Ženy z Východu válcují muže ze Západu
Evropská komise v Bruselu s oblibou káže o vyšším zastoupení žen v politice či byznysu, sama ovšem genderovou vyváženost nevykazuje. Na nejvyšších postech sedí a rozhodují muži. Tak jako ve vedení firem, které by komise chtěla pomocí kvót donutit zavést minimálně čtyřicetiprocentní zastoupení žen v dozorčích radách.
Lednová statistika profilu zaměstnanců Evropské komise uvádí, že na vlivných pozicích takzvaných administrátorů muži převažují nad ženami v poměru 55 : 45. Tři ze čtyř seniorních manažerů jsou navíc rovněž muži.
Evropské instituce při rekrutování nových zaměstnanců uplatňují klíč, který má zaručit vyvážené národnostní zastoupení. Zajistit rovnoměrné zastoupení žen a mužů je složitější. A nedávno zveřejněná statistika to potvrzuje. Starší členské státy zastupují spíše mužští euroúředníci, zřejmě coby dědictví z dob minulých. Například jen 23 procent nizozemských euroúředníků jsou ženy, Belgičanek je 26 procent, Britek 29 procent a Němek 31 procent. Nové země naopak vysílají do centra dění častěji ženy, respektive ženy jsou zřejmě úspěšnější při konkurzech. Tři čtvrtiny estonských euroúředníků jsou ženy, Rumunek je 71 procent a Bulharek, Slovinek a Litevek 66 procent. I Česká republika potvrzuje tento trend, i když ne tak razantně. V komisi pracuje 55 procent žen a 45 mužů z Česka.
Nové členské státy se silnou převahou žen mohou za několik let vychýlit současnou nerovnováhu opačným směrem. Otázkou je, proč se muži do institucí z nových států nehrnou či nemají předpoklady uspět v náročných výběrových řízeních. Možná proto, že pracovat pro instituce vyžaduje jednu zásadní znalost, a to minimálně dvou jazyků. Některé studie přitom tvrdí, že ženy se učí jazyky lépe než muži.
Nicméně toto vysvětlení pokulhává při pohledu na Mekku genderové rovnováhy Švédsko. I její zastoupení v evropských institucích je příkladné: žen a mužů v komisi pracuje přesně půl na půl. l
O autorovi| Johanna Grohová, spolupracovnice redakce, Brusel
