Akciové trhy
Překvapení a zároveň euforii vyvolal mezi obchodníky naprosto nečekaný krok centrální banky Spojených států. Federální rezervní systém v čele s Alanem Greenspanem totiž snížil klíčové úrokové sazby čtyři týdny před regulérním zasedáním koncem ledna. Změnu měnové politiky na tomto zasedání navíc čekali spíše optimisté, většina Wall Streetu spíše sázela až na březnový termín. Kapitálové trhy takovou zprávu logicky přivítaly silným růstem, který zasáhl i pražskou burzu. Americký index Nasdaq Composite, který zahrnuje převážně technologické tituly, tak minulou středu zaznamenal historicky největší posílení o bezprecedentních 14,17 procenta. Podobně reagovaly ostatní evropské trhy včetně německého, jež se vzpamatovávaly z velmi nízkých prosincových úrovní. Největšími tahouny středeční rally v USA byly papíry společností z nové ekonomiky a bankovní domy. Dařilo se například akciím Cisco Systems, Sun Microsystems či J. P. Morgan Chase. Greenspanovo nečekané a velmi rychlé rozhodnutí si však analytici začali velice brzy vysvětlovat jako reakci na obavy z příliš velkého propadu americké ekonomiky, což vyústilo v následující čtvrteční korekce. „Bude velmi důležité sledovat další klíčová data o nezaměstnanosti a inflaci, které pochybnosti zřejmě potvrdí, soudí Petr Posker z ABN Amro. Experti poukazují na dopady zpomalování i celosvětového hospodářského růstu, které sníží zisky významných společností. Snížení úrokových sazeb v USA bylo nejlepším impulsem, který mohl nastartovat vzestup českých akcií. Index PX 50 následně ve čtvrtek vyskočil o vysokých 4,06 procenta. O začínajícím lednovém efektu je ale podle odborníků předčasné hovořit. Záleží totiž na dalším vývoji v zámoří, kde Greenspanův krok druhotně začíná vyvolávat spíše pokračování pesimistické nálady.
