OBCE A KRAJE Více než polovinu z celkových 750 miliard korun evropských dotací získají v letech 2007–2013 veřejné subjekty včetně měst a obcí. Podnikatelé ale nemusí truchlit. Pokud se úředníci nehodlají houfně převlékat do montérek, zakázek se stejně nakonec chopí soukromníci.
OBCE A KRAJE
Více než polovinu z celkových 750 miliard korun evropských dotací získají v letech 2007–2013 veřejné subjekty včetně měst a obcí. Podnikatelé ale nemusí truchlit. Pokud se úředníci nehodlají houfně převlékat do montérek, zakázek se stejně nakonec chopí soukromníci.
Obce, města a jimi zřizované organizace mají nedocenitelnou a zároveň poslední možnost, jak své řídké rozpočty pořádně zahustit evropskými penězi. Po roce 2013 se totiž Česká republika zařadí mezi vyspělé země Evropské unie a proud eur z Bruselu takřka vyschne. Nazmar by proto neměl přijít ani ten poslední eurocent.
STAVAŘI POJEDOU NA 105 PROCENT Čerpání peněz navíc usnadní některé velmi příjemné dotační novinky. Například v rámci Regionálních operačních programů (ROP) je nově možné získat podporu i na občanskou vybavenost či zvelebování veřejných prostranství. Některým investicím do infrastruktury bude zase stačit 7,5 procenta finanční spoluúčasti a řada projektů může získat podporu z unijních fondů a státního rozpočtu dokonce ve stoprocentní výši.
„Právě občanská vybavenost v rámci ROP umožňuje spolufinancování velmi široké škály praktických projektů. Obce mohou z těchto peněz třeba rekonstruovat nebo budovat nová veřejná sportoviště a haly pro školy i širokou veřejnost. Myšleno je i na kulturu, jejíž důstojnější fungování zajistí opravy a výstavba potřebných objektů, typicky amfiteátrů, pódií v exteriérech nebo kulturních domů. Nabízí se tu navíc komplexní řešení v podobě jednoho multifunkčního centra, kde své zázemí najde jak kultura a sport, tak i společenský život formou místních spolků a občanských sdružení,“ inspiruje zastupitele Miroslav Kadlec, projektový manažer Raven EU Advisory.
Stranou pochopitelně nezůstanou ani školy, domovy pro seniory, domy zdraví nebo polikliniky. Také jich se nabídka na rekonstrukci, modernizaci či novou výstavbu týká. Třešničkou na dortu je potom bruselská spoluúčast při úpravách veřejných prostranství, kde se nabízená eura promění v osvětlení, vysazenou zeleň či lavičky a fontánky.
KAMIONY MIMO MĚSTO
Citlivým a hlavně finančně náročným problémem řady obcí a měst je také přehuštěná doprava. V leckterém historickém jádru města musí chodci kličkovat mezi projíždějícími auty, jinde zase mají zkušenosti s neodbytným duněním příliš intenzivní nákladní přepravy. „V tomto směru budou hrát prim hlavně kraje, které mají šanci získat peníze na vybudování nezbytných obchvatů. Samotná města by se měla zaměřit spíše na místní komunikace, ať už v rámci komplexních řešení revitalizace centra, nebo pod heslem zvyšování bezpečnosti dopravy,“ ukazuje možná řešení celého problému Kadlec.
Regionální operační programy se ale navíc zaměřují i na otázku veřejné přepravy osob. Působivý je už jen samotný výčet podporovaných aktivit, který zahrnuje úpravy a budování nádraží, stanic a zastávek autobusů, trolejbusů a vlaků včetně bezbariérových úprav, výstavbu souvisejících záchytných parkovišť a příjezdových komunikací a dokonce i obnovu vozového parku s cílem zvýšení její ekologičnosti a dostupnosti.
I PERLY JE TŘEBA LEŠTIT
Zbystřit by měly i obce a města pyšnící se turistickými a kulturními lákadly. Regionální programy jim totiž umožní opravy památek, stejně jako například vytváření stezek pro koně, kola, lyže i obyčejné „pěšáky“. Další turisty zase přilákají rekonstruovaná muzea a skanzeny. A neztratí se ani investice věnované do kongresové a konferenční turistiky. Publicitu tomu všemu potom zajistí dotované informační weby, propagační tiskoviny nebo účast na turistických veletrzích.
„Závěrem je třeba zdůraznit ještě dva významné plusy ROP. Pobočka úřadu, který rozděluje peníze a poskytuje potřebné konzultace a informace, je nejdále v každém krajském městě. A za druhé, státní a evropská podpora u zmiňovaných projektů může dosáhnout až 92,5 procenta, což pochopitelně velmi snižuje náklady na spoluúčast,“ říká Kadlec.
ČISTÉ TRUBKY NEJEN V HOSPODĚ
Mnohé vrásky na čele obecním zastupitelům způsobuje i dodržování finančně náročných ekologických norem a nezbytných standardů. Příkladem může být znečišťování řek. Jeho plošné omezování je pochopitelně nezbytné, na druhou stranu ale budování čističek stojí veliké peníze.
„Tady je třeba zaměřit se na čerstvě otevřený operační program Životní prostředí. Ten nabízí podporu výstavbě, rekonstrukcím a intenzifikaci čistíren odpadních vod, budování kanalizací a vodovodů nebo i úpraven a zdrojů pitné vody. S vodou navíc souvisí také možnost získat peníze na ochranu proti povodním, ať už budováním poldrů, niv a mokřin, obnovou meandrů řek či zlepšením jejich průtočnosti,“ zdůrazňuje Kadlec.
Své slovo však chce tento program říct i k ochraně ovzduší. Velmi praktické využití má jeho podpora ekologicky šetrných kotlů a centrálních zdrojů tepla, včetně budování rozvodů z těchto zdrojů do nových lokalit. Zajímavá je i možnost rekonstruovat tepelné zdroje nad pět megawattů a modernizovat jejich filtry k zachycení emisí.
„S tím také souvisí téma budoucnosti číslo jedna, obnovitelné zdroje energie. Evropská unie tady ochotně přispívá k výstavbě a opravám lokálních i centrálních zdrojů tepla využívajících obnovitelné zdroje. Svůj díl pochopitelně dostanou i elektrárny, ať už vodní, solární, větrné, geotermální či využívající biomasu. Mimo hru nezůstávají ani provozovatelé kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, kalový plyn nebo skládkový plyn, stejně jako majitelé bioplynových stanic a zařízení pro využití geotermální energie ke kombinované výrobě tepla a elektřiny,“ dodává Kadlec.
Dotační smršť programu Životní prostředí se dotkne i projektů v oblasti úspor při vytápění budov v majetku obce, ať už jejich zateplením, výměnou oken a dveří, rekonstrukcí topení, nebo technologiemi k využití odpadního tepla.
A péče je věnována i nevoňavým, ale podstatným otázkám odpadového hospodářství. To v praxi představuje podporu systémů mechanické a biologické úpravy komunálního odpadu a využití bioodpadů, zařízení pro jeho svoz a třídění, sběrných dvorů, skladů a překladišť a také techniky na úpravu a využívání odpadů. Až osmdesát pět procent nákladů zde může jít na vrub unijních fondů a státního rozpočtu.
VZDĚLANÝ ÚŘEDNÍK, EFEKTIVNÍ ÚŘEDNÍK
V záplavě tvrdých dotačních příležitostí by se ale nemělo zapomínat ani na takzvané měkké vzdělávací projekty. Mimo školství samotného, kterému jsme se věnovali v minulém čísle, je možné čerpat peníze na všemožné formy vzdělávání zástupců samosprávy nebo úředníků obecních a městských úřadů. Obce a města také mohou svým občanům s pomocí evropských fondů zprostředkovávat poradenství při hledání zaměstnání, rekvalifikacích, získávání pracovních zkušeností, slibně zní i poradenství začínajícím OSVČ.
„A co je podstatné, na většině zmiňovaných aktivit bude dříve či později participovat soukromý sektor. Zakázky se pohrnou k firmám zajišťujícím zavádění internetu, stavebním společnostem, vzdělávacím agenturám i dodavatelům všech možných zaměření,“ uzavírá problematiku Kadlec.
Karty jsou tedy rozdány jasně. Hraje se o historicky největší balík peněz, pravidla jsou nastavena více než dobře a soukromé firmy jsou připraveny výsledných zakázek se hbitě chopit. Zbývá jen počkat, jak šikovně veřejný sektor nabízenou šanci promění v reálná aktiva.
TÉMATA SERIÁLU
28. KVĚTNA Úvodní informace
4. ČERVNA Odborné služby
11. ČERVNA Obchodní služby
18. ČERVNA Výrobci
25. ČERVNA Přeprava a cargo
2. ČERVENCE Školy a vzdělávací instituce
16. ČERVENCE Obce a kraje
23. ČERVENCE Závěrečné informace
ZÁKLADNÍ DOTAČNÍ PŘÍLEŽITOSTI
- Jednotlivé regionální operační programy ROP další informace na toto téma viz Profit 24
- Operační program Doprava OPD další informace Profit 26
- Operační program Životní prostředí.
