lužici začíná pilotní projekt Křetínského firmy LEAG
Německo zaostává ve svých ambiciózních plánech na úsporu emisí CO2. Podle nich by se produkce CO2 měla do roku 2020 snížit o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Vlivný think tank nedávno varoval, že pokud se nic nezmění, nedojde ke čtyřiceti-, ale pouze 30procentní úspoře. „Pouze 30 místo 40 procent méně CO2 není jen trošku vedle, ale znamená to fatální selhání klimatických cílů 2020. Budoucí vláda musí velmi rychle přidat, aby se dostala aspoň do blízkosti mnohokrát potvrzeného cíle,“ prohlásil šéf Agora Patrick Graichen.
V koaličních jednáních však požadavky zelených narazily na tvrdý odpor liberálů z FPD. Ti sice nejsou žádnými zastánci špinavé energetiky, odklon od uhlí však chtějí ponechat na samotné trhu a ne ho nařizovat z hora. A především se FPD profiluje jako ochránce zájmů německého průmyslu.
| Leag v číslech |
|---|
| 60 milionů tun hnědého uhlí ročně |
| 8 000 MW instalovaného výkonu elektráren |
| Elektřina pro 15,9 milionu domácností |
| Hnědouhelné elektrárny firmy Leag | |
|---|---|
| Název | Instalovaný výkon (MW) |
| Jänschwalde | 3 000 |
| Schwarze Pumpe | 1 600 |
| Boxberg | 2 575 |
| Lippendorf (Blok R) | 920 |
Zdroj: leag.de
Zdá se, že v tomto směru nalezli u křesťanských demokratů CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové více pochopení než zelení. „Pokud by měl být ohrožen německý průmysl, nemůžeme uzavřít žádnou koalici,“ hrozil pro deník Rheinischen Post úplným krachem koaličních jednání Armin Laschet, předseda vlády Severního Porýní-Vestfálska, který je zároveň v CDU/CSU zodpovědný za energetické otázky.
Čtěte: Miliardy místo milionů. Křetínský a PPF zaúčtovali německé uhlí
Jenže jak FDP, tak část CDU/CSU, si pravděpodobně neuvědomila, jak daleko už proměna německé energetiky zašla a jak velká část ekonomiky je na zelenou energii napojena. Na zaštiťování vstřícného přístupu vůči uhlí německým průmyslem zareagoval Siemens, jeden z největších průmyslových koncernů a aktuálně druhá nejhodnotnější společnost na frankfurtské burze. „Urychlený odklon od spalování uhlí musí být prioritou příští německé vlády,“ stálo podle serveru Spiegel Online v dokumentu, který koncern rozeslal všem koaličním stranám.
Rozhodující bude, jak se k celé záležitosti postaví kancléřka. Ta podle svých zvyklostí zatím zůstává v pozadí a analyzuje všechny varianty. Nenaplnění klimatických cílů pro rok 2020 by však pro Německo, které se staví do role nejen evropského, ale i světového lídra boje s klimatickými změnami, znamenalo totální blamáž. Stejně jako pro Merkelovou.
Německý manažer z Křetínského firmy věří na odklon od jádra
Jak se Německo vypořádává z novou energetickou koncepcí:
Konec jádra: Němci musí stavět záložní plynové elektrárny
O EPH dále čtěte:
