K překvapivé změně došlo ve společnosti SPM - Security Paper Mill (dříve Neograph, známé z jízdenkové kauzy Dopravního podniku), která dnes patří do skupiny česko-německého podnikatele Michaela Brody Delta Capital. Soudkyně pražského Městského soudu Lenka Dolejšová minulé úterý předběžným opatřením dosadila na post statutárního ředitele bývalého příslušníka Státní bezpečnosti Vladimíra Sittu, přestože majoritní podíl ve firmě drží Broda a Sitta má necelých 10 procent.
Michaelu Brodovi vypršelo 23. dubna tříleté funkční období statutárního ředitele, jakož i člena správní rady. Protože se domníval, že nebude možné v dohledné době zvolit nové vedení, podal návrh na jmenování své osoby coby statutárního ředitele v domnění, že by došlo k ochromení chodu společnosti s obratem v řádu stovek milionů korun.
Před skončením své funkce také svolal valnou hromadu, která měla rozhodnout o volbě statutárního ředitele a člena správní rady. Jenže někdejší estébák Sitta zakontroval už zmiňovaným předběžným opatřením. Soudkyně Dolejšová jej pak jmenovala statutárním ředitelem „a to na dobu, než bude soudem pravomocně rozhodnuto o jmenování statutárního ředitele společnosti“.
Jenže rozhodnutí soudkyně Dolejšové má tři právní vady. Valná hromada byla řádně svolána před rozhodnutím soudu. Na základě judikátů soud nesmí jmenovat statutárního ředitele ve lhůtě šedesáti dnů od uplynutí funkčního období původního statutárního ředitele. A za třetí, Sitta do této funkce neměl být jmenován, protože je v konkurenčním vztahu. Je totiž jednatelem firmy Sitta factory, která provozuje shodnou činnost jako SPM a mimo jiné stále dodává jízdenky pražskému Dopravnímu podniku.
Čtěte více o kauze jízdenek DPP:
Kauza jízdenek: policie navrhuje obžalovat 18 lidí včetně Rittiga
Věc je nade vše ožehavá, protože Broda nebyl k projednávání předběžného opatření pozván, což je v rozporu s judikátem Ústavního soudu ze září loňského roku. Podle něj před vydáním kladného předběžného opatření musí mít druhá strana možnost se k návrhu na nařízení předběžného opatření vyjádřit. „V opačném případě dochází k porušení ústavního práva na spravedlivý proces, konkrétně Listiny základních práv a svobod práva na „rovnost zbraní, resp. rovnost příležitostí“ vyjádřit se k prováděným důkazům,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Aktuální rozhodnutí soudu totiž nabízí alternativu, že se někdejší estébáčtí majitelé pokoušejí firmu buďto násilně převzít, nebo „pořešit“ některé věci z minula, které by se mohly stát předmětem dalšího možného trestního řízení.
Majoritní vlastník SPM Michael Broda se ke zjištěním týdeníku Euro nevyjádřil, je ale jisté, že se proti rozhodnutí soudkyně Dolejšové ve lhůtě patnácti dnů odvolá.
Čtěte o další zakázce SPM:
„Espézetky“ státu dodá firma spojovaná s Rittigem i Nečasem
Bývalý komunistický špión Sitta stál s dalším kolegou z totalitní tajné policie Janem Janků v čele společnosti v době, kdy se v roce 2009 naplno rozjela kauza s provizemi za jízdenky, které měly končit v offshoreové firmě Cokeville Assets. Ta byla spojována s lobbistou Ivem Rittigem.
Estébáci, jimž papírna patřila, se později rozhádali a rozešli a případ řešila policie. Za tunelování společnosti nakonec nebyl nikdo odsouzen, pražský Vrchní soud Sittu staršího a jeho syna Vladimíra v březnu zprostil obžaloby. Sitta junior totiž po problémech s provizemi založil v prosinci 2009 firmu Avium Partners, jeho otec v září 2010 konkurenční společnost Nanograph.
Obžaloba tvrdila, že to udělali v úmyslu získat majetkový prospěch na úkor Neographu. Avium Partners papírně údajně vystavovala fiktivní faktury za zprostředkování obchodních příležitostí, Sitta starší prý zase využíval její majetek či stroje pro výrobu v Nanographu. Firmě tak podle obžaloby Sittové způsobili škodu 8,2 milionu a 2,9 milionu korun.
Dále čtěte:
Rittig a dopravní podnik aneb Jak se dělí miliardy
