Před přijetím jednotné měny by to chtělo ekonomiku otestovat jinak, než se to doposud dělalo
Všichni pořád vyhodnocují maastrichtská kritéria. Na Řecku a vůbec celém jihu Evropy se přitom ukázalo, jak jdou obejít, když dosadíte za šéfa statistiků kouzelníka.
Nová kritéria testování mám v hlavě čistě sobecky napasovaná na naši ekonomiku. Modelová testovací situace by měla být: Jak reaguje ekonomika na oslabení kurzu koruny?
Pomůže oslabení měny ekonomice jako celku, nebo ne?
Jak to poznám? Stavím na jednoduché rovnici: zisk exportéra = tržby – náklady. Tržby jsou cena krát množství krát kurz. Náklady zjednodušeně beru jako mzdy + díly a energie z domova + vše, co potřebuji pro výrobek a dovážím to, krát kurz. Pokud se ta rovnice zlepší, ekonomika na devalvaci může vydělat. Pokud nezlepší, byla devalvace nanic.
Rovnice se zlepší po devalvaci, jestliže vzrostou tržby a zároveň se to ? rmám (v makropohledu celé ekonomice) adekvátně nevrátí přes náklady.
PĚT KRITÉRIÍ Celá ta rovnice, ty její proměnné, exportní ceny, importní ceny, mzdy, domácí ceny, jde analyzovat přes pět nových kritérií/otázek, které doporučuji si místo těch maastrichtských položit a analyzovat:
1) Jak reagují vývozní ceny exportérů na oslabení kurzu? Oslabení/devalvace měny by měla umožnit exportérovi zlevnit a přetáhnout konkurenci odběratele. Nastane to z pohledu českého exportu, nebo ne?
Jak kvalitní export máme, v jaké jsme pozici vůči odběratelům? Jaká je cenová elasticita exportu?
2) Jak reagují dovozní ceny na oslabení kurzu? Když kurz oslabí, exportu to na první pohled pomůže. Otázkou ale je, neschytáli to zpětně přes dražší dovoz surovin nebo komponentů… A jak třeba reaguje koruna vůči dolaru? Na dovozech máme velký podíl zboží denominovaného v dolarech… Když kurz oslabí, nevrátí se mi to třeba přes dražší benzin?
3) Jak reaguje domácí in? ace na oslabení kurzu? Co když oslabení měny znamená také, že celková in? ace v národní ekonomice vlivem dražšího dováženého zboží postupně/ rychle vzroste. Slabší kurz sice pomůže exportu, ale náklady utrpí třeba kvůli zdražení elektřiny nebo nájemného, které obvykle bývá na in? aci indexováno…
4) Jak reagují mzdové náklady ve ? rmách na oslabení kurzu? Nezačnou odbory, když rozpoznají in? aci, požadovat velký nárůst mezd? Podnik tak na jedné straně má výhodnější export, ale to se vyruší, když musí výrazněji lidem přidat…
5) Shrnuto, co tedy převáží a nejvíce ovlivní reálný hrubý domácí produkt a hlavně zaměstnanost při oslabení kurzu – výhodnější export, nebo (budoucí) vyšší in? ace?
Nemám teď ještě přesně propočítané odpovědi. Mám v hlavě ? lozo? i, návod, jak poznat, zda euro ano, nebo ne. Pokud odpověď na tyto otázky v souhrnu bude, že když jsme v recesi, oslabení kurzu už nám nepomáhá nebo do budoucna pomáhat nebude, pak přijměme euro a Česká národní banka klidně může držet 27 až do přijetí eura. Pokud vyjde, že oslabení koruny v recesi pomáhá, není třeba spěchat. Euro ano, ale třeba později – mezitím dobudovat dálnice a železnice – ono totiž s jednotnou měnou, bez devalvací (nikdy nejsou spásou, jen v nejhorším mohou nakopnout ekonomiku) je třeba, aby se lidé, podnikatelé hodně hýbali – za prací, za vytvářením nových pracovních míst.
Když se jednou nebude hýbat kurz, musejí se podle mě o to víc hýbat lidé, trh práce, mzdy… Zkrátka a jednoduše za? xujme korunu, mějme euro, ale mezi Prahou a Brnem je třeba mít rychlovlak a spojení do 30 minut – to samé na západ, sever, jih země, napojení na Německo, Rakousko… na letiště – lety do Číny, Silicon Valley… No dobrá, tak zase zpátky na zemi.
Modelová testovací situace by měla být: Jak reaguje ekonomika na oslabení kurzu koruny? Pomůže oslabení měny ekonomice jako celku, nebo ne?
O autorovi| ALEŠ MICHL, ekonom Rai? eisenbank a poradce vicepremiéra Andreje Babiše
