Menu Zavřít

Estonský objev: dřevo snižuje emise CO2 při spalování ropné břidlice

12. 12. 2019
Autor: Profimedia.cz

Pokud se ropná břidlice smíchá se dřevem, dojde při spalování k menší produkci oxidu uhličitého, než když se fosilní palivo spaluje zvlášť. K tomu závěru došli inženýři v technologickém institutu v Tallinnu. Ve směsích bylo až 40 procent biomasy. Navíc popel se může využít pro výrobu „zeleného“ cementu.

Fosilní paliva jsou novodobým nepřítelem civilizace. Tlak na ustoupení od jejich používání roste. Odborníci hledají alternativní cesty k tomu, aby se do atmosféry uvolňovalo při spalování fosilních zdrojů co nejméně skleníkových plynů.

„V našem výzkumu jsem použili termogravimetrickou analýzu (měření hmotnosti během zahřívání – pozn. red.). V moderních laboratorních podmínkách to umožňuje použití vysokorychlostní pece pro termogravimetrickou analýzu, jež umožňuje stanovení reaktivity dřeva při různých teplotách a jeho procentuálního hmotnostního zastoupení. Našim cílem bylo sledování kinetiky spalování biomasy, v tomto případě dřeva, a ropné břidlice,“ vysvětlil vedoucí výzkumné laboratoře pro analýzu paliv a emisí Alar Konist z technologického institutu v estonském Tallinnu.

Z předběžných výsledků celoroční studie vyplývá, že zvýšení podílu biomasy při spalování fosilních paliv se výrazně snižuje produkce oxidu uhličitého. Inženýři analyzovali směsi, které obsahovaly až 40 hmotnostních procent dřeva.

Konist zdůraznil, že použití směsi fosilních paliv a biomasy ve fluidních kotlech CFB (cirgulating fluidized bed) je nejméně škodlivé pro životní prostředí.

Dalším přínosem je to, že popel z takto spálené směsi se dá lépe dále využít, například pro výrobu cementu s menší uhlíkovou stopou. „Výsledky výzkumu ukazují, že koncentrace znečišťujících látek ve spalinách lze nejlépe regulovat při spalovací teplotě 700 až 800 stupňů Celsia. Tvorba popela může být snížena o 50 procent přidáním dřeva do ropné břidlice,“ doplnil.

Technologiemi budoucnosti jsou podle estonských odborníků pokročilé formy spalování, zplyňování, zachytávání uhlíku a jeho další použití. Zejména v Evropě, kde se stupňuje tlak na snižování uhlíkových emisí. Alternativní metody zlepšující spalování fosilních paliv by měla EU rovněž podporovat, je přesvědčen Konist.

Dále čtěte:

Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů

Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami

Větrné turbíny mohou vyrobit mnohem více elektřiny, než lidstvo spotřebuje

Němci rozebírají 22 reaktorů. Na největším jaderném šrotišti světa vzniká nový byznys

MM25_AI

Demolice jaderné elektrárny, ilustrační foto

  • Našli jste v článku chybu?