EU pomáhá rozvoji regionů

Objem peněz, které jsou v rámci solidarity s chudšími regiony celé EU uvolňovány z unijního rozpočtu, od začátku 80. let neustále roste. Jejich podíl nyní převyšuje 30 % společného rozpočtu EU, čímž se regionální a strukturální politika dlouhodobě řadí na druhé místo (za společnou zemědělskou politiku).

O DOTACE Z EU MOHOU ŽÁDAT NEJEN CHUDŠÍ KRAJE, ALE TAKÉ PRAHA

Současné takzvané programovací období probíhá od roku 2000 do roku 2006. Unie usiluje o vyrovnání rozdílů v životní úrovni obyvatel jednotlivých regionů a o zajištění relativně vyváženého ekonomického a sociálního vývoje tak, aby z něho měl prospěch co největší počet obyvatel Evropské unie. Cílem programů je zároveň předcházet novým regionálním problémům, které mohou být způsobeny strukturálními změnami v evropském či celosvětovém hospodářství.

TŘI CÍLE Ve snaze zamezit dřívějšímu roztříštěnému vynakládání unijních peněz vytvořila Evropská unie několik takzvaných Cílů, určujících podmínky nároků na dotace. Od roku 2000 se počet Cílů snížil na současné tři, což má vést k dalšímu zvýšení efektivnosti vynakládaných peněz. Předpoklady pro zařazení pod Cíl 1 splňují všechny regiony NUTS II v České republice s výjimkou Prahy, jejíž HDP výrazně převyšuje průměr EU (viz tabulka na pravé straně). Praha však může žádat pomoc v rámci Cílů 2 a 3. Míra spolufinancování projektu ze strukturálních fondů závisí právě na tom, pod který Cíl spadá. Obecně platí, že v případě Cíle 1 činí maximální míra spolufinancování z prostředků EU 75 % celkových nákladů (pokud má členský stát navíc nárok na podporu z Kohezního fondu, činí tento podíl 80 až 85 %), u ostatních Cílů maximálně 50 % nákladů. Pokud však podpořené investice vytvářejí příjmy, je podíl EU výrazně nižší. Cíl 1 - Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů Kritéria pro zařazení regionu:

- regiony na úrovni NUTS II, jejichž HDP na obyvatele měřený paritní kupní silou (vypočítaný za poslední tři roky) je menší než 75 % průměru EU (to zatím splňují všechny kraje ČR kromě Prahy)

- regiony spadající v předešlém programovacím období pod bývalý Cíl 6 (Finsko a Švédsko)

- odlehlé regiony (Francouzská zámořská území, Kanárské ostrovy, Azory, Madeira).

Celkově Cíl 1 zahrnuje 22,2 % populace EU. Cíl je podporován z ERDF, ESF, EAGGF (podpůrná sekce) a FIFG.

Orientace na:  -  zvýšení konkurenceschopnosti regionů - udržení a vytváření nových pracovních příležitostí - rozvoj infrastruktury - podporu malého a středního podnikání, zvláště pokud se očekává zvýšení nezaměstnanosti Cíl 2 - Podpora regionů potýkajících se s restrukturalizací Kritéria pro zařazení regionu:

- průmyslové oblasti: míra nezaměstnanosti převyšuje průměr EU; podíl pracovních míst v průmyslovém sektoru převyšuje průměr EU; pokles zaměstnanosti v průmyslové oblasti

- venkovské oblasti: hustota osídlení nižší než 100 obyvatel na km 2 ; podíl obyvatel pracujících v zemědělství na celkové zaměstnanosti převyšuje dvakrát průměr EU; míra nezaměstnanosti přesahuje průměr EU.

- městské oblasti: obzvláště špatný stav životního prostředí; vysoká úroveň chudoby včetně nízké úrovně bydlení; míra dlouhodobé nezaměstnanosti přesahuje průměr EU.

Pod tento Cíl mohou být zařazovány regiony úrovně NUTS III, případně mikroregiony. Cíl 2 je podporován z ERDF a ESF.

Orientace na: - pomoc ekonomické diverzifikaci v regionu - pomoc životnímu prostředí v regionu - pomoc drobnému a střednímu podnikání v regionu - zlepšení přístupu k novým technologiím - pomoc v propojení venkovských oblastí s nejbližšími městy infrastrukturou Cíl 3 - Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Cíl 3 nemá regionální dimenzi, přičemž způsobilé oblasti jsou takové, které nesplňují kritéria pro zařazení pod Cíl 1. Slouží jako rámec pro všechna opatření k podpoře rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni. Jeho smyslem je zlepšení přístupu ke vzdělání, modernizace systému vzdělávání, vzdělávacích programů a podpora zaměstnanosti. Orientace na: - podporu aktivních strategií na trhu pracovních sil vedoucích ke snížení nezaměstnanosti - podporu přístupu k pracovnímu trhu, speciálně je kladen důraz na osoby ohrožené sociální izolací - zvyšování pracovních příležitostí prostřednictvím vzdělávacích programů a celoživotního vzdělávání - podporu opatření, která umožňují včasné rozpoznání sociálních a hospodářských změn a nutných opatření, kterých je třeba k přizpůsobení se těmto změnám - podporu rovných příležitostí pro muže a ženy Pro zařazení určitého regionu do některého z Cílů se na území EU používá statistické vymezení NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques), které většinou vychází z administrativního členění jednotlivých zemí. Pro regionální a strukturální politiku jsou nejdůležitější jednotky NUTS úrovně II a III. |Územní jednotky NUTS v ČR:   NUTS 5 = obce   NUTS 4 = okresy (76 okresů + Praha)   NUTS 3 = vyšší územní samosprávné celky (13 krajů + Praha)   NUTS 2 = sdružené kraje (8 jednotek)   NUTS 1 = sdružené NUTS 2 = území celé ČR| FOND SOUDRŽNOSTI

Vedle již existujících strukturálních fondů vznikl v roce 1993 Fond soudržnosti (někdy označovaný jako Kohezní fond). Poskytování pomoci je v něm podmíněno dvěma faktory:

- HDP na obyvatele státu, měřený paritou kupní síly, nesmí překročit 90 % průměru EU

- členský stát musí realizovat program hospodářské konvergence.

Fond soudržnosti poskytuje příspěvky na projekty, přispívající k dosažení cílů zakotvených ve Smlouvě o EU v oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí. Kromě toho má zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, vyžadované Hospodářskou a měnovou unií, aniž by v těchto oblastech byly omezeny nutné rozsáhlé investice. Na rozdíl od strukturálních fondů neposkytuje Fond soudržnosti spolufinancování programů, ale přímo spolufinancuje jasně definované projekty. Pozornost je věnována tomu, aby se vyloučilo financování projektu z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů současně.

PŘEDVSTUPNÍ NÁSTROJE

Kandidátské země včetně České republiky mohly dosud využívat také takzvané předvstupní nástroje Evropské unie, jejichž cílem je pomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire. Po vstupu ČR do EU bude využívání peněz z předvstupních nástrojů už pouze dobíhat. N adále je mohou plně využívat dosavadní nečlenské země, které požádaly o přistoupení k EU (například Bulharsko a Rumunsko).

PHARE - z prostředků tohoto fondu byly spolufinancovány projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních oblastí, propagace českých exportérů v zahraničí či studijní pobyty učitelů v zahraničí. V současnosti běží několik programů Phare, jejichž cílem je zlepšení situace malých a středních podniků, zlepšení infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů či podpora odstraňování povodňových škod.

SAPARD - speciální program pro zemědělství a rozvoj venkova kandidátských zemí. Po vstupu do EU jej nahradí operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.

ISPA - tento předvstupní nástroj se zaměřoval na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. Po vstupu do EU jej nahradí Fond soudržnosti.

Pramen: ČSÚ