Ceny vyletí nahoru, pokud USA omezí emise CO2
Pokud má Vinod Khosla pravdu, americký energetický mix může doznat zásadních změn. Stejně jako většina Američanů i legendární představitel rizikového kapitálu a zakladatel Sun Microsystems v minulosti předvídal, že uhlí zůstane nutným zlem. Koneckonců, elektrárny, které je spalují, vyrábějí polovinu americké produkce elektřiny. Spojené státy mají ložiska, v nichž leží asi 270 miliard tun uhlí, což představuje zásoby na dvě stě let, a existují plány vybudovat dalších 150 uhelných elektráren. Khosla investoval mnoho peněz do biopaliv a dalších alternativních energií, přestože „předpokládal, že uhlí nelze ničím nahradit“.
To si už však nemyslí. Khosla analyzoval dnešní energetickou ekonomiku a prohlásil, že je naprosto šokován. Éra uhlí možná končí a dodává: „Nikdo se zdravým rozumem by dnes nestavěl novou uhelnou elektrárnu.“
Vystihl Khosla podstatu věci? Pokud ano, není sám. „Investovat do uhelné elektrárny znamená naplnit definici finančního bláznovství,“ říká Marc Brammer, šéf výzkumu konzultantské firmy Innovest Stategic Value Advisors. V takových investicích však vidí velké riziko i vedoucí představitelé společnosti, která elektrárny hodlá stavět. „Je pravděpodobné, že investiční rozhodnutí postavit elektrárny chrlící oxid uhličitý bude krokem, kterého budeme všichni litovat,“ varuje Gary Serio, zástupce ředitele společnosti Entergy, jež několik uhelných elektráren vlastní.
A Khoslův argument? Většina zemí rozvinutého světa již souhlasila s omezením emisí skleníkových plynů a Spojené státy je budou pravděpodobně následovat. Z evropské zkušenosti plyne, že cena za tunu emisí CO2 je od 20 do 25 dolarů. Vypustí-li při výrobě stejného množství elektřiny uhelná elektrárna do ovzduší přes dvakrát více emisí než ta na přírodní plyn, uhlí dostane jejich omezením tvrdý úder. Cena uhlí se v takovém případě může zvýšit až šestkrát, což zvedne náklady na výrobu elektřiny o padesát procent.
Většina plánů provozovatelů uhelných elektráren nebere tato rizika vůbec v úvahu, říká Michael J. Bradley, zakladatel společnosti Clean Energy Group. Takové firmy „mohou ohrožovat investice svých akcionářů“, varuje jeden z ředitelů působících v energetice.
Někteří experti spatřují v rychlém vybudování nových elektráren - například společnost TXU z Texasu jich chce postavit jedenáct - snahu stát se součástí průmyslu. „Myslím, že společnosti chtějí využít příležitosti ještě předtím, než zvýšené náklady na emise udeří,“ říká Roger W. Gale, ředitel konzultantské firmy GF Energy. Společnosti doufají, že se jim podaří buď upravit elektrárny tak, aby vyhovovaly pravidlům, nebo naložit zvýšené náklady na bedra spotřebitelů. Mluvčí TXU Kimberly Morganová soudí, že regulace začnou platit až za několik let. Prohlásila také, že společnost s riziky počítala, ale že elektřinu potřebujeme. Což je ostatně i důvod, proč akcie TXU nijak neutrpěly.
Odkud ale energii bez uhlí získáme? Khoslovou vizí je energetické přezbrojení Spojených států solární energií, získávanou na jihozápadě. Jeho myšlenka je následující: použij tisíce akrů zrcadel k zachycení solární energie, ohřevu vody a pohánění turbín. Z analýzy nové australské solární technologie vyplynulo, že tento systém může soutěžit v nákladech i s dnešními uhelnými elektrárnami. „Jsem si téměř jist, že nejlevnější elektrárna bude solární,“ říká Khosla.
Skeptici se přou, nesnižuje-li Khosla perspektivy uhlí jenom proto, aby zvýšil hodnotu svých investic do čisté energie. Je pravda, že se o svých záměrech odmítá bavit, a prohlásil jediné: „Investuji pouze do toho, v co věřím.“ Mezitím se však každopádně začaly zajímat o solární technologii i uhelné elektrárenské společnosti. Například Austin Energy nyní přijímá návrhy na solární elektrárnu s výkonem do padesáti megawattů.
Investoři do uhlí se postupně začínají regulace emisí obávat. Není divu. Již dnes si totiž někteří zákazníci zakládají na tom, aby energie, kterou spotřebují, pocházela z čistých zdrojů. Tento trend může nabývat na významu zároveň s tím, jak bude věda odhalovat další důkazy o nebezpečí globálního oteplování. „Nikdy jsem nezažil podobný zájem veřejnosti jako v případě klimatické změny,“ říká David Crane, generální ředitel energetické společnosti NRG Energy z Princetonu, „to opravdu může ukončit éru uhlí.“
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
