Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že slavný istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) by mohl být přeměněn na mešitu. Reagoval tím na stále častější výzvy turecké veřejnosti, aby tento plán podpořil. Dosud tato symbolická stavba slouží jako muzeum. Řecká vláda proti návrhu protestuje, informovala dnes agentura AP.
V nedělním televizním rozhovoru před komunálními volbami konanými 31. března Erdogan naznačil, že by u chrámu bylo možné „změnit jeho označení z muzea na mešitu Hagia Sofia“.
Turecká vláda v poslední době čelí stále častějším výzvám k přeměně tohoto symbolického chrámu v muslimský svatostánek. Na intenzitě nabraly zvlášť poté, co pachatel útoku na mešity na Novém Zélandu před necelými dvěma týdny zanechal manifest, v němž volá po zbavení Hagie Sofie jejích čtyř minaretů.
Měl by se chrám Hagia Sofia změnit v mešitu?
Erdoganův návrh vyvolal nevoli v Řecku, neboť katedrála postavená v 6. století bývala hlavním sídlem Řecké pravoslavné církve až do pádu Konstantinopole (dnes Istanbulu) do rukou osmanských Turků v roce 1453. Poté byla přebudována na mešitu, jíž zůstala až do roku 1935, kdy z ní sekulární zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk nechal udělat muzeum. Památka přiláká každoročně miliony turistů, roku 1985 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Turci otevřeli největší mešitu v zemi: vejde se do ní přes 60 tisíc lidí
„Není to pouze velký chrám křesťanství - největší po mnoho staletí - patří také lidstvu. Byl uznán organizací UNESCO za součást našeho celosvětového kulturního dědictví,“ řekl řecký ministr zahraničí Jorgos Katrugalos. „Proto jakékoliv zpochybňování jeho statusu není jen urážkou cítění křesťanů, je to urážka mezinárodního společenství a mezinárodního práva,“ uvedl. „Chceme věřit, že bude platit prohlášení tureckého vedení z 16. března, podle kterého se žádný status měnit nebude,“ dodal s odkazem na Erdoganův nedávný projev, v němž změnu chrámu vyloučil.
Požadavek jedné náboženské skupiny, aby se z chrámu Boží moudrosti opět stala mešita, loni v září zamítl turecký nejvyšší soud. Učinil tak „z technických důvodů“, protože prý žádost přišla od skupiny a nikoliv od jednotlivce.
Čtěte dále:
