DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE V minulém čísle jsme ukončili seriál o daňových systémech "starých" členských zemí EU. N avazujeme na něj dalšími díly o státech, které se členy EU staly 1. května 2004.
DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE V minulém čísle jsme ukončili seriál o daňových systémech „starých“ členských zemí EU. N avazujeme na něj dalšími díly o státech, které se členy EU staly 1. května 2004. Podmínky ke vstupu zahraničního kapitálu vytvářejí konkurenceschopné prostředí pro všechny zájemce. Investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem, pevným kurzem domácí měny k euru, poměrně vysokou vzdělaností, dobrou jazykovou vybaveností a v neposlední řadě i legislativními změnami, posouvajícími Estonsko blíže k ostatním členským zemím EU. Estonsko jednoznačně patří mezi nejliberálnější transformující se země. DANĚ Z PŘÍJMŮ Vláda každoročně upravuje přímé a nepřímé daně tak, aby se jejich úroveň přibližovala k úrovni v ostatních členských zemích. Daňová politika je součástí strategie připravit co nejlepší podmínky pro zahraniční investory. Daň z příjmu fyzických a právnických osob byla jednotně stanovena na 26 %. U fyzických osob činí nezdanitelný základ 9600 estonských korun ročně, mezi odečitatelné položky patří ináklady na vzdělání. Za zaměstnance platí daň z příjmu zaměstnavatel. Výjimku tvoří daně z příjmu pojišťoven, které platí 4 % z výše uzavřených pojistek (1 % z životního pojištění) a 10 % z úroků u jednotlivců. DPH A SPOTŘEBNÍ DANĚ Základní sazba daně z přidané hodnoty činí 18 %, snížená sazba 5 %. Některé druhy zboží a služeb jsou z povinnosti odvodu DPH vyňaty. Exportní výše daně je rovna nule. Na některé vyvážené služby se vztahuje zvláštní právní úprava. Zdanitelnými jednotkami mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Daň odvádějí iimportéři, a to bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou součástí transakce. N a dočasný dovoz se vztahují zvláštní předpisy. Daňoví poplatníci s ročními zásobami menšími než 250 000 EEK se nemusí registrovat jako plátci DPH. Zahraniční právnické jednotky se obecně jako plátci DPH neregistrují. Stálé pobočky zahraničních firem se však registrují za stejných podmínek jako domácí podniky. Existuje-li mezinárodní dohoda, mohou nerezidenti nakupující zboží a služby na estonském území žádat refundaci DPH. Spotřební daně se vybírají z prodeje tabáku a tabákových výrobků, pohonných hmot, aut, motocyklů. jachet a obalů. Další daně a poplatky se vybírají při registraci firem a proclení zboží. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Zaměstnavatelé registrovaní v Estonsku (včetně stálých zastoupení zahraničních firem) musí ze všech plateb zaměstnancům odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Výjimky stanoví zákon. Součástí zdanitelného základu jsou i zaměstnanecké výhody ve finanční formě. Celková výše sociálního pojištění činí 33 %. Společnost registrovaná v obchodním rejstříku se musí přihlásit u nemocenského fondu. Příspěvky odvádí zaměstnavatel, osoby samostatně výdělečně činné si je platí samy. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek činí 41,1 hodiny týdně, na zkrácený úvazek 19,1 hodiny týdně. Na zkrácený pracovní úvazek v Estonsku pracuje 10 procent žen a čtyři procenta mužů. INVESTOVÁNÍ A INFRASTRUKTURA**
Estonsko nezavedlo žádná restriktivní opatření, bránící přílivu zahraničních investic. Pouze u některých oblastí (například těžba, správa veřejných prostředků, oprava drah, letišť, přístavů a přehrad, telekomunikace, výroba alkoholu, loterie a bankovnictví) je třeba splnit požadavky zákona o licencích. Mezi největší rizika patří neznalost prostředí a partnera. Zahraniční obchodní partneři si musí opatřit co největší množství informací a zejména prověřit finanční sílu partnera, což vzhledem k uzavřenosti estonského prostředí nemusí být jednoduché. Nejperspektivnějšími odvětvími jsou elektrotechnický, energetický, dřevařský a spotřební průmysl. Hlavním obchodním partnerem Estonska zůstává tradičně Finsko, které se na celkovém estonském vývozu podílí 25 %, na dovozu 18 %. Ve vývozech i dovozech za Finskem následuje Švédsko a N ěmecko. Vysoký podíl elektrických zařízení v estonském obchodu odpovídá úspěšnému působení estonské firmy Elcoteq, kompletující mobilní telefony pro finskou Nokii. Estonským specifikem je zvláštní vlastní palivo - olejová břidlice, používaná v tepelných elektrárnách. Estonsko nemá žádnou jadernou elektrárnu. Slibné odvětví představuje lodní doprava. Spojení s Helsinkami prostřednictvím trajektů funguje vícekrát za den, existuje spojení i s dalšími evropskými přístavy. V současné době se Estonsko snaží o modernizaci silniční sítě, která zaostává za poměry v EU. Ještě hůře je na tom železniční doprava. Způsobeno je to zdlouhavou privatizací, řídkou sítí drah a poměrně nízkými cenami benzinu. Vláda preferuje autobusovou dopravu a do železniční sítě neputují téměř žádné investice.
