Zkušenosti ze Slovenska dokazují, že euro nemusí být záminkou pro zdražování. Centové mince ale přesto mohou některým obchodníkůmi jejich zákazníkům dělat vrásky. Pokladny nestačí, peněženky se trhají.
„Důkladná př íprava na euro se obchodníkům vyplatila,“ ř íká Renáta Kiselicová ze společnosti Centire.
Autor: Profit: Martin Siebert
Už déle než dva měsíce platí u našich východních sousedů eurem. Podle odborníků proběhl přechod v naprostém pořádku. „Na 99,8 procenta podnikatelů, bank i státních orgánů přešlo na euro naprosto bez problémů,“ říká Michal Suchoba z poradenské společnosti Centire, která na Slovensku koordinovala konec koruny pro své zákazníky.
Sběr a likvidace slovenských peněz přišly centrální banku zatím na 1,5 miliardy korun. Dalších 190 milionů bylo vynaloženo na informační kampaň pro veřejnost, z toho víc než polovinu ale zaplatila bratislavská vláda.
„V této chvíli je z oběhu staženo více než 93 procent neplatných slovenských korun. Ještě v prvním dni letošního roku přitom obíhala na Slovensku v hotovosti přesně polovina korun (155 miliard Sk) a polovina eura,“ říká mluvčí Národní banky Slovenska Jana Kováčová. Podle ní se už pár minut po změně letopočtu z bankomatů začala vybírat eura.
Při přechodu na euro se prý ani nezdražovalo. To ale potvrdí statistiky nejdříve po prvním čtvrtletí letošního roku. „Nikdy jsem se nebál, že by zavedení eura na Slovensku způsobilo zvyšování cen. A všichni se dnes mohou přesvědčit, že se to také nestalo,“ zdůrazňuje guvernér centrální banky Slovenska Ivan Šramko.
Problémy s drobnými
S menšími problémy se setkali především obchodníci, kteří podcenili potřebu drobných mincí a potom neměli na zpět. Také peněženky mnoha lidí nebyly připraveny na fakt, že se od ledna používá větší počet mincí při běžných nákupech. „Některé země nezaokrouhlují ceny pod pěticentovky a já jsem z praktického hlediska pro. Ale je brzy – zkusme chvíli žít s jedno a dvoucentovými mincemi a uvidí se,“ říká Šramko.
„Prodávám pečivo, a tím pádem potřebuji skutečně hodně těch nejmenších centovek. Nevejde se mi to ani do kasy, pořídila jsem si plechovky od čaje – podle zákona lidem musím vrátit za nákup, takže potřebuju zásoby mincí,“ vysvětluje praktické problémy prodavačka Katarína Bencová z Bratislavy.
Poradenská společnost Centire připravovala na euro široký záběr slovenských podnikatelů. Zákazníkem byla jedna z velkých pojišťoven, střední firmy i živnostníci. Všichni nakonec řešili podobné problémy. Stejné dopadnou v budoucnu i na podnikatele v Česku. Větší firmy mají samozřejmě i větší záběr činností a jejich nároky na konverzi jsou náročnější. „Takový malý živnostník provozující jednu trafiku potřebuje hlavně přeprogramovat registrační pokladnu a mít dostatek drobných,“ uvádí generální ředitelka společnosti Centire Renáta Kiselicová.
Stovky místo tisícovek
Podnikatelé se podle ní na přechod připravili důkladně. Problémy zaznamenali spíš obyčejní lidé, kteří s eurem dříve nepřišli pravidelně do styku. Přepočty nákupů, nájmů nebo cen energií potom zejména starším lidem dělají někdy potíže. Opticky jim navíc připadá, že jsou na tom hůř než dříve. Zatímco ještě před třemi měsíci jim poštovní doručovatelka přinášela důchod v řádu tisíců slovenských korun, dnes dostávají jen stovky eur. Laikovi by se mohl podobný přechod zdát velmi jednoduchý. Stačí přepočítat ceny podle stanoveného kurzu, nahradit v pokladně koruny eurem a v účetnictví zaokrouhlovat na centy místo na haléře. Praxe je bohužel složitější. „Byli jsme v pozici projektového manažera, který firmám vytvořil harmonogram přechodu,“ vysvětluje Kiselicová.
Poradci museli například ohlídat smlouvy a cenové přehodnocení dodávek, přizpůsobit počítačové programy a myslet na řadu dalších opatření, která nejsou až tolik „na ráně“. Například souběžné označování cen v zaniklých korunách a nově nastoupivším euru se netýká jen visaček u zboží v supermarketech. Je třeba dvojitě ocenit i faktury nebo třeba výplatní pásky. A to nelze provést ze dne na den. „Byl to skoro rok tvrdé práce,“ potvrzuje Suchoba.
A ta stále nekončí. Neustále se dolaďují záležitosti týkající se účetnictví a daňových povinností. Stačí obyčejný příklad výpisu z bankovního účtu. „Do 31. prosince se se zeměmi uvnitř Evropské unie obchodovalo v pevném kurzu 30,126:1, vůči třetím zemím byl ale kurz pohyblivý. Nyní se zpracovávají účetní a daňové uzávěrky už v euru a s tím je nutné počítat,“ připomíná Kiselicová.
