Asi to není největší spor, který vede spořitelna. Který je aktuálně největší?
Abych řekl pravdu, nevím. Máme pár delších sporů, které vedeme. Ale za poslední dva roky se nám daří spíše je uzavírat, než aby nové vznikaly.
Budou takovým sporem například Vítkovice, které mají finanční problémy? Spořitelna je věřitelem vítkovických firem a ručí také za jejich dodávky pro ČEZ ve výši 750 milionů korun.
Naše expozice je ve Vítkovicích poměrně malá. Nemám vůbec pocit, že bychom byli s Vítkovicemi v jakémkoli sporu. Velmi jsme se snažili, aby firma mohla dál fungovat. Na pozadí ale probíhají majetkoprávní spory, které firmě nepomáhají.
Majitel Vítkovic Jan Světlík tvrdil, že si banky z firmy stahují peníze, což Vítkovice dále destabilizuje...
Určitě to nebyl náš případ. My jsme firmu do poslední chvíle podporovali. Naše expozice je v řádu nižších stovek milionů korun. Jsem optimista, nemyslím, že bychom o ně přišli.
Myslím, že ve firmě fundament je. Odhlédneme-li od manažerských pochybení, která tam byla, nepochybuji o tom, že ta firma má v některých výrobních programech velké opodstatnění.
Neohrozí případ Vítkovice letošní zisk České spořitelny?
Neohrozí.
Češi dostanou modernější bankomaty. Poplatky zvýší Visa i Mastercard
Před časem jste zmiňoval, že pečlivě sledujete obchodní modely konkurenčních bank. Kolik z nich je podle vás životaschopných?
Záleží to hodně na trpělivosti akcionářů. Kdybych se měl podívat zpátky a vzal množství peněz, které stojí dobrodružství vybudovat novou banku, a kolik se jim zatím vrátilo, tak bych o obchodním modelu řady konkurenčních bank pochyboval. Netýká se to jen Air Bank, která se zrovna v posledních dvou třech letech velice snaží, aby byl její obchodní model dlouhodoběji životaschopný.
Je tu spousta malých finančních institucí a startupů, které se nám v dnešní době, kdy je všude přetlak peněz, nabízejí k prodeji, přičemž černá nula je u nich v nedohlednu. Jen na základě toho, že jim v posledních třech letech rostou počty klientů a tržby, požadují, abychom jim vyplatili šestinásobek tržeb, a tvrdí, že jejich projekt má nějakou tržní hodnotu.
Nicméně pokud jde o banky, v současnosti nemáme v hledáčku žádnou bankovní instituci, kterou bychom rádi koupili.
Jaký typ firem vás tedy zajímá?
Potenciál vidíme v datech, která popisují strukturu výdajů našich klientů. Není to jen správa financí, kdy klient v mobilu vidí, za co utrácí. Daleko více nás zajímá, za co přesně klienti utrácejí, abychom jim mohli zkrátit cestu pro realizaci jejich potřeb, snů a přání.
Můžete dát příklad?
Můžeme použít příklad bydlení. Běžný model spočívá v tom, že si vyberete dům nebo byt, vysníte si ho a zjistíte, kolik stojí. Srovnáte si v hlavě, kolik jste ochotni za něj zaplatit, a teprve poté jdete do banky zeptat se, jestli vám na to půjčí. My bychom ale právě na základě klientských dat chtěli se zákazníky jejich investice do bydlení plánovat s daleko větším předstihem, aby pak nepropadli deziluzi, když na svůj vysněný domov finančně nedosáhnou.
Jak velký zdroj příjmů vidíte z monetizace dat?
Bude to podstatná částka. Svět se bude posouvat tímto směrem a lidé za služby na základě dat budou ochotni platit spíše než za poskytnutí komodity, jako je bankovní účet. Budou chtít služby, které je ujistí, že jejich rozhodnutí jsou správná. Vydělávat budeme na poradenství, které stojí na datech.
Využíváte sociální sítě jako prodejní kanál?
Nemyslím si, že to bude prodejní kanál. Vnímám je spíše jako referenční kanál, ujištění pro klienta, že dělá správné rozhodnutí. Nevsadil bych si na to, že si lidé budou pořizovat hypotéku přes Facebook. Byť jsme byli jedni z prvních, kteří nabídli na Facebooku atraktivní sazby za hypotéku. Můžete tam člověka zaujmout. Moment dvacetiletého zadlužení se tam ale neodehraje.
Česká spořitelna se přestěhuje. Centrálu bude mít na Smíchově
Vezměme to trošku jinak. Jaký úkol máte od vašeho šéfa Andrease Treichla z Erste Group?
Mým zadáním je, abych spořitelnu připravil na novou etapu poskytování finančních služeb, aby jako v předchozích dvou stech letech byla konkurenceschopná a připravena pomáhat domácnostem k prosperitě a firmám k růstu. To má spořitelna v DNA. Podle toho je měřena moje úspěšnost. Myslím, že v tom mám se šéfem skupiny shodu.
Ale nedostal jsem při nástupu do funkce žádné číslo ve smyslu: A běda, jestli zisk klesne pod tuto a tuto částku, a běda, jestli vám přestanou přicházet klienti. Takto to není. Chceme být stabilní institucí, u které se nebudete bát mít uložené peníze a data, protože vám na základě těchto dat nabídneme řadu služeb. Na rozdíl například od internetových vyhledávačů, které o vás vědí spoustu dat, ale nenabídnou vám skoro nic.
Kolik budete do Vídně letos posílat na dividendách?
Máme stabilní dividendovou politiku mezi 75 a 90 procenty zisku a letos to bude podobně. Zároveň ale platí, že Erste je kvalitní investor, a kdykoli chceme investovat, peníze dostaneme. Erste není typem vlastníka, který by chtěl spořitelnu vysát a peníze odlít jinam.
Kdyby měli pocit, že to v Česku nemá budoucnost a jinde je tráva zelenější a trh lepší, odešli by. Viděli jsme to na spoustě příkladů různých investorů ze zahraničí, kteří přišli, využili daňových výhod a zůstala po nich zplanýrovaná louka.
Je podle vás pro českou ekonomiku problém, že ročně odtečou na dividendách k zahraničním vlastníkům stovky miliard korun?
A ptá se někdo, proč tomu tak je? Pečlivě sleduji povolební vyjednávání a volební návrhy některých stran zavést sektorovou daň a zdanit velké podniky a banky a ptám se sám sebe, jestli ty peníze, které se takto vyberou, budou ve správných rukou.
ČSSD zatím říká, že tyto peníze použijí například na stavbu sociálního bydlení pro mladé lidi a sociálně slabé. Není ale lepší motivovat přímo municipality a banky, aby každé město vystavělo určitý počet sociálních bytů?
Mluvíte o tom s politiky?
Na municipální úrovni to kvitují, koneckonců Česká spořitelna je hlavní bankou každé druhé municipality. Pokud by se někdo z celostátní politiky rozhodl, že to podpoří, tak budeme první, kdo se k tomu přihlásí. Zatím to však nikdo nepojmenoval. A mám obavu, že skutečnou motivací pro vyšší daňový výběr je fakt, že politikům dělá dobře, když si navýší rozpočet, aby mohli rozdělovat.
Investiční politika státu, ať už do infrastruktury, do sociálního bydlení, nebo digitalizace státní správy, je špatná, a proto je také mnohdy kritizována. Myslím, že stát často není dobrým vlastníkem a mnohokrát to bohužel prokázal.
Vyhnul jste se otázce, jestli odliv stamiliardových dividend nějak poškodí českou ekonomiku.
Máte pocit, že zahraniční investoři poškozují českou ekonomiku? Já bych spíše řekl, že právě zahraniční investice od automobilového průmyslu až po bankovnictví zvyšují prosperitu české společnosti. Kdykoli se objevil důvod a dávalo to hlavu a patu, vlastníci rádi investovali. U řady našich korporátních klientů vidím úplně jiný problém. Mají dostatek investičních prostředků, ale chybějí jim lidé. My jsme jako banka připraveni jít do velkých investičních projektů, podílíme se například na dostavbě dálnice D4, ale myslím, že problém Česka není v odlivu dividend, ale v nedostatku politické vize, kam bychom se jako společnost měli ubírat.
| Tomáš Salomon (52) |
|---|
| • Od ledna 2016 je šéfem České spořitelny, největší české banky. |
| • Pochází z Ostravy, vystudoval Fakultu ekonomiky služeb a cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Bratislavě. |
| • Po roce 1989 podnikal v pohostinství a působil ve firmě PepsiCo. |
| • Následně přesedlal na finančnictví, kde vystřídal řadu vysokých funkcí v Česku a na Slovensku (GE Capital Bank, Poštová banka, Erste Group). |
Přečtěte si také:
Nechtěná kreditní karta ve schránce? Pochybný trik zkouší i dcera Komerční banky
Platby mobilem na vzestupu: Google Pay zavedou další banky, příchází i Apple Pay
Čistý zisk bank loni klesl o 700 milionů na 60 miliard
