Většina lékařů se elektronizaci zdravotnictví brání, přestože by jim v mnoha oblastech mohla usnadnit práci
Spíš evolucí po malých krocích v jednotlivých oblastech než velkým třeskem by se měla odvíjet elektronizace ve zdravotnictví.
Na tom se shodli řečníci na konferenci Euro Regional zaměřené na eHealth, která se v Plzni uskutečnila za podpory partnerů Ness Czech, České spořitelny a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
„Obvyklý pohled na eHealth vychází z toho, že jde o rozsáhlé projekty, ale existuje ještě jiný prostor, tedy prostor lékařů a pacientů. Měli bychom hledat projekty, které jim přinášejí bezprostřední užitek a nejsou stamilionové, ale mnohem levnější,“ uvedl ve své prezentaci Martin Doležal, business development manager ze společnosti Ness Czech.
Peníze za předpis Největší diskusi vyvolalo elektronické předepisování léků, na něž se má povinně přejít od roku 2015. Jeden z hostů, zástupce České lékařské komory Jiří Wicherek, označil eRecept za vysloveně neužitečný a prohlásil, že by jeho využívání mělo být jen dobrovolné. Naopak další z diskutujících v obecenstvu, profesor Štěpán Svačina z III. interní kliniky VFN, má opačný názor: eRecept je podle něj přínosný nástroj. „Ovšem aby byl přijat, měl by být zaváděn fakultativně,“ řekl.
Podle představ VZP může eRecept přinést úspory v řádu jednotek miliard korun, například se mají díky němu eliminovat duplicity, kdy konkrétnímu pacientovi jeden typ léku předepíše několik různých lékařů. „Pozitivní pro pacienta bude zase sledování lékových interakcí, což ho může ochránit před riziky způsobenými nevhodnou kombinací léčiv,“ vysvětlil náměstek ředitele VZP Petr Honěk. Aby zmírnila nechuť většiny lékařů, uvažuje VZP, že by je i lékárníky za používání elektronických předpisů odměňovala.
„Na prvním místě je bezpečnost. Elektronický předpis nelze vyplnit neúplně, znemožňuje chyby v rodných číslech, nese jasnou identifikaci předepisujícího lékaře,“ vysvětlil další jeho přednosti ekonomický náměstek Státního ústavu pro kontrolu léčiv Petr Nosek.
Díky mobilu pryč z nemocnice Honěk naznačil i další směry, kudy se ubírá uvažování VZP o elektronizaci zdravotnictví. Zčásti se inspirovala na Slovensku, kde pojišťovny zavedly řízenou péči u plánovaných výkonů, jako jsou například totální endoprotézy. „Je to ale limitováno ochotou zdravotnických zařízení otevřít se pojišťovně, aby věděla, co se u nich děje. Ovšem na Slovensku schopnost nemocnic a ordinací domluvit se s pojišťovnami plošně stoupla poté, co byla zrušena úhradová vyhláška,“ doplnil náměstek.
Pojišťovna by pak mohla sledovat čekací doby na plánované výkony a jednotný pořadník by byl pro pacienty přehlednější.
Lídr pojišťovnického trhu plánuje zavést i jednotnou elektronickou žádanku pro tzv.
komplement, což jsou laboratorní a zobrazovací vyšetření. Dnes totiž žádanky existují souběžně v papírové i elektronické podobě a každá má vlastní formulář. Jako takové jsou ale prý snadno falzifikovatelné. Elektronizace by měla VZP usnadnit kontrolu.
Martin Doležal ze společnosti Ness navrhoval masivnější využití sociálních sítí, chytrých telefonů a existujících databází při komunikaci lékařů a pacientů. Mobilní přístroje mohou nepřetržitě snímat fyziologické hodnoty nemocných, kteří se díky tomu mohou z nemocnice přesunout do domácí péče. „Zpřístupněme robustní datové základny nemocničních systémů. Je to rychlejší než pacient, přesné a dokladovatelné,“ apeloval manažer z Nessu.
Žijeme v mezifázi Většina z diskutujících vyjádřila skepsi k velkým státním projektům a povinné účasti v nich. I přes negativní zkušenosti se ale přítomní shodli, že eHealth je civilizační trend, jemuž se nevyhneme. „To, co skutečně slouží pacientům či lékařům, si svou cestu najde,“ míní lékař a bývalý hejtman Petr Zimmermann.
Je ovšem podle něj potřeba dát pozor na ochranu dat. Problémem je rovněž jejich enormní množství, a tedy někdy nadbytečnost. „Žijeme v mezifázi mezi dobou papírovou a dobou elektronickou,“ poznamenal náměstek Honěk. Ta však trvá už dlouho, razantnější nástup elektronizace zbrzdil například zpackaný projekt IZIP nebo (mimo zdravotnictví) kolabující dopravní registr či nefunkční IT systém na úřadech práce.
Profesor Svačina, jenž zastupoval úzkou skupinu lékařů, která elektronizaci ve zdravotnictví fandí, pojmenoval i další důvod, proč se ve zdravotnictví postupuje tak pomalu. „Bohužel nemáme zdravotní pojištění, ale zdravotní daň. Kdyby byla mezi pojišťovnami skutečná konkurence, eHealth tu dávno je, je zadarmo a je plně funkční,“ zdůraznil.
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz
