Mnohokrát byl ten nápad kritizován jako megalomanský, rozmarný a v dnešní krizové době za hranicemi rozumu. Přesto si Evropský parlament nedá říct a nejenže nové muzeum Evropské historie za 56 milionů eur zřídí, dokonce kvůli tomu postaví i nové sídlo.
Plány od francouzského architektonického studia Chaix & Morel na novou budovu ze skla už mají na stole úředníci města Brusel. A vyzvali veřejnost, aby se do 9. června vyjádřila k plánované stavbě, v níž by měla být expozice umístěna.
Má jít o přístavbu Eastmanova domu v parku Leopold. Jde o toho Eastmana, který založil fotografickou společnost Kodak. Dům ve stylu art deco nechal postavit ve třicátých letech minulého století a původně měl sloužit jako zubařská klinika pro děti z chudých rodin. Dnes v něm sídlí úřadovny europarlamentu.
Projekt je problematický z několika důvodů. V prvé řadě, jak už bylo zmíněno, mnoho lidí pochybuje o účelnosti muzea v době, kdy řada vlád má hluboko do kapsy, nemluvě o kolabujícím Řecku a vrávorajícím Španělsku. Ideu zřídit muzeum, které by se věnovalo „evropské“ historii od roku 1945, vyslovil jako první ve svém inauguračním projevu tehdejší předseda parlamentu Hans-Gert Pöttering. Vedení parlamentu pak v roce 2009 rozhodlo, že právě Eastmanova budova bude k tomuto účelu využita. A dosud tímto záměrem nic neotřáslo, ani krize a dluhy.
Druhým zdrojem pochybností je umístění budovy. Samotnému návrhu od architektů asi nelze příliš mnoho vytknout. Dům ze skla je vzdušný a zajímavě členitý, o čemž by si velká část unijních budov v blízkosti mohla nechat jen zdát. Eastmanův dům z roku 1935 od architekta Michela Polaka není ani památkově chráněn. Problémem je ale výška a celkové zasazení do prostředí parku Leopold, který je veden jako zóna kulturního a historického zájmu.
Parlamentní úředníci nicméně tvrdí, že navýšení budovy o tři patra nebude tolik bít do očí, protože skleněná fasáda je průhledná. Rovněž argumentují tím, že další stavební počin v bruselské euročtvrti – „Maják“, který bude stát za místem unijních summitů, budovou Justus Lipsius – má dosáhnout výšky až 70 metrů. Euromuzeum má být vysoké jen 31 metrů.
Na světě existuje řada muzeí, která nemají smysl. Pokud si někdo zřídí expozici o nejdelší housence na světě z vlastních zdrojů, je to jeho věc. Parlamentní úředníci ale rozhodují o penězích, které pocházejí z kapes jiných Evropanů. A o to více by měli zvažovat, na co je vynaloží.
Otázkou také je, z jakého úhlu bude historie Evropy vykládána. Interpretací různých evropských dějinných událostí lze najít spoustu a vybrat jednu přijatelnou pro všechny nebude snadné. Muzeum, které má dokumentovat sjednocování Evropy, tak může naopak odhalit další trhliny.
