Novým prezidentem Kuby byl zvolen Miguel Díaz-Canel. Oznámil to dnes předseda kubánského parlamentu, podle něhož dosavadní viceprezident dostal 603 hlasů ze 604 možných. Sedmapadesátiletý politik nahradí v nejdůležitější státní funkci o tři desetiletí staršího Raúla Castra, který zůstává šéfem komunistické strany.
Dosavadní viceprezident Díaz-Canel dal hned v prvním projevu ve funkci najevo, že země bude nadále pevně vedena odkazem odstupujícího prezidenta a jeho staršího bratra Fidela, kteří Kubu ovládali téměř 60. let od komunistického převratu v roce 1959. „Ujímám se odpovědnosti s přesvědčením, že my všichni revolucionáři, ať jsme na jakékoli frontě, zůstaneme věrni Fidelovi a Raúlovi, současnému vůdci revolučního procesu,“ pronesl podle stranického listu Granma před poslanci nástupce revolučních vůdců, podle něhož bude hlavním heslem nového vedení země kontinuita.
Opozice ani pozorovatelé již před jeho zvolením neočekávali, že by střídání v prezidentské funkci přineslo změny směrem k demokracii.
V tajné volbě získal Díaz-Canel podle předsedkyně volební komise od 604 přítomných poslanců 603 hlasů. Prvním viceprezidentem byl zvolen Salvador Valdés, podobně jednomyslně vybrali poslanci i pět dalších členů vedení státní rady, mezi nimi tři ženy. Státní rada je nejvyšším kolektivním orgánem země.
Raúl Castro, který byl prezidentem od roku 2008, se již neucházel o žádnou funkci v této radě. Pozice stranického lídra mu však umožní kontrolovat veškeré dění ve vedení země až do roku 2021, kdy se má uskutečnit sjezd kubánských komunistů. Castro dnes prohlásil, že Díaz-Canel se - „až přijde čas“ - může stát i prvním tajemníkem strany. V čele státní rady může stát nejvýše dvě pětiletá funkční období, dodal odstupující prezident.
Trump omezuje vstřícnost vůči Kubě. Čtěte více
Díaz-Canel nehodlá příliš měnit Castrův kurz opatrných ekonomických reforem při zachování přísné státní regulace hospodářství. Bez ohledu na to, že po legalizaci soukromého podnikání více než půl milionu lidí provozuje vlastní živnost, je stále většina odkázána na mnohdy velmi špatně placenou práci pro stát. Značná část Kubánců žije ve velmi chudých poměrech a průměrný plat se pohybuje okolo 30 dolarů (610 korun) měsíčně. Jsou proto odkázáni na pomoc od krajanů v zahraničí nebo na nelegální přivýdělky.
Díaz-Canel sice v projevu uznal, že ví o „obavách a očekáváních“ Kubánců a že je potřeba podniknout „potřebné změny“, ty však mají být dílem kubánského lidu. Prezident sám se k žádným konkrétním problémům nevyslovil.
Jednou ze zásadních překážek na cestě k možnému hospodářskému růstu karibské země je podle ekonomů systém dvou měn: jedné používané většinou Kubánců a druhé konvertibilní. O jejich sjednocení se na Kubě hovoří několik posledních let. Castro však dnes naznačil, že nepůjde o nijak rychlou záležitost a prohlásil, že snaha o sjednocení měny způsobuje vládě „bolení hlavy“.
Neměnná podle Díaze-Canela zůstane i zahraničně politická orientace země. Kuba se za vlády předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy mírně sblížila s dlouhodobým rivalem USA, po nástupu Donalda Trumpa však vztahy opět ochladly. Castro dnes označil Trumpovu politiku za „neokoloniální“; Washington se podle něho snaží Kubu a její spojence izolovat, Havana se však nehodlá podřídit nátlaku vykonávanému prostřednictvím dlouholetého obchodního embarga.
| Miguel Díaz-Canel (57) |
|---|
| • Miguel Díaz-Canel zastával od února 2013 funkci prvního viceprezidenta země, tedy náměstka předsedy Státní rady (de facto vlády), kterým je dosavadní prezident země Raúl Castro (86). Castro dal už dříve najevo, že se sice nehodlá ucházet o další mandát hlavy státu, ale že do roku 2021 chce zůstat v čele komunistické strany. |
| • Díaz-Canel, řečený Miguelito, představuje novou generaci kubánských politiků: narodil se až po kubánské revoluci z 50. let. Členem ústředního vedení Komunistické strany Kuby je od roku 2003 a jeho prohlášení se nesou v duchu castrismu. Mimo Kubu je jen málo známý. |
| • Díaz-Canel slíbil, že bude pokračovat v Castrově politickém kurzu, tedy že umožní pomalu a v omezené míře vznik soukromých podniků, zatímco zachová systém vlády jedné strany a její kontrolu nad takřka všemi aspekty života na Kubě. „Necítím potřebu žádných zlomů v naší zemi. Potřebujeme především kontinuitu,“ řekl v jednom rozhovoru. Prezidentské volby označil za „závazek revoluci“, která je „napadána a ohrožena“ Spojenými státy. Ty podle něj „uráží a škodí milionům Kubánců“. |
| • V letech 2009 až 2012 zastával Díaz-Canel post ministra pro vysoké školy, poté se stal místopředsedou vlády. |
| • „Pokud bude jmenován, bude mít tento inženýr narozený po revoluci nelehký úkol upevnit svoji autoritu, zkonsolidovat výdobytky revoluce a pustit se do nezbytné 'aktualizace' současného ekonomického modelu,“ napsala před volbami o Díazovi-Canelovi agentura AFP. |
Čtěte také:
