Miliardy vynaložené na boj s krizí znemožní plnění podmínek pro přijetí jednotné měny
Víte, co bylo minulou středu na Letné příčinou vítězství slovenského fotbalového týmu nad českou reprezentací v kvalifikaci na světový šampionát? Že by mizerný výkon našeho manšaftu? Nekompetentní koučink Petra Rady? Ale kdeže. Slováci nás přece přehráli díky tomu, že včas zavedli euro.
Jak dalekosáhlé následky může mít pro malou zemi přijetí společné evropské měny, naznačil na tradičním setkání pořádaném týdeníkem EURO prezident Sdružení automobilového průmyslu a šéf skupiny Volkswagen v Rusku Martin Jahn. „Přijetí eura na Slovensku se projevilo i na výsledku fotbalového týmu,“ okomentoval známý eurooptimista s nadsázkou výhru Slováků 2:1.
Tématem setkání, jehož generálním partnerem byla společnost Clifford Chance a spolupořadatelem firma Ernst & Young, byla tentokrát hospodářská recese v Česku. Názory na to, zda by mohlo euro pomoci překlenout nynější ekonomické nesnáze, se různí. Zatímco Jahn považuje zavedení jednotné měny pro český průmysl za klíčové, guvernér České národní banky Zdeněk Tůma si myslí, že pro Česko je lepší nezávislá měnová politika a koruna. Nejpravděpodobnějším termínem, kdy Češi začnou používat euro, jsou podle něj roky 2013 až 2015. Také opoziční předák Jiří Paroubek, jehož ČSSD je obecně pro rychlý přechod na euroměnu, odsunul tuto prioritu do pozadí. V rozhovoru pro agenturu Reuters minulý čtvrtek uvedl, že hlavní jsou teď opatření proti ekonomické krizi. Ta zvýší rozpočtový deficit nad vstupní limit do eurozóny, tedy nad tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Paroubek odhaduje letošní deficit na 150 miliard až 200 miliard korun, což odpovídá 3,9 až 5,2 procenta HDP. A zřejmě ví, o čem mluví. Jen opatření, jež navrhuje jeho strana pro boj s krizí, by měla ochudit veřejné rozpočty o 44 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek je stran návrhů socialistů ještě pesimističtější a hovoří o dopadech ve výši 60 miliard.
Na suchu, ale s autem
O co konkrétně jde? Před necelými dvěma týdny padla vláda. Zatímco do té doby zahraniční instituce i ekonomičtí analytici Českou republiku chválili za vcelku rozumná a fiskálně střídmá opatření, nyní hrozí, že se s miliardami rozhazovanými z eráru provalí hráz. Oslabená koalice se totiž hned zkraje minulého týdne dohodla se sociálními demokraty, že si vzájemně nebudou v Poslanecké sněmovně blokovat protikrizové návrhy. A tak se i stalo.
Nejprve prošla do dalšího kola projednávání socialistická medicína. Největší šanci na schválení mají zvýšení podpor v nezaměstnanosti a slevy na dani na dítě. Naopak ČSSD zatím marně usiluje o podporu pro snížení dolní sazby daně z přidané hodnoty z devíti na šest procent či listopadové vyplacení 13. důchodu a zavedení šrotovného, neboli odměnu 25 000 korun za likvidaci starého auta při nákupu nového vozu. Právě to vyvolává největší diskuse. Ministr Kalousek považuje šrotovné za diskriminující a asociální. Budou na něj totiž přispívat i nejchudší lidé, kteří na nové auto nedosáhnou. Slabší příjmové skupiny, jež by se kvůli koupi nového auta zadlužily, pak nebudou mít na další výdaje. „Jejich sociální situace bude výrazně neutěšenější,“ podotkl Kalousek.
Na závěr minulého týdne potom občanští demokraté zařadili na program jednání sněmovny tři předlohy týkající se daní z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a insolvenčního zákona.
S vládním návrhem na přechodné zrychlení odpisů firemního majetku kvůli nákupu nového stejně jako s novelou, která má umožnit podnikům v insolvenci vyplatit zpětně zaměstnancům tři měsíční mzdy, jsou sociální demokraté svolní. Kvůli ochuzení rozpočtových příjmů ale odmítají zavedení slev ze sociálního pojištění pro zaměstnavatele, od čehož si vláda slibuje zachování až 70 000 pracovních míst. Sociální demokraté upozorňují na to, že tím rozpočet přijde o 18 až 19 miliard korun. Tyto peníze by pak prý mohly chybět třeba na valorizaci důchodů. O tom, která opatření budou nakonec přijata, rozhodnou poslanci zřejmě v květnu.
Ve srovnání s bilionem dolarů, jejž slíbili dát na boj s krizí vůdci 20 největších ekonomik světa (více o summitu G20 viz s. 32), jde v Česku o drobné. Nicméně všechny dluhy, které stát při řešení krize nadělá, bude nutné jednoho dne uhradit. Podle premiéra Mirka Topolánka by proto měl být součástí každé dohody o rozpočtových impulsech do ekonomiky termín, dokdy tak stát učiní – alespoň do té míry, aby mohl rozhodnout o přijetí eura. Topolánek na počátku letošního roku uvedl, že vláda termín oznámí 1. listopadu 2009. V té době už ale bude mít Česká republika kabinet nový a vše může být jinak. Každopádně, další zadlužování státu přijetí společné měny neurychlí. Topolánek k tomu podotýká: „Vysněné euro by tak nebylo ani za 15 let.“ Ani se nechce domýšlet, o kolik fotbalových šampionátů bez české účasti do té doby přijdeme…
BOX
Šalamoun Tůma
Slova guvernérů národních bank popisují trhy všude ve světě velmi citlivě. Mluva centrálních bankéřů proto vždy bývá opatrná a každé slovo pečlivě zvážené, protože reakce finančních trhů mohou být nevyzpytatelné. Guvernér obvykle hovoří za celou instituci, která je v zemi zodpovědná za měnovou politiku. Nejvyšší představitel ČNB Zdeněk Tůma se přesto na setkání pořádaném týdeníkem EURO „dopustil“ soukromého odhadu týkajícího se vývoje českého hospodářství. Nic dramatického tím však nezpůsobil, ani nebyl důvod. Posuďte sami, kde by se podle Tůmy mohla nacházet česká ekonomika koncem příštího roku: „Inflace by mohla být na úrovni dvou procent plus minus dvě desetiny. Růst (HDP) mezi dvěma až třemi procenty a kurz koruny by mohl být intervalu 23 až 27 Kč za euro.“ Hezká čísla, možná však jen zbožné přání. Tůmovi končí v únoru 2011 mandát v bankovní radě. Každý by z této funkce rád odcházel s rostoucí a nízkoinflační ekonomikou za zády.
