Euroglosa
Velká část Evropanů v srpnu polehávala na plážích a užívala si prázdninových dnů. Pospávala i bruselská byrokratická mašinerie. Většina úředníků město pověstné tím, že letní počasí se mu obloukem vyhýbá, opustila a rovněž se vydala na dovolenou. Návrat do zářijové reality je ale značně neutěšený, ba téměř zoufalý.
Nevalné či záporné ekonomické výkony stahují do nových hloubek dříve zachraňované členy eurozóny. Portugalsko propadlé do recese pravděpodobně nedosáhne plánovaného snížení rozpočtového schodku na 4,5 procenta. Země přitom dosud patřila mezi nejsvědomitější plnitele podmínek, za kterých se jí dostalo peněz ze záchranných balíků pro eurozónu, a sloužila jako příklad, že ne všechny jihoevropské státy jsou líné a neschopné.
Jenže portugalská ekonomika se i v důsledku škrtů potýká s tříprocentním ekonomickým poklesem, který se projevuje mimo jiné v nižších daňových výnosech. Portugalští výběrčí daní oznámili, že jim v pokladně chybějí dvě miliardy eur oproti původním předpokladům. Počet bankrotů ohlášených soudu se v prvních třech měsících letošního roku zvýšil o 77 procent. Nezaměstnanost dosahuje rekordních patnácti procent.
Nevalně je na tom také Řecko a Španělsko. Je jasné, že obě země nedosáhnou plánovaných snížení deficitů. Řecko, dlouhodobě neschopné dostát svým závazkům vůči věřitelům, prosí, aby dostalo více času. Pokud takový ústupek dojedná Portugalsko, které dosud podmínky plnilo, bude politicky složité něco takového odmítnout Řecku. Zejména poté, co Španělsko letos posunulo svůj rozpočtový cíl už dvakrát. Jak ale ustoupit Řecku, které opakovaně neplní to, co se po něm žádá.
Euro tak pokračuje v začarovaném kruhu bez jednoznačných a obecně přijatelných řešení.
O hloubce krize nepřímo svědčí i nejistý osud dvou symbolů eura ve Frankfurtu nad Mohanem. V sídelním městě Evropské centrální banky byly k vidění hned dvě velké modrožluté plastiky od německého umělce Ottmara Hörla z roku 2001. Jedna z nich instalovaná na frankfurtském letišti nedaleko rampy spojující terminály v srpnu tiše zmizela údajně z bezpečnostních důvodů a v důsledku plánovaného rozšíření letiště v roce 2013. Mluvčí letiště upřesnil, že elektrická instalace osvětlující plastiku přestala správně fungovat a už neodpovídá německým bezpečnostním standardům.
Ani budoucnost druhé sochy eura není jistá. ECB, před kterou patnáctimetrový symbol unie stojí, se má za dva roky stěhovat. Stěhování sochy však není dořešené. Její majitel, frankfurtský Kultur Komitee, připustil dražbu, pokud banka nebude o sochu stát. Otázkou ale je, kdo by o plastiku za 1,5 milionu eur vůbec stál. l
O autorovi| Johanna Grohová, Brusel • spolupracovnice redakce
