Velmi opatrně se zatím země Evropské unie staví k možnosti nějaké podoby plošných hospodářských sankcí jako odpovědi na ruský postup v krymské krizi. EU tak před blížícím se summitem prozatím zůstává hlavně u tvrdé rétoriky o nepřijatelnosti ruské anexe strategického ukrajinského poloostrova. Unijní státy jsou si totiž velmi dobře vědomy nákladů, které by pro ně mohl mít případný výpadek určitého segmentu obchodních vztahů s Ruskou federací.
Jeden z unijních diplomatů proto o nyní vedených úvahách okolo sankcí hovoří jako o „vyvažování bolesti“ a některé země EU si údajně začaly neoficiálně zjišťovat, zda by jim případný výpadek v příjmech způsobený sankcemi nemohla nějak kompenzovat samotná unie. Takový nápad summit probírat nebude, je ale také jen velmi nepravděpodobné, že by okamžitě vyhlásil nějaká tvrdá obchodní omezení.
Česká republika není v opatrném přístupu výjimkou, ostatně premiér Bohuslav Sobotka to dnes připomněl také poslancům, když postoj Prahy k sankcím označil za rezervovaný. Česko však podle něj dodrží budoucí celoevropskou dohodu, aby se unijní postup nedrolil. Ostatně k případnému spuštění sankcí je potřeba souhlas všech 28 členských zemí.
Rusko je pro EU třetí nejvýznamnější obchodní partner, unie pro Rusy partner největší. Ruská strana je přitom ve výrazném obchodním přebytku, především však kvůli vývozu surovin. V roce 2012 bylo Rusko podle statistik Evropské komise v plusu okolo 90 miliard eur (přes 2,4 bilionu korun). Některé členské země, například Německo či Nizozemsko, by ale případný zákaz obchodu s Ruskem postihl daleko výrazněji než státy jiné.
Situaci na Krymu sledujte online na E15.cz
Podle nejmenovaného unijního představitele už aparát komise neformálně zjišťuje možné dopady různých verzí případných hospodářských sankcí, formální spuštění takové práce by mohla přinést čtvrteční schůzka lídrů osmadvacítky.
Z Ruska do Evropy přichází přibližně třetina zemního plynu a ropy, pobaltské státy, ale i Finsko, Polsko, Maďarsko, Slovensko či Bulharsko jsou však na tomto dovozu výrazně závislé. Diplomaté tak připomínají, že s případným výpadkem tohoto dovozu by nyní měla velké problémy i silná německá ekonomika, jiné země si takovou situaci ale vůbec nemohou dovolit.
Současný spor mezi Francií a Británií odhalil další spáry, na nichž se může lámat společný evropský postup. Přestože ruská armáda není na evropských zbraních v zásadě závislá a případné zbrojní embargo by mělo především symbolický a morální efekt, váhá Francie s přerušením dodávky dvou vojenských plavidel za asi 1,2 miliardy eur (asi 32,5 miliard korun). Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius sice tuto možnost připustil, ale jen v případě, že Británie přijme „odpovídající opatření ve finanční oblasti“. Možné embargo na bankovní operace s Ruskem by však londýnská bankovní City rozhodně neuvítala. Podobné problémy a snahy o jejich vyvážení tak zřejmě nyní dominují zákulisním debatám vrcholných diplomatických představitelů unijních zemí.
Pokud Rusko nějakým způsobem nezamíchá kartami ve svůj neprospěch, bude výsledkem summitu zřejmě jen doplnění už nyní existujícího seznamu lidí se zmrazeným majetkem a zákazem vstupu do unie. A možná zatím stále chybějící přesná definice situace, ve které by EU už nezbylo než hospodářské sankce uplatnit.
Čtěte více:
Brusel schválil půjčku jedné miliardy eur Ukrajině
Obama vyhlásil sankce proti Putinovým spolupracovníkům
Rusové tvrdí, že je sankce Západu nebolí
Energetická válka by poškodila i Rusko. Gazprom si pojišťuje odběratele
