Komentář
Komunismus si na zemědělství zakládal a „benevolentně umožnil, aby se agrární sektor stal ostrůvkem relativní svobody podnikání v moři dirigismu. Výsledkem jedenácti let transformace je, že zemědělec je na státní administrativě závislý jako nikdy předtím. Stal se zmrzačeným důchodcem, dítětem u prsu matky, ptáčkem zobajícím z ruky úředníkovy. Ministr Jan Fencl k tomu přispívá
vrchovatou měrou.
Plánované zavedení mléčných produkčních kvót od 1. dubna 2001 bude znamenat další prohloubení závislosti rolníků i zpracovatelů na státu. Je pochopitelné, že farmáři si to již nechtějí nechat líbit a minulý týden vyrazili do pražských ulic. Před budovu Strakovy akademie vyslovili s kvótami zásadní nesouhlas a žádají i ministrovo odstoupení. Pod heslem „stabilizace trhu má být zaveden systém, který každému nařizuje, kolik smí vyrábět. Mléčnou kvótu získá i podnik na zavření, pro který se stane posledním zbožím, jež ještě může zpeněžit. Zemědělci, kteří s mléčnou výrobou teprve začínají, či rozšiřují produkci, si kvótu budou muset odkoupit. Odměna za neschopnost a trest za úspěchy, taková je filozofie. O korupci a podvodech nelze pochybovat.
Argumentace Jana Fencla a jeho blízkých je stále stejná: kvótace je v Evropské unii, a pokud tam chceme vstoupit, musíme společnou zemědělskou politiku unie bez výhrad přijmout. Kdyby v Bruselu vymysleli, že kvůli lepší čokoládě je dobré natřít krávy na fialovo, v budově na pražském Těšnově již druhý den píší text ministerské vyhlášky o fialovém lakování. Farmáři jsou Janem Fenclem demagogicky označováni za ty, kteří bojují proti vstupu do unie. Přitom rolníci pouze upozorňují, že již polovina členských zemí se přiklání ke zrušení kvót. Zavádíme tedy model, který se neosvědčil. Navíc jej „vylepšujeme o institut minimální nákupní ceny, abychom byli papežtější než papež.
Předminulý týden telefonoval do redakce týdeníku EURO šéf jistého zemědělského podniku z okresu Uherské Hradiště (ministr Fencl shodou okolností právě z tohoto regionu pochází). I on si velmi stěžoval na poměry v zemědělství. Hrubě se mu kupříkladu nelíbí, jakým způsobem je nyní rozdělováno pět miliard korun, které stát vyplácí jako odškodnění za letošní „katastrofální sucho. „Náš podnik nedostal ani korunu, sousední šestnáct milionů. Přitom ani jeden z nás nějakou zvláštní ne–úrodu nepocítil, kritizoval model, vycházející z mapy úhrnu srážek sestavené meteorology. Je příznačné, že do telefonu nechtěl říci své jméno ani název podniku. Bojí se prý, že ministerstvo zemědělství by jej mohlo za kritický postoj „odměnit při žádostech o dotace či při vyjednávání o výše zmíněných kvótách. Takové jsou dnes poměry na vsi.
