EUROMŮSTEK PRO BRITY

HSBC svojí nabídkou přebila nizozemskou ING

Největší britský finanční dům a světová dvojka HSBC Holding oznámil, že přebírá kontrolu nad francouzskou šestkou Crédit Commercial de France (CCF) za jedenáct miliard eur. Je to vůbec poprvé, co zahraniční investor plně získává francouzský finanční dům. A vůbec poprvé vstupuje do eurozóny britská skupina, která podle analytiků překvapivě zvítězila nad dalším uchazečem – nizozemskou ING. Ta je s devatenácti procenty největším akcionářem CCF a nabízela deset miliard eur. Kdo bude další? Akvizice francouzského bankovního domu Brity jen potvrzuje, že HSBC se snaží získat klíčovou pozici v globálním měřítku. „Ze strategického hlediska je britský vstup do eurozóny velkým plusem. Znovu dokazuje, jaký hospodářský význam je jí příkládán v globálním měřítku, uvedl pro týdeník EURO analytik Société Générale Securities v Paříži Didier Valet. Podle něj HSBC chtěla vyvážit své portfolio vhodnou akvizicí na evropském kontinentu poté, co loni ve Spojených státech získala banku National Republic New York. Valet se shoduje i s dalšími analytiky, že vstup první britské banky na evropskou pevninu může urychlit další podobná převzetí. Ve Francii jsou nyní nejméně dva ústavy, které by se v dohledné době mohly stát lákavým cílem zahraničních investorů: Société Générale a BNP–Paribas, někteří odborníci se zmiňují ještě o Crédit Lyonnais. „Hlavním důvodem takového zájmu jsou skvělé ekonomické výsledky těchto bank za loňský rok a hlavně velice slibné vyhlídky, uvedl v listu Les Echos analytik KBC Securities Paul–Louis Martin. Podle něj jsou francouzské banky již delší dobu na burze hluboce podhodnoceny. Vznik dalších aliancí se zahraniční účastí, v nichž by figurovaly názvy zmíněných tří čistě francouzských bankovních domů, však bude podle Valeta složitější. Crédit Commercial de France totiž představuje určitou výjimku – více než polovinu jejích akcií již před britskou akvizicí drželi zahraniční vlastníci a podnikatelské aktivity CCF se ze tří čtvrtin odehrávají za hranicemi Francie. Naproti tomu čistě francouzské domy, zaměřené převážně na národní trh, se zahraničních partnerů zřejmě jen tak nedočkají. „Je to především proto, že se velmi silně podílejí na financování francouzské ekonomiky, zdůvodňuje Valet, proč by regulační orgány asi nebyly příliš nakloněny cizímu kapitálu. Přátelský stisk ruky. Britové a Francouzi ujišťují, že se dohodli velice přátelsky. Nabídka HSBC byla cenově velmi zajímavá a francouzská strana ji schválila jednomyslně. Britská banka nabízí akcionářům Crédit Commercial dvě možnosti: buď za každou akcii v hotovosti 150 eur, anebo třináct vlastních akcií po 160,6 eura. Cena CCF by tak vyšla na zmíněných jedenáct miliard eur. „Tato cena je lehce nadsazená, ovšem vše, co je strategické, stojí víc, než je obvyklé, řekl týdeníku EURO Didier Valet. Jednání o spojení probíhala zhruba dva měsíce ve vší tajnosti. Britové těsně před oznámením dohody přímo skoupili čtyřiadvacet procent akcií CCF od belgické bankovně–pojišťovací skupiny KBC, japonské pojišťovny Taiyo Life a francouzské průmyslové skupiny Lafarge. Akvizici ještě musí schválit francouzská Komise pro kontrolu úvěrových a investičních společností (CECEI), která oficiálně vyhlásila, že si přeje, aby podobná převzetí probíhala pouze přátelskou formou. Druhým rozhodujícím orgánem bude centrální banka. Její šéf Jean–Claude Trichet již vyslovil předběžný souhlas. Šéf centrální banky Trichet podle listu Les Echos spojení s Brity fandí mnohem více než s nizozemskou skupinou ING. „Kabinet nebude proti britskému vstupu, nechal se jménem vlády slyšet také ministr financí Laurent Fabius. Také podle něho je klíčové, že partneři se přátelsky dohodli, tudíž nikdo – ani zaměstnanci – nebude poškozen. Velké sebevědomí. HSBC byla založena v roce 1865 členem skotské komunity v Hongkongu Thomasem Sutherlandem jako Hong–Kong and Shanghai Banking Corp. (HSBC). Na začátku tohoto desetiletí získala britskou spořitelnu Midland Bank za zhruba 6,5 miliardy eur a přesunula své sídlo do Londýna. Loni směle překročila oceán a koupila americkou banku National Republic New York za deset miliard eur. Britové jsou velmi sebevědomí. Věří, že díky současné „globalizační firemní strategii se HSBC do roku 2002 podaří vytlačit z první příčky rentability bankovního podnikání americkou Citigroup. Již nyní se o HSBC hovoří jako o ústavu s nejrozvinutějším elektronickým bankovnictvím.